Uhelná komise má připravit i dřívější scénáře konce uhlí v české energetice, než je navržený rok 2038. Rozhodla o tom vláda. Podklady má dostat do konce roku, tedy až po volbách. O datu definitivního útlumu v pondělí nerozhodla, kabinet pouze vzal na vědomí doporučený rok 2038. Ministři nejsou ve shodě a Evropská unie chce navýšit klimatické cíle.
O schválení usnesení informoval na Twitteru vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Někteří ministři v posledních týdnech uváděli, že požadují útlum uhlí v Česku dříve.
Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038 loni v prosinci. Havlíček v pátek sdělil, že navrhovaný postup pro pondělní jednání vlády potvrzuje závěr Uhelné komise.
„Pracuje dále, není to uzavřený proces. Pracujeme s rokem 2038, ale musíme mít připraveny varianty i dřívějšího útlumu,“ dodal ministr Havlíček. Kromě toho, že vláda bere rok 2038 na vědomí, dává za úkol uhelné komisi i to, aby připravila možnosti dřívějšího útlumu, a to hlavně s ohledem na rostoucí cenu emisní povolenky. Ta už přesáhla i 50 eur za tunu CO2.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí zopakovala, že ministři za sociální demokracii se nadále přiklánějí k ukončení využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033, stejný rok ale podpořili i další, jako třeba resort financí. „Je jasné, že dojde k dřívějšímu, mnohem rychlejšímu útlumu, proto je potřeba, být na tuto situaci připraven,“ říká Maláčová.
Opatrnější postup zase chtějí zaměstnavatelé a průmysl tak, aby konec uhlí nepoškodil zdejší podniky ve srovnání se zahraničním byznysem. „Klidně to může být rok 25, 28, 30, ale nejdříve musí být česká energetika zabezpečená stabilní a bezpečnou dodávkou energií za rozumné ceny,“ míní místopředseda představenstva Hospodářské komory Filip Dvořák (ODS).
„Jakým způsobem se ukončí uhlí, bude rozhodovat trh. Podstatné je, jak se nastaví 'jízdní řád' do roku 2030. To musí trvale uhelná komise aktualizovat,“ vysvětluje Havlíček. Že by ještě tato vláda konkrétně rozhodla o konci uhlí k určitému roku, na tiskové konferenci po jednání vlády neřekl.
Několik scénářů
Komise před prosincovým doporučením pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Havlíček tehdy uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Připomněl, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045.
Pondělní usnesení dále ukládá předsedům komise, aby zpracovali podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů s ohledem na jejich emisní intenzitu, návrh potřebných regulatorně legislativních nástrojů pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailní zhodnocení a řešení ekonomických a sociálních dopadů v útlumem postižených regionech.
Termín je opět konec letošního roku. Kromě Havlíčka je předsedou komise ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který dříve podpořil odklon od uhlí v ČR v roce 2033. „Ta realita bude jiná, bude kratší a to je práce pro uhelnou komisi do konce roku, aby byla Česká republika připravena na konec uhlí,“ komentoval záležitost Brabec.
Nesouhlas Karlovarského kraje
Kabinet už schválil rozdělení peněz na pomoc uhelným regionům. Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj dostanou celkem 41 miliard ze zvláštního fondu Evropské unie.
Vedení Karlovarského kraje se pondělní rozhodnutí vlády nelíbí. Karlovarský kraj by sice měl dostat na obyvatele nejvíce, ale v absolutní částce nejméně ze tří tzv. uhelných krajů, řekl karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN). Přitom potřeby transformace jsou v Karlovarském kraji z mnoha pohledů vyšší, uvedl.
„Nejvíc mě mrzí, že zatímco jsme se stále bavili o hledání kompromisu s vládou, ministerstvy a dalšími hejtmany a že budou argumentačně vypořádány naše námitky, tak k tomu nedošlo. Přes moji opakovanou žádost. Bez jakéhokoli vypořádání a bez hledání kompromisu. Budeme hledat, jak se tomuto rozhodnutí bránit, protože tím se musí změnit název fondu na fond nespravedlivé transformace,“ uvedl Kulhánek.
Karlovarský kraj, který je nejmenším, by měl na osobu získat podle ministryně místního rozvoje Kláry Dostálové (ANO) 21 221 korun, Ústecký 19 271 korun a Moravskoslezský 15 682 korun na osobu. V absolutní částce by měl Karlovarský kraj dostat 6,3 miliardy korun, Ústecký 15,8 miliardy a Moravskoslezský kraj 18,9 miliardy korun.
„Fond spravedlivé transformace má zohledňovat zásah těžby do regionu. Je k tomu řada parametrů, které jsou zpracovány do metodiky ministerstva pro místní rozvoj, a ta použita nebyla,“ řekl Kulhánek. Podle karlovarského hejtmana byla použita jiná kritéria rozdělení, která mohou ve výsledku i narazit na schválení Evropskou komisí.
Bez uhlí i rychleji
Kdysi největší uhelný blok v Česku s výkonem 500 megawattů za Mělníkem odstaví ČEZ ještě letos v létě a chystá kompletní přeměnu zdroje. Následovat budou další i jiných firem. Podle ekologů bylo doporučení skončit v Česku s uhlím v roce 2038 zastaralé už v době, kdy ho komise přijala.
„Jde o to, jestli ten proces bude řízený a jestli bude ohleduplný zejména k regionům uhelným a také k lidem, kteří pracují v uhelném průmyslu,“ myslí si vedoucí energetického programu Hnutí Duha a bývalý člen Uhelné komise Jiří Koželouh.
Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace minulý týden upozornily, že sedm ze 14 členů a členek vlády oponovalo návrhu termínu útlumu uhlí v ČR v roce 2038 už v meziresortním připomínkovém řízení a podpořilo rychlejší scénář odklonu od uhlí v roce 2033, který Uhelná komise také propočítala.
„Kromě ministerstva životního prostředí šlo také o resorty zahraničí, vnitra, kultury, školství, práce a sociálních věcí, ale také financí. Za rok 2038 se výslovně postavilo kromě ministerstva průmyslu a obchodu jen ministerstvo obrany,“ uvedli ekologové.
Materiál s doporučením uhelné komise byl na začátku února z jednání vlády stažen. Ekologové upozornili na to, že Havlíček poslal do meziresortního připomínkového řízení návrh usnesení, ve kterém by vláda rok 2038 s periodickým přezkumem termínu útlumu schválila. Ekologičtí aktivisté v neděli a v pondělí na několika místech demonstrovali za co nejrychlejší odklon od uhlí.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v zemi. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny.
Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná. ČEZ ve své nové strategii ve čtvrtek oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Změny chystají i další energetické firmy.
