V Česku panuje horké počasí. V souvislosti s tím platí v řadě oblastí výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před nebezpečím požárů. Ty přitom mohou v horkém a suchém počasí vzniknout i na základě drobnosti, jako je třeba nedopalek od cigarety. Na co dalšího si dát pozor a co na základě výstrah mohou stanovit vyhlášky či nařízení územních celků?
Kvůli horkům a suchu hrozí požáry. Na co si dát pozor?
V loňském roce hasiči v české přírodě likvidovali 3737 požárů, z nichž 1285 bylo lesních. „Drtivá většina požárů v přírodním prostředí je přitom způsobená lidskou činností a nedbalostí. Požáry vznikají zejména kvůli vypalování porostů, neopatrnosti při zacházení s ohněm, následkem kouření a odhazování nedopalků a výjimkou není ani úmysl,“ upřesnila mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.
Počet požárů navíc roste. Jihomoravští hasiči jich jen v přírodě řešili minulý měsíc hned padesát. To je skoro dvakrát víc, než je průměr za posledních pět let. A přibylo i požárů přímo v lese.
3 minuty
Události: Požáry kvůli horku a suchu
Hrozba výrazně roste se suchem a vysokými teplotami. Míru rizika lze sledovat třeba na webu FireRisk. Před nebezpečím vzniku požárů varuje i výstraha ČHMÚ, která aktuálně platí na většině českého území. Na východě republiky se pak dle předběžného varování meteorologů riziko zvýší ve čtvrtek.
V rámci doporučení ke zmírnění následků jevu ČHMÚ varuje před rozděláváním ohně v přírodě a zejména v lesích, vypalováním trávy, odhazováním cigaretových nedopalků na zem a používáním přenosných vařičů a jiných zdrojů otevřeného ohně.
Meteorologové pak dodávají, že je třeba řídit se místními vyhláškami a zákazy, které mohou být k suchu a nebezpečí požárů vydány. V rámci územních celků totiž mohou v případě vydání výstrahy ČHMÚ začít platit nařízení či vyhlášky, které stanovují pravidla chování, jejichž cílem je zabránit vzniku a šíření požárů. Nařízení mohou stanovit například zákaz rozdělování ohňů na místech zvýšeného nebezpečí požáru nebo v rámci těchto míst omezit určité činnosti. Třeba v Uherském Hradišti platí zákaz zapalování svíček na hřbitovech.
Rozdělávání ohně v přírodě
Řadu doporučení, jak předcházet požárům, pravidelně zveřejňují i hasiči, kteří upozorňují, že v případě, kdy fouká silný vítr nebo panuje extrémní sucho, by lidé oheň kdekoliv v přírodě nebo na volném prostranství neměli rozdělávat vůbec. Stejně tak by se na těchto místech měli vyhnout kouření, používání zapalovačů, přenosných vařičů či jiných zdrojů otevřeného ohně.
V případě, kdy už oheň v přírodě rozděláváme, je nutné zvolit vhodné místo pro ohniště, které musí být vzdáleno nejméně padesát metrů od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a všech věcí, které se mohou vznítit. Přímo v lese lze oheň rozdělávat jen na k tomu vyhrazených místech a zcela zakázáno je zakládat jej na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce či na strništi. Samozřejmostí je rovněž to, že by lidé měli rozdělávat jen ohně takové velikosti, které následně dokáží kontrolovat.
Oheň by lidé neměli zakládat pod větvemi, na suchém listí, kořenech stromů či rašelině a v blízkosti stohů slámy nebo seníků, od nichž by se ohniště nikdy nemělo nacházet blíže než sto metrů. Létající jiskry nebo poryv větru totiž mohou velmi jednoduše způsobit problém. Hasiči zmiňují, že pro rozdělávání ohně je ideální hliněný podklad.
Místo táboráku je ale také nutné vhodně uspořádat a bezpečně oddělit od okolí. Toho lze dosáhnout třeba obložením kameny nebo obsypáním pískem. K zapálení ohně by pak lidé v žádném případě neměli používat vysoce hořlavé látky, jako jsou benzin či nafta. V takovém případě se oheň může snadno vymknout kontrole a způsobit vážné popáleniny. Kromě toho hasiči upozorňují na fakt, že dle zákona o ochraně ovzduší nelze pod hrozbou vysokých pokut v otevřených ohništích spalovat žádné chemické látky.
Hlídání a uhašení ohně
V momentě, kdy už oheň hoří, nesmí ani na okamžik zůstat bez dozoru. Jsou-li u ohně děti, neměly by na místě nikdy zůstávat bez dohledu plnoleté osoby. Rovněž je důležité mít přichystán dostatek vody, písku či hlíny pro případ, že by se oheň vymkl kontrole. Vhodné je též umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje, což může následné hašení výrazně usnadnit.
Samozřejmostí je, že do ohně bychom nikdy neměli vhazovat výbušné předměty. Stejně tak je nevhodné jej jakýmkoliv způsobem roznášet po okolí. V souvislosti s tím hasiči varují i před kombinací ohně a pití alkoholu.
