Datum útlumu uhlí doporučí komise vládě v listopadu, uvedl Havlíček

Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí takzvaná uhelná komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout, sdělil po úterním jednání komise ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak svoje dřívější vyjádření, podle kterého postup útlumu těžby uhlí v Česku bude stanoven do konce letošního roku.

Finální rozhodnutí o datu v úterý podle předpokladů nepadlo. Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla uvedl, že komise diskutovala o scénářích, mezi které patří roky 2033, 2038 a 2043. Shodla se také na nutnosti doplnit další podklady pro konečné rozhodnutí.

„Další jednání komise se uskuteční v listopadu, tam by mělo padnout doporučení pro vládu. Dá se předpokládat, a uhelná komise s tím v tuto chvíli nadále pracuje,“ uvedla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Scénář pro kolaps uhelného sektoru

Podle několika zdrojů ČTK měla původně komise stanovit termín konce využívání uhlí v Česku už v úterý, a to na rok 2038, jak to učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale v pondělí oznámil, že komise o datu zatím nerozhodne. Zástupci ekologů v ní v úterý potvrdili, že komise nehlasovala o termínu konce uhlí ani o žádném dalším usnesení, jednání podle nich bylo informativní a diskusní.

Uvedli, že komise mimo jiné řešila zpracování nouzového scénáře, který by řešil, jak reagovat na úplný kolaps uhelného sektoru z ekonomických důvodů před rokem 2030. Ekologické organizace vytvoření takového plánu podporují, s ohledem na aktuální vývoj na trhu i evropské legislativy je podle nich pravděpodobný. Zopakovaly, že nadále prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.

„Zásadní problém předložených scénářů je v tom, že žádný z nich nepočítá s tím, že by stát aktivně zavíral uhelné elektrárny před rokem 2029. Což vede k absurdní situaci, kdy se předpokládá v roce 2025 vývoz elektřiny v objemu odpovídajícím výrobě největší uhelné elektrárny Počerady,“ řekl v úterý člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh (z Hnutí Duha).

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v úterním komentáři uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Zdůraznil, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.

„Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře,“ řekla mluvčí svazu Lenka Dudková.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí ministři Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 22 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.