Kočka divoká u nás vyhynula před 70 lety. Nyní se vrací a vědci chtějí zjistit kam

Hnutí Duha Olomouc se společně s dalšími odborníky pustilo do dvouletého projektu monitorování kočky divoké na česko-slovenském pomezí. Jeho cílem je zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Odborníci budou zkoumat i analýzu genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí. Do projektu s názvem Hledáme kočku, pozor, divokou! se s ekology zapojil také Ústav biologie obratlovců Akademie věd a slovenská Národní zoologická zahrada Bojnice, kde bude zřízena rehabilitační stanice.

V nadcházejících dvou letech se odborníci pokusí zmapovat přítomnost kočky divoké, odhadnout její početnost a populační hustotu.

„Poznatky o rozšíření a populační dynamice kočky divoké jsou nesrovnatelně horší v porovnání s jinými ohroženými druhy šelem, proto se v průběhu projektu zaměříme na vytvoření vhodné metodiky pro její efektivní monitoring a pomocí fotopastí odhadneme demografické parametry populace v modelových územích na okraji Západních Karpat,“ uvedl koordinátor projektu Martin Duľa z Hnutí Duha.

Kočky divoké jsou podle odborníků kromě pytláctví ohroženy především hybridizací s kočkou domácí. „Pro analýzu míry hybridizace mezi domácími a divokými kočkami využijeme nalezené kadávery, muzejní vzorky i neinvazivní vzorky srsti přímo z terénu, získané za pomoci takzvaných chlupových pastí,“ doplnila Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

„Zároveň budou genetické analýzy využity k identifikaci jedinců a ke stanovení genetické variability populace a míry příbuzenského křížení, což je důležité z hlediska ochrany druhu i stanovení stupně ohrožení celé populace,“ dodala.

Mezinárodní projekt

Do projektu se zapojí i slovenská Národní zoologická zahrada v Bojnicích. „Poprvé na Slovensku zrealizujeme intenzivní monitoring kočky divoké pomocí invazivních i neinvazivních metod, jako je fotomonitoring, genetické vzorkování a telemetrické sledování jedinců. V neposlední řadě bude v areálu Národní zoologické zahrady vybudovaná největší rehabilitační stanice ve střední Evropě, určena výhradně pro záchranu kočky divoké,“ doplnil zástupce zahrady Branislav Tám.

Kočka divoká je skrytě žijící šelma, o jejímž aktuálním výskytu a životě odborníci mnoho neví. Patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Na celém území Čech a Moravy žila ještě v 17. století, její populace však postupně ubývala, až byla v roce 1952 vyhubena úplně. O návratu kočky divoké do naší přírody se odborníci dozvídají až v posledních letech s rozvojem využívání fotopastí, dodali zástupci projektu. 

Nedávno byl například pomocí fotopastí prokázán výskyt divokých koček v Doupovských horách:

Nahrávám video
UDÁLOSTI: V Doupovských horách se vyskytují vzácné kočky divoké
Zdroj: ČT24

Více informací o projektu je na stránkách www.kockadivoka.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...