Sokolovská uhelná se mění na SUAS GROUP. Zaměřit se chce na obnovitelné zdroje

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Předseda dozorčí rady a spoluvlastník Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos řekl, že v regionu půjde o největší transformaci za posledních padesát let. „ I nadále bude pro SUAS GROUP důležitá energetika, ale už ne spojená s uhlím. Po určitou dobu půjde o zemní plyn, což je také fosilní palivo, ale v krátkodobém horizontu jiné řešení nemáme. Do budoucna by pak mělo jít nejen o zemní plyn, ale i obnovitelné zdroje na bázi slunce a větru,“ nastínil.

Společnost Sokolovská uhelná skončila v roce 2019 ve ztrátě téměř 331 milionů korun. Výnosy činily 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun. Firma zaměstnávala téměř tři tisíce lidí. Za rok 2020 výsledky ještě nezveřejnila.

Dalším oborem nové skupiny by mělo být zpracování a následná likvidace odpadu, a to nejen komunálního. SUAS GROUP už má mechanicko-biologickou třídírnu odpadu, ale po ukončení provozu paroplynové teplárny nyní chybí poslední část zpracovatelského procesu.

Při developerské činnosti chce SUAS GROUP využít toho, že je největším vlastníkem pozemků v regionu, má průmyslové zóny, brownfieldy, výsypky i rekreační oblasti kolem jezera Michal.

Dosavadní kapacity a zkušenosti z údržby uhelné technologie, dopravy a dalších oborů využije SUAS GROUP při vzniku sekce, která se bude zabývat strojírenstvím, elektromontážemi a údržbou a dopravou. Je nejen největším automobilovým přepravcem v regionu, ale má zkušenosti i licence na železniční dopravu.

Zaměstnanci přejdou pod jiné firmy

Už loni, v souvislosti s ukončením provozu paroplynové teplárny ve Vřesové, muselo Sokolovskou uhelnou opustit asi sedm stovek zaměstnanců. Díky kolektivní smlouvě měli nárok na odstupné i státní příspěvek na podporu propouštěných zaměstnanců uhelných firem.

Změny v zaměstnanosti budou provázet i transformaci Sokolovské uhelné na SUAS GROUP. V polovině letošního roku by mělo odejít ze Sokolovské uhelné do nově vzniklých společností, které se budou zabývat údržbou a dopravou, prvních 700 lidí. Na konci roku pak přejdou pod novou strukturu pracovníci údržby elektrárny Tisová.

Tlak na ukončení těžby proces urychlil

Sokolovská uhelná ještě před několika lety počítala s tím, že těžba v sokolovské pánvi potrvá do roku 2040. Jenže tlak na ukončení těžby a zpracování uhlí sílí a ceny emisních povolenek rostou. Zatímco ještě před rokem a půl stála emisní povolenka 25 eur, letos je za 50 eur, konstatoval Rokos.

V Česku by podle posledních úvah měla definitivně skončit těžba uhlí do roku 2038. Podle Rokose se tohoto termínu ale většina těžařských uhelných firem nedožije. Jak řekl, těžba v sokolovské pánvi skončí někdy mezi roky 2030 až 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...