Hnutí DUHA strana 3 z 4

Na podzim se do sněmovny dostanou novinky od ministerstva zemědělství, které se týkají pravidel lovu. Neplatila by už plošně, ale podle revírů. Záleželo by na tom, jak je která oblast poškozená přemnoženou spárkatou zvěří. Šlo by o další úpravy mysliveckého zákona necelý rok od posledních změn.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v časopise Biological Conservation. Podílelo se na ní 37 odborníků z různých institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně, oznámil její mluvčí Filip Vrána.

Česko podle vědců zažívá nejhorší sucho za 500 let a nic na tom nemění lokální záplavy ani deštivé počasí posledních týdnů. Řeky byly na jaře hluboko pod svým dlouhodobým stavem, některé obce musely už v dubnu omezit spotřebu pitné vody a nejcennější tekutina dochází i ve studnách. Co se s krajinou děje a jak bychom se k ní měli chovat, zjišťovali Reportéři ČT Michal Fiala a Ondřej Golis.

V Česku se začala postupně výrazně zmenšovat pole. Na těch, která jsou erozí ohrožena nejvíce, mohou zemědělci od letoška pěstovat jenom třicet hektarů jedné plodiny. Příští rok by toto pravidlo mělo platit i pro ostatní pěstitele. Novinka má pomoci zadržet v půdě více vody a přispěje i k větší rozmanitosti krajiny. Česká pole zatím patří mezi největší v Evropě.

Ostravská zoo utratila dva mladé rysy karpatské, jde podle ní o přirozenou ochranu druhu. Podobnou situaci musí řešit i další zoologické zahrady například s jeleny nebo hrochy. Některé spolky proti usmrcování mláďat protestují.

V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z návrhu takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. Záměr zkritizovaly ekologické organizace.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů a to více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V těsném závěsu je elektrárna Tušimice II, která vypustila rovněž kolem 4,7 milionu tun CO2. Třetí byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné s 3,9 milionu tun oxidu uhličitého. O datech, která zveřejnila Evropská komise, informovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.

Zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče a zóna kulturní krajiny vládnou nyní Šumavě. Nová zonace platí od neděle a rozložení zón schválilo ministerstvo životního prostředí i přesto, že neustávaly stížnosti z obou stran – od obcí i od ekologických spolků. Podle parkové správy nová zonace, o které se tolik diskutovalo, prakticky nijak neomezí návštěvníky Šumavy. Naopak by se jim měly otevřít nové oblasti.

Tři výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených lesích v CHKO Jeseníky zrušilo ministerstvo životního prostředí. Povolení kácet loni vydala správa chráněné krajinné oblasti, ohradily se proti němu Hnutí Duha a Společnost přátel Jeseníků. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pod níž CHKO Jeseníky spadá, rozhodnutí resortu nekomentuje.

Psovitou šelmu, pravděpodobně vlka, srazilo auto u Turnova v Českém ráji. Uhynulé zvíře našli lidé ve středu nedaleko čtyřproudé silnice 35. Šelmu převezli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) k podrobnému zkoumání expertům z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.

V blízkosti Města Albrechtic na Krnovsku zaznamenali ochránci přírody několik případů nevhodného způsobu vábení zvěře. V lesích u posedů našli zbytky nevhodných potravin, ale také mršiny, které jsou velmi nebezpečné, protože mohou být zdrojem různých nemocí, například i afrického moru prasat. Právě takzvané masité újedě jsou dokonce zakázané a v případě porušení zákona hrozí myslivcům vysoké pokuty.

Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.

Státní podnik Lesy České republiky se ve čtvrtek odvolal proti výjimce, kterou mu Správa CHKO Šumava umožnila těžební zásahy a asanaci kůrovcového dřeva v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. „S podmínkami vydané výjimky nesouhlasíme. Proto jsme se odvolali k ministerstvu životního prostředí,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. K přesným důvodům odvolání se nevyjádřila. Lze ale usuzovat, že chtěly Lesy ČR zasahovat více, než jim správa CHKO povolila. Ministerstvo bude řešit i odvolání ekologického hnutí Duha.

Doba uhelná v Česku skončí, přislíbil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Není ale podle něj možné udělat to rychle, abychom neztratili konkurenceschopnost. To se týká celé Evropy, protože pokud by přestala být konkurenceschopná, produkce emisí by se pouze přesunula do Indie, Číny nebo USA a světu se neuleví. Řekl to v Událostech, komentářích, které se věnovaly rozhodnutí Evropského parlamentu o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Společnost o výjimku žádala kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a hodlá se proti němu odvolat.

Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila kácení v přírodní rezervaci Rejvíz. Výjimka pro likvidaci stromů napadených kůrovcem se týkala padesáti hektarů v okrajových částech oblasti. Proti těžbě na Rejvízu se však odvolalo Hnutí Duha i Společnost přátel Jeseníků.

Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.

Karlovarský kraj bude jedním z šesti uhelných regionů v zemích Evropské unie, kterým Evropská komise poskytne technickou pomoc s útlumem těžby a změnou hospodářství. O tuto pomoc se ucházelo celkem 41 regionů, z Česka bude Karlovarsko jediné. Oznámila to hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

Lesníci se vyrovnávají s kůrovcovou kalamitou, která za sebou v nejhůře zasažených oblastech včetně Bruntálska a Krnovska zanechala prázdné holiny. Například Město Albrechtice se momentálně ve spolupráci s Hnutím Duha snaží opět zalesnit prázdná místa. Dobrovolníci sází břízy, které dokáží zastavit případnou další degradaci půdy a také vytvořit vhodné podmínky pro další stromy.

Horami na pomezí Česka a Slovenska se poslední tři měsíce prochází medvědice Ema. Vědci z Mendelovy univerzity její pohyb sledují díky telemetrickému obojku, který má nasazený od dubna. Území, na kterém se za tu dobu vyskytovala, zabírá více než 1300 kilometrů čtverečních. Vědci také sledují, čím se medvědice nejčastěji živí.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky povolila likvidaci kůrovcem napadených stromů v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. Lesníci však nesmí používat chemické přípravky. Výjimka, která zásahy povoluje, se nelíbí Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků, organizace se chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) vyzval vládu, sněmovnu a Senát k doplnění zálohování nápojových PET lahví a plechovek do nově vznikající odpadové legislativy. Projednávaný zákon nepočítá s plošným zavedením záloh, ale nezakazuje, aby se pro ně jednotlivě rozhodli výrobci. Připomínkové řízení k novému zákonu bylo ukončeno na začátku května, během následujících měsíců by ministerstvo životního prostředí mělo zákon poslat k projednání do sněmovny. K INCIEN se ve výzvě přidaly Hnutí Duha, Arnika, Greenpeace, Zachraň jídlo a další organizace.