V Česku je neobvykle nízká vlhkost půdy, ukazují satelitní data. Nejhorší je situace na Olomoucku a Ústecku

Sucho v České republice je viditelné i z vesmíru. Satelitní data Evropské vesmírné agentury (ESA) z posledního měsíce ukazují, že v Česku je zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. V některých oblastech je rozdíl oproti průměru až 30 procent. Nejhorší je situace na Olomoucku a Ústecku.

„V porovnání s průměrem či s tím, co považujeme za normální stav, lze 30procentní rozdíl v půdní vlhkosti na jaře považovat za pohromu pro zemědělství i přírodu, pokud by sucho mělo přetrvat i v létě,“ uvedl Richard de Jeu ze společnosti VanderSat, která měří vlhkost půdy na celém světě. Firma k tomu využívá data ze satelitu SMOS, který do vesmíru vyslala ESA.

Satelitní data o půdní vlhkosti jsou podle de Jeua zásadním faktorem pro pojištění zemědělců proti škodám způsobeným suchem a mají využití při podpoře zemědělských postupů.

Přes 96 procent dat poskytují satelity do tří hodin od zjištění. Následně je pak mohou využívat vybrané společnosti, které je zpřístupňují právě například zemědělcům.

Družice SMOS byla vypuštěna v roce 2009 a jde o jednu z misí Earth Explorer pro dálkový průzkum Země. Ty jsou výzkumnou součástí programu Živá planeta. Na palubě sondy SMOS je interferometrický radiometr, který vytváří snímky takzvané jasové teploty. Na jejich základě se pak každé tři dny aktualizují mapy půdní vláhy, které dosahují přesnosti čtyř procent s prostorovým rozlišením zhruba 50 kilometrů. To lze přirovnat k detekci čajové lžičky vody smíchané s hrstí zeminy.

Nejhorší sucho za posledních 500 let

Zemědělské sucho se podle dat z minulého týdne rozšířilo na 98 procent území republiky. Na většině území panují podmínky výrazného až extrémního sucha. I přes déšť v minulých dnech zůstala na mnoha místech situace velmi špatná, především pak na Moravě.

Podle odborníků je současné sucho, které v Česku trvá od roku 2015 a stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled