Poslanci navrhli přesunout uvnitř připravovaného státního rozpočtu na příští rok 279 miliard korun, což je zhruba patnáct procent jeho výdajů. O všech těchto návrzích a o rozpočtu jako celku rozhodnou poslanci v závěrečném čtení 16. prosince. Dolní komora ve středu mimo jiné také novelizovala hornickou legislativu a podpořila i vyšší daňové zvýhodnění dárců.
Poslanci navrhli přesuny uvnitř rozpočtu na příští rok za rekordních 279 miliard korun
Ve druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok mohli poslanci vznášet požadavky na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Základní parametry rozpočtu, tedy výši příjmů, výdajů a deficitu už měnit nemohli, protože je schválili v prvním čtení.
Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 320 miliard. Do něho ovšem není ještě zahrnut výsledek souběžně projednávaného - v Senátu - daňového balíčku, který výrazně sníží jeho příjmy. Mnozí analytici tak varují, že deficit bude v příštím roce ještě vyšší než letos, v krizovém roce. Letošní deficit se zatím odhaduje kolem 400 miliard korun.
Poslanci navrhli přesuny uvnitř rozpočtu v celkovém objemu zhruba 279 miliard korun. Je to víc než loni, kdy navrhli přesunout 177 miliard korun. Celkem přednesli na sto návrhů.
ČSSD tak například navrhla převést 300 milionů korun na „živé umění“, ale nepodmiňuje tím podporu rozpočtu jako celku. Lidovci chtějí přesunout dvě miliardy na sociální služby. ODS předložila změny, které by v součtu uspořily 81 miliard korun.
Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla odebrat z rozpočtu ministerstva obrany deset miliard korun. KSČM škrtem v rozpočtu ministerstva obrany podmiňuje svou podporu pro rozpočet menšinové vlády. Snížení armádního rozpočtu odmítli už dříve premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) i náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Peníze hodlají poslanci přesouvat na sociální služby nebo na kulturu a na památky. Přidat chtějí i peníze na důchody.
Fiala mluvil o uplácení voličů
Předseda ODS Petr Fiala řekl, že rozpočty z minulých let nevyužívaly unikátní dlouhé období ekonomického růstu, ale stále víc peněz daňových poplatníků směřovalo na provoz státu nebo na uplácení voličů. Nedávné schválení daňového balíčku ve sněmovně označil za dobrou zprávu. Nyní jej posuzuje Senát.
Fiala také uvedl, že letošní plánovaný deficit 500 miliard korun nevyvolal takovou mediální a politickou bouři jako „několik desítek miliard korun“, o které má mít státní rozpočet v příštím roce méně.
Vůči Fialovi se ohradil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Deficit má oprávnění, pokud nakopne ekonomiku,“ řekl. Fiala podle Zaorálka přednesl „zombie myšlenky staré české pravice“. Snížení daní lidem s vysokými příjmy podle Zaorálka ekonomice nepomůže.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka řekl, že sociální demokracie podpoří rozpočet, který schválila vláda s deficitem 320 miliard korun. Onderka se při hlasování v rozpočtovém výboru o doporučujícím stanovisku pro sněmovnu zdržel stejně jako komunisté, takže výbor nakonec doporučující stanovisko nepřijal. Vadilo mu stejně jako komunistům, že výbor nepodpořil jeho pozměňovací návrhy.
Spor o dotaci pro Český svaz bojovníků za svobodu
Stejně jako loni se diskutovalo o dotaci pro Český svaz bojovníků za svobodu. Poslanec ODS Jakub Janda chce spolu s dalšími stranickými kolegy odebrat svazu dotaci 6,3 milionu korun. Označil ji za naprosto nepřijatelnou položku a stejně jako dříve tak i nyní označil svaz za pofidérní spolek.
„Už jsou s tím trapní. Neštítí se pro překrucování historie likvidovat organizace občanské společnosti,“ komentoval už dříve tento návrh předseda KSČM Vojtěch Filip.
S obdobným návrhem přišel i sociální demokrat Václav Votava, který chce ČSBS odebrat tři miliony korun. Naopak Jiří Kobza (SPD) chce svazu bojovníků tři miliony korun přidat a stejnou částku chce přidat i Československé obci legionářské.
Lhůta, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, se asi prodlouží až do poloviny roku 2030. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s tím souhlasil. Novelu horního zákona nyní dostane k projednání Senát.
Platný zákon počítá se lhůtou pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022, pro zbytek nerostů do 30. června 2025. Pirátský poslanec Lukáš Černohorský doporučoval tuto lhůtu prodloužit jen o dva roky, což dolní komora neschválila.
Posun termínů loni schválených vládou dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Hnutí Duha považuje za nutné zachovat termín převedení peněz na rekultivace do 30. června 2022, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát.
Sněmovna odmítla také návrh hospodářského výboru, aby sazbu úhrady z vydobytých nerostů vláda měnila v závislosti na změně referenční ceny zhruba každé dva roky. Neuspěl ani Radim Fiala (SPD) s návrhem, aby těžební společnosti musely mít sídlo v Česku a aby vstup zahraničních investorů do těchto společností muselo schválit ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle Fialy by se nemělo stát, aby právo na průzkum a těžbu českého nerostného bohatství získala „nějaká cizí firma“.
Proti nezodpovědnému hospodaření těžebních společností
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová neprosadila změnu, podle níž by se část výnosů z vytěžených nerostů měla nechat krajům. Černohorský neprosadil ani návrh, aby kraje měly přednostní právo na koupi pozemku po ukončení sanace a rekultivace, pokud by tato nemovitost byla v zásadách územního rozvoje vymezena jako plocha nebo koridor pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.
Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.
Vyšší daňové zvýhodnění dárců
Dárci z řad jednotlivců i firem, kteří posílají peníze na dobročinné účely, se zřejmě dočkají pro letošní i příští rok vyššího daňového zvýhodnění. Budou si moci vzhledem k poskytnutým darům snížit základ daně z příjmů až o třicet procent. Pro novelu z pera ODS hlasovalo ve středu všech 101 poslanců.
V současné době si fyzická osoba může při daru alespoň tisíc korun nebo vyšším než dvě procenta daňového základu snížit základ daně o 15 procent. Firmy si mohou snížit daňový základ o desetinu v případě minimálně dvoutisícového daru. Zvýhodnění má platit pro letošní a příští rok. Návrh má podnítit dárce, aby i v době koronaviru dávali peníze neziskovému sektoru.
Vláda s návrhem souhlasila už dříve, namítala však, že není jisté, zda by zvýhodnění tento cíl pomohlo naplnit. Rozpočtový výbor k předloze nevydal žádné doporučení.