Datum útlumu uhlí doporučí komise vládě v listopadu, uvedl Havlíček

Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí takzvaná uhelná komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout, sdělil po úterním jednání komise ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak svoje dřívější vyjádření, podle kterého postup útlumu těžby uhlí v Česku bude stanoven do konce letošního roku.

Finální rozhodnutí o datu v úterý podle předpokladů nepadlo. Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla uvedl, že komise diskutovala o scénářích, mezi které patří roky 2033, 2038 a 2043. Shodla se také na nutnosti doplnit další podklady pro konečné rozhodnutí.

„Další jednání komise se uskuteční v listopadu, tam by mělo padnout doporučení pro vládu. Dá se předpokládat, a uhelná komise s tím v tuto chvíli nadále pracuje,“ uvedla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Scénář pro kolaps uhelného sektoru

Podle několika zdrojů ČTK měla původně komise stanovit termín konce využívání uhlí v Česku už v úterý, a to na rok 2038, jak to učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale v pondělí oznámil, že komise o datu zatím nerozhodne. Zástupci ekologů v ní v úterý potvrdili, že komise nehlasovala o termínu konce uhlí ani o žádném dalším usnesení, jednání podle nich bylo informativní a diskusní.

Uvedli, že komise mimo jiné řešila zpracování nouzového scénáře, který by řešil, jak reagovat na úplný kolaps uhelného sektoru z ekonomických důvodů před rokem 2030. Ekologické organizace vytvoření takového plánu podporují, s ohledem na aktuální vývoj na trhu i evropské legislativy je podle nich pravděpodobný. Zopakovaly, že nadále prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.

„Zásadní problém předložených scénářů je v tom, že žádný z nich nepočítá s tím, že by stát aktivně zavíral uhelné elektrárny před rokem 2029. Což vede k absurdní situaci, kdy se předpokládá v roce 2025 vývoz elektřiny v objemu odpovídajícím výrobě největší uhelné elektrárny Počerady,“ řekl v úterý člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh (z Hnutí Duha).

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v úterním komentáři uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Zdůraznil, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.

„Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,“ řekla mluvčí svazu Lenka Dudková.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí ministři Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 19 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 21 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled