Za dvacet let se zdvojnásobil počet největších lesních požárů

Od začátku jednadvacátého století prudce stoupl počet masivních požárů, které ohrožují člověka, přírodu i infrastrukturu. Podle autorů nové studie je tento nárůst spojený s klimatickou změnou neočekávaně velký. Svá zjištění vydali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.

Podle nové studie zveřejněné na konci června se počet i intenzita extrémních lesních požárů v posledních dvou desetiletích celosvětově více než zdvojnásobila. Autoři uvedli, že hlavní příčinou je oteplování planety lidskou činností.

Na základě satelitních záznamů zkoumali vědci téměř tři tisícovky požárů s obrovskou silou, ke kterým došlo v letech 2003 až 2023. Za tuto dobu zjistili, že došlo k jejich 2,2násobnému nárůstu. Intenzita dvaceti nejextrémnějších požárů v každém roce se také více než zdvojnásobila – což je tempo, které „se zřejmě zrychluje“, uvádí studie.

Znepokojivé výsledky

„Očekával jsem sice nějaký nárůst, ale tahle rychlost mě znepokojuje,“ uvedl hlavní autor studie Calum Cunningham z Tasmánské univerzity v Austrálii. „Dopady klimatických změn už nejsou jen věcí budoucnosti. Právě teď jsme svědky dopadů ohřívání atmosféry,“ uvedl pro agenturu AFP.

Šest nejextrémnějších let z hlediska intenzity a četnosti lesních požárů nastalo od roku 2017, uvádí studie. Vůbec nejhorší byl přitom rok 2023, protože během něj vědci zaznamenali vůbec „nejextrémnější intenzitu lesních požárů“ ze zkoumaného období.

Oblastmi, kde došlo k největšímu nárůstu extrémních požárů, jsou hlavně Severní Amerika, severní části Eurasie a také Austrálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled