Přibude solárních elektráren, z fondu na ně půjde 4,5 miliardy korun

V následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na pondělní tiskové konferenci řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v republice ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

Rekordní ceny emisních povolenek podle Brabce naznačují, že uvolněná částka by ve finále mohla být téměř dvojnásobná. Uhelné elektrárny nyní mají v Česku podle dat Energetického regulačního úřadu instalovaný výkon asi deset GW, jaderné 4,3 GW.

Ministr také informoval, že na výstavbu nových fotovoltaických elektráren půjde v prvních výzvách z Modernizačního fondu určených pro ně 4,5 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí navíc plánuje peníze postupně přidávat.

„Podpora bude čistě investiční, proto na rozdíl od solárního boomu v roce 2009 podpořené instalace žádným způsobem nezatíží státní rozpočet provozní podporou. V předregistračních výzvách jsme obdrželi přes devět tisíc projektových záměrů a 90 procent z nich se týká právě fotovoltaiky. Takže čekáme opravdu velký zájem a jsem zvědavý, kolik projektů se do ostrých výzev nakonec přihlásí,“ řekl Brabec. Na rozvoj obnovitelných zdrojů podle něj půjde podstatná část peněz z Modernizačního fondu, a to téměř čtyřicet procent. „Jsme na prahu revoluce,“ dodal Brabec.

Už před měsícem resort a Státní fond životního prostředí vyhlásily první dvě ostré výzvy na 6,4 miliardy korun z Modernizačního fondu pro teplárny, nyní je doplní dvě pro fotovoltaické elektrárny. Miliardu korun si rozdělí v průběžné nárokové výzvě projekty s instalovaným výkonem elektrické energie do jednoho megawattu (MWp), dalších 3,5 miliardy korun je připraveno pro větší elektrárny s výkonem nad jeden MWp, které se mohou hlásit do jednokolové soutěžní výzvy. V závislosti na velikosti podniku a typu instalace elektrárny mohou zájemci dosáhnout na dotaci ve výši až poloviny celkových výdajů na projekt.

Elektronický příjem žádostí bude v obou výzvách zahájen v poledne 12. července. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se už dříve zapojili do předregistrační výzvy. V případě průběžné výzvy pro malé projekty bude možné žádosti podávat do 15. listopadu, soutěžní výzva pro velké projekty bude uzavřena 29. října. Díky těmto prvním výzvám by mělo být postaveno asi 230 menších a zhruba 45 větších projektů.

Pomoc s žádostmi o dotace chtějí poskytnout ekologové

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa na pondělní tiskové konferenci uvedl, že vítá a podporuje důraz na rozvoj malých a středních lokálních fotovoltaik. Pro rozvoj obnovitelných zdrojů je podle něj klíčová novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která je stále ve sněmovně. „Pokud zákon nebude schválen touto sněmovnou, další vláda přípravou a schvalováním nového zákona ztratí další dva až tři roky,“ dodal.

Ekologické Hnutí Duha oznámilo, že od června spouští web, kde bude starostům a obcím nabízet pomoc s vyřízením dotací z Modernizačního fondu. „Města a obce teď mají jedinečnou příležitost, jak ušetřit za elektřinu ve školách nebo úřadech. Sestavit projekt, aby vyhovoval podmínkám otevřené výzvy, ale nebude úplně snadné. Každému, kdo chce stihnout podat žádost dříve, než prostředky dojdou, nabízíme pomoc,“ řekl expert hnutí na dotace v energetice Ondřej Pašek.

Vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že nové obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun. V Česku podle něj neexistuje podporovanější zdroj než právě obnovitelné zdroje. Důvodem je především podpora v souvislosti s takzvaným solárním boomem před více než deseti lety.

Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Předloni to bylo 45,4 miliardy korun, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje například prezident Miloš Zeman.

Peníze z Modernizačního fondu bude možné čerpat na škálu projektů – od modernizace veřejného osvětlení, pořízení elektrobusů, energetických úspor v budovách i průmyslu až po výstavbu fotovoltaických či větrných elektráren. Na peníze z fondu cílí mimo jiné polostátní společnost ČEZ. Firma nedávno oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu šest GW, převážně fotovoltaické elektrárny v Česku. Jen do solárů chce skupina investovat až 90 miliard korun, řekl minulý týden Seznam Zprávám místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babišův krok je dle Nachera nadstandard. Vazby na Agrofert přetrvají, míní Dvořák

Rozhodnutí šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert jde dle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) nad rámec toho, co vyžaduje zákon o střetu zájmů. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN) řekl, že respektuje Babišovu dohodu s prezidentem Petrem Pavlem, kterému to stačí na to, aby šéfa hnutí ANO jmenoval premiérem. Otázky ohledně konfliktu zájmů nicméně podle něj přetrvávají.
před 38 mminutami

Politici i odborníci reagují na Babišovo oznámení o Agrofertu

Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Po jeho smrti má připadnout jeho dětem. Prezident krok ocenil a oznámil, že Babiše jmenuje premiérem 9. prosince. Politici a odborníci upozorňují, že bude důležité, jak konkrétně bude vzdání se vypadat.
před 49 mminutami

Soud uložil v kauze Stoka Liškutinovi podmíněný trest a pokutu

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka někdejšímu šéfovi investičního odboru Brna-střed Petru Liškutinovi (dříve ANO) podmíněný trest dva roky a deset měsíců. Zároveň má zaplatit 1,7 milionu korun. Soud schválil dohodu o vině a trestu, kterou Liškutin uzavřel se státním zástupcem.
před 51 mminutami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 2 hhodinami

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 12 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...