Kočka divoká u nás vyhynula před 70 lety. Nyní se vrací a vědci chtějí zjistit kam

Hnutí Duha Olomouc se společně s dalšími odborníky pustilo do dvouletého projektu monitorování kočky divoké na česko-slovenském pomezí. Jeho cílem je zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Odborníci budou zkoumat i analýzu genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí. Do projektu s názvem Hledáme kočku, pozor, divokou! se s ekology zapojil také Ústav biologie obratlovců Akademie věd a slovenská Národní zoologická zahrada Bojnice, kde bude zřízena rehabilitační stanice.

V nadcházejících dvou letech se odborníci pokusí zmapovat přítomnost kočky divoké, odhadnout její početnost a populační hustotu.

„Poznatky o rozšíření a populační dynamice kočky divoké jsou nesrovnatelně horší v porovnání s jinými ohroženými druhy šelem, proto se v průběhu projektu zaměříme na vytvoření vhodné metodiky pro její efektivní monitoring a pomocí fotopastí odhadneme demografické parametry populace v modelových územích na okraji Západních Karpat,“ uvedl koordinátor projektu Martin Duľa z Hnutí Duha.

Kočky divoké jsou podle odborníků kromě pytláctví ohroženy především hybridizací s kočkou domácí. „Pro analýzu míry hybridizace mezi domácími a divokými kočkami využijeme nalezené kadávery, muzejní vzorky i neinvazivní vzorky srsti přímo z terénu, získané za pomoci takzvaných chlupových pastí,“ doplnila Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

„Zároveň budou genetické analýzy využity k identifikaci jedinců a ke stanovení genetické variability populace a míry příbuzenského křížení, což je důležité z hlediska ochrany druhu i stanovení stupně ohrožení celé populace,“ dodala.

Mezinárodní projekt

Do projektu se zapojí i slovenská Národní zoologická zahrada v Bojnicích. „Poprvé na Slovensku zrealizujeme intenzivní monitoring kočky divoké pomocí invazivních i neinvazivních metod, jako je fotomonitoring, genetické vzorkování a telemetrické sledování jedinců. V neposlední řadě bude v areálu Národní zoologické zahrady vybudovaná největší rehabilitační stanice ve střední Evropě, určena výhradně pro záchranu kočky divoké,“ doplnil zástupce zahrady Branislav Tám.

Kočka divoká je skrytě žijící šelma, o jejímž aktuálním výskytu a životě odborníci mnoho neví. Patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Na celém území Čech a Moravy žila ještě v 17. století, její populace však postupně ubývala, až byla v roce 1952 vyhubena úplně. O návratu kočky divoké do naší přírody se odborníci dozvídají až v posledních letech s rozvojem využívání fotopastí, dodali zástupci projektu. 

Nedávno byl například pomocí fotopastí prokázán výskyt divokých koček v Doupovských horách:

Nahrávám video
UDÁLOSTI: V Doupovských horách se vyskytují vzácné kočky divoké
Zdroj: ČT24

Více informací o projektu je na stránkách www.kockadivoka.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 19 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...