Za dvacet let se zdvojnásobil počet největších lesních požárů

Od začátku jednadvacátého století prudce stoupl počet masivních požárů, které ohrožují člověka, přírodu i infrastrukturu. Podle autorů nové studie je tento nárůst spojený s klimatickou změnou neočekávaně velký. Svá zjištění vydali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.

Podle nové studie zveřejněné na konci června se počet i intenzita extrémních lesních požárů v posledních dvou desetiletích celosvětově více než zdvojnásobila. Autoři uvedli, že hlavní příčinou je oteplování planety lidskou činností.

Na základě satelitních záznamů zkoumali vědci téměř tři tisícovky požárů s obrovskou silou, ke kterým došlo v letech 2003 až 2023. Za tuto dobu zjistili, že došlo k jejich 2,2násobnému nárůstu. Intenzita dvaceti nejextrémnějších požárů v každém roce se také více než zdvojnásobila – což je tempo, které „se zřejmě zrychluje“, uvádí studie.

Znepokojivé výsledky

„Očekával jsem sice nějaký nárůst, ale tahle rychlost mě znepokojuje,“ uvedl hlavní autor studie Calum Cunningham z Tasmánské univerzity v Austrálii. „Dopady klimatických změn už nejsou jen věcí budoucnosti. Právě teď jsme svědky dopadů ohřívání atmosféry,“ uvedl pro agenturu AFP.

Šest nejextrémnějších let z hlediska intenzity a četnosti lesních požárů nastalo od roku 2017, uvádí studie. Vůbec nejhorší byl přitom rok 2023, protože během něj vědci zaznamenali vůbec „nejextrémnější intenzitu lesních požárů“ ze zkoumaného období.

Oblastmi, kde došlo k největšímu nárůstu extrémních požárů, jsou hlavně Severní Amerika, severní části Eurasie a také Austrálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.