Kočka divoká u nás vyhynula před 70 lety. Nyní se vrací a vědci chtějí zjistit kam

Hnutí Duha Olomouc se společně s dalšími odborníky pustilo do dvouletého projektu monitorování kočky divoké na česko-slovenském pomezí. Jeho cílem je zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Odborníci budou zkoumat i analýzu genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí. Do projektu s názvem Hledáme kočku, pozor, divokou! se s ekology zapojil také Ústav biologie obratlovců Akademie věd a slovenská Národní zoologická zahrada Bojnice, kde bude zřízena rehabilitační stanice.

V nadcházejících dvou letech se odborníci pokusí zmapovat přítomnost kočky divoké, odhadnout její početnost a populační hustotu.

„Poznatky o rozšíření a populační dynamice kočky divoké jsou nesrovnatelně horší v porovnání s jinými ohroženými druhy šelem, proto se v průběhu projektu zaměříme na vytvoření vhodné metodiky pro její efektivní monitoring a pomocí fotopastí odhadneme demografické parametry populace v modelových územích na okraji Západních Karpat,“ uvedl koordinátor projektu Martin Duľa z Hnutí Duha.

Kočky divoké jsou podle odborníků kromě pytláctví ohroženy především hybridizací s kočkou domácí. „Pro analýzu míry hybridizace mezi domácími a divokými kočkami využijeme nalezené kadávery, muzejní vzorky i neinvazivní vzorky srsti přímo z terénu, získané za pomoci takzvaných chlupových pastí,“ doplnila Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

„Zároveň budou genetické analýzy využity k identifikaci jedinců a ke stanovení genetické variability populace a míry příbuzenského křížení, což je důležité z hlediska ochrany druhu i stanovení stupně ohrožení celé populace,“ dodala.

Mezinárodní projekt

Do projektu se zapojí i slovenská Národní zoologická zahrada v Bojnicích. „Poprvé na Slovensku zrealizujeme intenzivní monitoring kočky divoké pomocí invazivních i neinvazivních metod, jako je fotomonitoring, genetické vzorkování a telemetrické sledování jedinců. V neposlední řadě bude v areálu Národní zoologické zahrady vybudovaná největší rehabilitační stanice ve střední Evropě, určena výhradně pro záchranu kočky divoké,“ doplnil zástupce zahrady Branislav Tám.

Kočka divoká je skrytě žijící šelma, o jejímž aktuálním výskytu a životě odborníci mnoho neví. Patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Na celém území Čech a Moravy žila ještě v 17. století, její populace však postupně ubývala, až byla v roce 1952 vyhubena úplně. O návratu kočky divoké do naší přírody se odborníci dozvídají až v posledních letech s rozvojem využívání fotopastí, dodali zástupci projektu. 

Nedávno byl například pomocí fotopastí prokázán výskyt divokých koček v Doupovských horách:

Nahrávám video

Více informací o projektu je na stránkách www.kockadivoka.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.