Sokolovská uhelná se mění na SUAS GROUP. Zaměřit se chce na obnovitelné zdroje

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Předseda dozorčí rady a spoluvlastník Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos řekl, že v regionu půjde o největší transformaci za posledních padesát let. „ I nadále bude pro SUAS GROUP důležitá energetika, ale už ne spojená s uhlím. Po určitou dobu půjde o zemní plyn, což je také fosilní palivo, ale v krátkodobém horizontu jiné řešení nemáme. Do budoucna by pak mělo jít nejen o zemní plyn, ale i obnovitelné zdroje na bázi slunce a větru,“ nastínil.

Společnost Sokolovská uhelná skončila v roce 2019 ve ztrátě téměř 331 milionů korun. Výnosy činily 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun. Firma zaměstnávala téměř tři tisíce lidí. Za rok 2020 výsledky ještě nezveřejnila.

Dalším oborem nové skupiny by mělo být zpracování a následná likvidace odpadu, a to nejen komunálního. SUAS GROUP už má mechanicko-biologickou třídírnu odpadu, ale po ukončení provozu paroplynové teplárny nyní chybí poslední část zpracovatelského procesu.

Při developerské činnosti chce SUAS GROUP využít toho, že je největším vlastníkem pozemků v regionu, má průmyslové zóny, brownfieldy, výsypky i rekreační oblasti kolem jezera Michal.

Dosavadní kapacity a zkušenosti z údržby uhelné technologie, dopravy a dalších oborů využije SUAS GROUP při vzniku sekce, která se bude zabývat strojírenstvím, elektromontážemi a údržbou a dopravou. Je nejen největším automobilovým přepravcem v regionu, ale má zkušenosti i licence na železniční dopravu.

Zaměstnanci přejdou pod jiné firmy

Už loni, v souvislosti s ukončením provozu paroplynové teplárny ve Vřesové, muselo Sokolovskou uhelnou opustit asi sedm stovek zaměstnanců. Díky kolektivní smlouvě měli nárok na odstupné i státní příspěvek na podporu propouštěných zaměstnanců uhelných firem.

Změny v zaměstnanosti budou provázet i transformaci Sokolovské uhelné na SUAS GROUP. V polovině letošního roku by mělo odejít ze Sokolovské uhelné do nově vzniklých společností, které se budou zabývat údržbou a dopravou, prvních 700 lidí. Na konci roku pak přejdou pod novou strukturu pracovníci údržby elektrárny Tisová.

Tlak na ukončení těžby proces urychlil

Sokolovská uhelná ještě před několika lety počítala s tím, že těžba v sokolovské pánvi potrvá do roku 2040. Jenže tlak na ukončení těžby a zpracování uhlí sílí a ceny emisních povolenek rostou. Zatímco ještě před rokem a půl stála emisní povolenka 25 eur, letos je za 50 eur, konstatoval Rokos.

V Česku by podle posledních úvah měla definitivně skončit těžba uhlí do roku 2038. Podle Rokose se tohoto termínu ale většina těžařských uhelných firem nedožije. Jak řekl, těžba v sokolovské pánvi skončí někdy mezi roky 2030 až 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 17 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 23 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
2. 7. 2026

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled