Na podzim se do sněmovny dostanou novinky od ministerstva zemědělství, které se týkají pravidel lovu. Neplatila by už plošně, ale podle revírů. Záleželo by na tom, jak je která oblast poškozená přemnoženou spárkatou zvěří. Šlo by o další úpravy mysliveckého zákona necelý rok od posledních změn.
Daniel Švrčula se stará o dvanáct set hektarů polí a lesů. V honitbě má hlavně divočáky, daňky a srnce. Zvěř za sebou nechává stopy nejen na zemi, ale i na mladých stromcích. S některými poškozeními si les sám poradí a zvládne se zregenerovat, někde ale zvládá zvěř poničit víc než polovinu nových porostů.
„Jsou lokality v rámci ČR, kde jsou poměrně zvýšené stavy zvěře a je třeba s tím něco dělat,“ tvrdí předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Pomoci má novela ministerstva zemědělství, která opravuje původní znění zákona, který prošel loni a platit měl začít na podzim příštího roku.
„Vychází se z toho, že se nebudou dělat nákladné posudky honiteb, nebudou se sbírat markanty. Stav lesa bude sledovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a plán lovu se bude stavět podle toho, jakým způsobem bude poškozen les,“ předesílá ředitel Odboru státní správy lesů na ministerstvu zemědělství Martin Žižka.
Novela zavádí pouze minimální stavy zvěře, ty ostatní by si vlastníci pozemků spolu s myslivci nastavovali podle výše škod. Ochránci přírody ale postrádají upřesnění limitů pro odlov. „Od jaké míry poškození lesů už budou muset myslivci lov zvednout a naopak,“ podotýká expert na ochranu lesů Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Do roku 2018 se zvedl v desetiletém horizontu odstřel všech druhů spárkaté zvěře s výjimkou srnců. U daňků dokonce o 82 procent. Nejvíce myslivci pravidelně redukují populaci divočáků. V roce 2017, kdy se mezi prasaty šířil africký mor, jich odstřelili bezmála čtvrt milionu. Janota očekává, že letos bude odlov prasat opět rekordní.
Přírodní nesmysl, hodnotí úpravy svaz zemědělců
Myslivci v novele zákona také požadují, aby farmáři neměli nárok na odškodné za škody způsobené zvěří do vzdálenosti 200 metrů od lesa, pakliže nevytvoří pásy pro odstřel zvířat mezi polem a hranicí lesa.
Pro zemědělce prosazují také povinnost zjednodušit odstřel zvěře. Nejlepší by podle Janoty byl stav, kdy by zemědělci pěstovali vedle sebe plodiny o různé výšce, takže v některých z nich by se zvěř nemohla skrývat, jak to dělá například v kukuřici.
Výhrady proti úpravám má Zemědělský svaz. Podle jeho mluvčího Vladimíra Píchy by se tak rovnováha vychýlila pouze na jednu stranu, což by mělo neblahý důsledek pro obě strany. „Za nesmyslnou považujeme povinnost pěstovat vedle sebe plodiny o různé velikosti. Trochu tomu nerozumím. Pokud by to mělo být tak, že na jednom honu bude nízká plodina a na vedlejším vysoká, tak si dost dobře nedovedu představit, jak bude agronom plánovat osevní postup, aby spolu nikdy nesousedily stejně vysoké porosty, nehledě na to, že jde o přírodní nesmysl,“ konstatuje.
