Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, schválila vláda. Z Evropské unie by měla Česká republika získat na investice 172 miliard korun. Největší část, zhruba 91 miliard korun, půjde na infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) připadne na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci pak bude 23 procent. Národní plán obnovy podle Hospodářské komory ale vyčleňuje málo peněz na digitální agendu, podle ekologů pak na klima.
Vláda schválila Národní plán obnovy. Chce investovat 200 miliard
„Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie,“ uvádí materiál, který schvalovala vláda.
Šest pilířů NPO je rozděleno na takzvané komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.
Havlíček uvedl, že peníze by měly směřovat do digitalizace služeb pro širokou veřejnost, digitalizaci podniků, stavebního řízení nebo komunikace se státem. Plán má dále také podpořit budování dobíjecích a plnicích stanic, využívání alternativních paliv nebo zdrojů energie nahrazujících uhlí. Peníze také poputují do obnovy lesů, recyklace nebo onkologické prevence včetně vybudování českého onkologického institutu.
Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026. „Plán okamžitě odesíláme do Bruselu a očekáváme do několika měsíců zpětnou vazbu s tím, že v druhé půlce roku budeme moci již začít čerpat,“ uvedl Havlíček.
Kritika Hospodářské komory i ekologů
Plán kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek.
Ekologové kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.
Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ho měla podle nich projednat sněmovna.
