Sokolovská uhelná se mění na SUAS GROUP. Zaměřit se chce na obnovitelné zdroje

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Předseda dozorčí rady a spoluvlastník Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos řekl, že v regionu půjde o největší transformaci za posledních padesát let. „ I nadále bude pro SUAS GROUP důležitá energetika, ale už ne spojená s uhlím. Po určitou dobu půjde o zemní plyn, což je také fosilní palivo, ale v krátkodobém horizontu jiné řešení nemáme. Do budoucna by pak mělo jít nejen o zemní plyn, ale i obnovitelné zdroje na bázi slunce a větru,“ nastínil.

Společnost Sokolovská uhelná skončila v roce 2019 ve ztrátě téměř 331 milionů korun. Výnosy činily 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun. Firma zaměstnávala téměř tři tisíce lidí. Za rok 2020 výsledky ještě nezveřejnila.

Dalším oborem nové skupiny by mělo být zpracování a následná likvidace odpadu, a to nejen komunálního. SUAS GROUP už má mechanicko-biologickou třídírnu odpadu, ale po ukončení provozu paroplynové teplárny nyní chybí poslední část zpracovatelského procesu.

Při developerské činnosti chce SUAS GROUP využít toho, že je největším vlastníkem pozemků v regionu, má průmyslové zóny, brownfieldy, výsypky i rekreační oblasti kolem jezera Michal.

Dosavadní kapacity a zkušenosti z údržby uhelné technologie, dopravy a dalších oborů využije SUAS GROUP při vzniku sekce, která se bude zabývat strojírenstvím, elektromontážemi a údržbou a dopravou. Je nejen největším automobilovým přepravcem v regionu, ale má zkušenosti i licence na železniční dopravu.

Zaměstnanci přejdou pod jiné firmy

Už loni, v souvislosti s ukončením provozu paroplynové teplárny ve Vřesové, muselo Sokolovskou uhelnou opustit asi sedm stovek zaměstnanců. Díky kolektivní smlouvě měli nárok na odstupné i státní příspěvek na podporu propouštěných zaměstnanců uhelných firem.

Změny v zaměstnanosti budou provázet i transformaci Sokolovské uhelné na SUAS GROUP. V polovině letošního roku by mělo odejít ze Sokolovské uhelné do nově vzniklých společností, které se budou zabývat údržbou a dopravou, prvních 700 lidí. Na konci roku pak přejdou pod novou strukturu pracovníci údržby elektrárny Tisová.

Tlak na ukončení těžby proces urychlil

Sokolovská uhelná ještě před několika lety počítala s tím, že těžba v sokolovské pánvi potrvá do roku 2040. Jenže tlak na ukončení těžby a zpracování uhlí sílí a ceny emisních povolenek rostou. Zatímco ještě před rokem a půl stála emisní povolenka 25 eur, letos je za 50 eur, konstatoval Rokos.

V Česku by podle posledních úvah měla definitivně skončit těžba uhlí do roku 2038. Podle Rokose se tohoto termínu ale většina těžařských uhelných firem nedožije. Jak řekl, těžba v sokolovské pánvi skončí někdy mezi roky 2030 až 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 13 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 14 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...