Za dvacet let se zdvojnásobil počet největších lesních požárů

Od začátku jednadvacátého století prudce stoupl počet masivních požárů, které ohrožují člověka, přírodu i infrastrukturu. Podle autorů nové studie je tento nárůst spojený s klimatickou změnou neočekávaně velký. Svá zjištění vydali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.

Podle nové studie zveřejněné na konci června se počet i intenzita extrémních lesních požárů v posledních dvou desetiletích celosvětově více než zdvojnásobila. Autoři uvedli, že hlavní příčinou je oteplování planety lidskou činností.

Na základě satelitních záznamů zkoumali vědci téměř tři tisícovky požárů s obrovskou silou, ke kterým došlo v letech 2003 až 2023. Za tuto dobu zjistili, že došlo k jejich 2,2násobnému nárůstu. Intenzita dvaceti nejextrémnějších požárů v každém roce se také více než zdvojnásobila – což je tempo, které „se zřejmě zrychluje“, uvádí studie.

Znepokojivé výsledky

„Očekával jsem sice nějaký nárůst, ale tahle rychlost mě znepokojuje,“ uvedl hlavní autor studie Calum Cunningham z Tasmánské univerzity v Austrálii. „Dopady klimatických změn už nejsou jen věcí budoucnosti. Právě teď jsme svědky dopadů ohřívání atmosféry,“ uvedl pro agenturu AFP.

Šest nejextrémnějších let z hlediska intenzity a četnosti lesních požárů nastalo od roku 2017, uvádí studie. Vůbec nejhorší byl přitom rok 2023, protože během něj vědci zaznamenali vůbec „nejextrémnější intenzitu lesních požárů“ ze zkoumaného období.

Oblastmi, kde došlo k největšímu nárůstu extrémních požárů, jsou hlavně Severní Amerika, severní části Eurasie a také Austrálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami
Načítání...