Za dvacet let se zdvojnásobil počet největších lesních požárů

Od začátku jednadvacátého století prudce stoupl počet masivních požárů, které ohrožují člověka, přírodu i infrastrukturu. Podle autorů nové studie je tento nárůst spojený s klimatickou změnou neočekávaně velký. Svá zjištění vydali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.

Podle nové studie zveřejněné na konci června se počet i intenzita extrémních lesních požárů v posledních dvou desetiletích celosvětově více než zdvojnásobila. Autoři uvedli, že hlavní příčinou je oteplování planety lidskou činností.

Na základě satelitních záznamů zkoumali vědci téměř tři tisícovky požárů s obrovskou silou, ke kterým došlo v letech 2003 až 2023. Za tuto dobu zjistili, že došlo k jejich 2,2násobnému nárůstu. Intenzita dvaceti nejextrémnějších požárů v každém roce se také více než zdvojnásobila – což je tempo, které „se zřejmě zrychluje“, uvádí studie.

Znepokojivé výsledky

„Očekával jsem sice nějaký nárůst, ale tahle rychlost mě znepokojuje,“ uvedl hlavní autor studie Calum Cunningham z Tasmánské univerzity v Austrálii. „Dopady klimatických změn už nejsou jen věcí budoucnosti. Právě teď jsme svědky dopadů ohřívání atmosféry,“ uvedl pro agenturu AFP.

Šest nejextrémnějších let z hlediska intenzity a četnosti lesních požárů nastalo od roku 2017, uvádí studie. Vůbec nejhorší byl přitom rok 2023, protože během něj vědci zaznamenali vůbec „nejextrémnější intenzitu lesních požárů“ ze zkoumaného období.

Oblastmi, kde došlo k největšímu nárůstu extrémních požárů, jsou hlavně Severní Amerika, severní části Eurasie a také Austrálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 16 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...