V Česku se začala postupně výrazně zmenšovat pole. Na těch, která jsou erozí ohrožena nejvíce, mohou zemědělci od letoška pěstovat jenom třicet hektarů jedné plodiny. Příští rok by toto pravidlo mělo platit i pro ostatní pěstitele. Novinka má pomoci zadržet v půdě více vody a přispěje i k větší rozmanitosti krajiny. Česká pole zatím patří mezi největší v Evropě.
Česká pole byla v minulosti menší a pestřejší, dnes však patří mezi největší ve srovnání s okolními státy. To se postupně mění podle toho, jaké plodiny na nich zemědělci pěstují. Na nejohroženějších polích se má pěstovat maximálně 30 hektarů jedné plodiny.
Pestrost plodin a zmenšování polí má podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) velký význam. „Sklízí se to v různou dobu, osívá se to v různou dobu, musí tam být jiná agrotechnická opatření, to znamená, že tam nebudou vznikat tak velké holé plochy,“ uvedl.
V praxi by to mělo vypadat tak, že například mezi většími plochami kukuřice budou pásy obilí. Na poli nedaleko Říčan u Prahy jdou však ještě dál, zakládají tam i nové remízky, což bude mít hned několik efektů. „V první řadě by to mělo snížit vodní a větrnou erozi, snížit povrchový odtok z pozemku, aby tam voda zasakovala,“ popsal Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Podle Hnutí DUHA je zmenšování polí správným krokem. „Myslíme si, že by ale měl pokračovat, protože třicet hektarů je stále poměrně dost,“ řekl mluvčí Hnutí DUHA Aleš Miklík.
Musel se najít kompromis mezi ekologií a ekonomikou
Agrární komora je zase toho názoru, že takové opatření není nutné všude. Má to údajně význam jenom na větších plochách, naopak na těch menších to může znamenat vyšší náklady.
Ministr zemědělství uvedl, že se resort snažil najít nějaký kompromis mezi ekologií a ekonomikou. „I tak si myslím, že je to pro zemědělce celkem rychlé a budou mít starosti, aby to splnili, ale jsou schopni to splnit,“ ujistil Toman.
Podle redaktora ČT Milana Brunclíka však nejde jenom o velikost polí. Pokračovat mají i pozemkové úpravy. Někteří (zejména opoziční) poslanci a senátoři také chtějí, aby ministerstvo životního prostředí po letech příprav už vydalo protierozní vyhlášku.