Před odchodem je pak zásadní oheň důkladně uhasit. Toho lze docílit vodou nebo zeminou. Podstatné je, aby se při odchodu z ohniště nijak nekouřilo. Popel i půda pod ním musí být chladné. Pozor je třeba dát také na to, že nebezpečí může představovat i zdánlivě vyhaslé ohniště. V něm se stále mohou skrývat žhavé oharky, které může poryv větru znovu rozdmýchat.
Zvýšená opatrnost je nutná obzvlášť v jehličnatém lese, kde je půda z hlediska možného vzniku a šíření požáru velmi riziková. Prohořívá totiž v několika vrstvách hluboko pod povrchem. Jiskry pak mohou zapálit les i po několika hodinách. Proto je na podobných místech nejlepší oheň vůbec nerozdělávat.
Grily a plynové spotřebiče
Riziko nepředstavuje jen otevřený oheň. K letnímu počasí patří také grilování. I u něj je důležité spotřebič vhodně umístit, aby odlétající jiskry nezapálily okolí. V grilu je nutné používat jen k tomu určené palivo. Za nešvar pak hasiči označují grilování na balkónech.
Během letních aktivit lidé s oblibou používají také plynové spotřebiče. Stejně jako u otevřeného ohně u nich platí, že v případě použití ve volné přírodě nesmí být ani na okamžik spuštěny z dozoru. Totéž se ostatně týká i jiných přenosných vařičů. V horkém počasí je třeba dát pozor rovněž na to, že plynové spotřebiče by neměly být vystaveny vysokým teplotám. Nikdy by také neměly být umístěny v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření. Z toho vyplývá mimo jiné to, že by se v jejich blízkosti nemělo kouřit.
Rizika kouření, aut a zákaz vypalování
V případě kouření platí, že ve vzdálenosti do padesáti metrů od okraje lesa je zcela zakázáno. I na dalších místech je ale nutné cigaretu vždy ukázněně uhasit. Totéž platí v momentě, kdy kouříme dýmku, jejíž obsah vyklepáváme. Hasiči varují i před odhazováním nedopalků z okének aut, což může vést ke vzplanutí trávy rostoucí v okolí cesty. Samozřejmostí je, že v přírodě bychom nikdy neměli odhazovat odpadky. Požár totiž může způsobit i pohozené sklo, které za slunečného počasí může zafungovat jako lupa.
Některým věcem je třeba se vyvarovat také v souvislosti s automobily. Častým nešvarem je podle hasičů například situace, kdy kuřáci ponechávají plynový zapalovač odložený za čelním sklem vozidla. V případě, kdy auto stojí na přímém slunci, se může zapalovač přehřát, v důsledku čehož hrozí destrukce a únik hořlavého plynu, který může způsobit požár. V automobilu vystaveném vysokým teplotám bychom neměli nechávat ani zmíněné plynové spotřebiče.
Riziková může být během horkého a suchého počasí i činnost vykonávaná zahrádkáři. Zcela zakázáno je dle zákona o požární ochraně plošné vypalování porostů. Lidé tak v žádném případě nesmí například vypalovat trávu či křoví rostoucí kolem plotu.
Od března letošního roku pak všude platí rovněž zákaz pálení bioodpadu, který do té doby mohly vyhláškami regulovat obce. V současnosti již ale není povoleno likvidovat například shrabané listí, čerstvé větve či posečenou trávu spalováním na zahradě.
Co dělat, když se oheň vymkne kontrole?
Pokud se oheň rozšíří mimo ohniště, je v první řadě třeba co nejrychleji zvážit, zda je člověk situaci schopen zvládnout vlastními silami. Zásadní je zachovat klid a nepodléhat panice. Na uhašení ohně lze využít vodu, písek či zeminu. Hasiči upozorňují, že důležité je přednostně chránit život a zdraví a teprve potom majetek.
Pokud si schopností oheň uhasit není člověk jistý, je lepší utéct do dostatečné vzdálenosti a neprodleně zavolat hasiče na tísňovou linku 150 nebo 112. Při ohlášení je nutné vždy nejprve uvést, co a kde se stalo. Následně je potřeba zmínit také podstatné okolnosti, které mohou napomoci, či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Člověk by nikdy neměl zavěšovat jako první a vždy by se měl řídit pokyny operátora.
Při neopatrnosti může dojít i ke vznícení oděvu. Není-li po ruce dostatek vody k uhašení, je naprosto zásadní neutíkat. Tím totiž dojde k podpoření hoření. Člověk by si místo toho měl lehnout na zem, chránit si obličej a válet se, dokud plameny neuhasnou. Válením se dojde k zamezení přístupu kyslíku potřebného k hoření. K uhašení hořícího oděvu lze využít i deku nebo jinou vhodnou textilii.
Dojde-li k popálení, je třeba dané místo ihned ponořit do čisté, studené a proudící vody a vyhledat odbornou pomoc. Pokud je situace vážnější, lze volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.
