Rozsáhlý návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který zahrnuje mimo jiné vyhlášení národního parku Křivoklátsko pátým národním parkem Česka, podpořila na středečním zasedání vláda. Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO). Vláda schválila také půjčku ropy pro Orlen Unipetrol ze státních zásob.
Vláda odsouhlasila národní park na Křivoklátsku
Události: Křivoklátsko jako národní park (zdroj: ČT24)
Novela o ochraně přírody a krajiny ministerstva životního prostředí, kterou vláda podpořila, obsahuje zásadní změny týkající se ochrany dřevin či druhové ochrany, obsahuje i vyhlášení Křivoklátska pátým národním parkem na území Česka. Záměrem je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti.
Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala jen chráněná krajinná oblast. Ochranu přírody považují za dostatečnou, varují i před omezením práv nejen místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny. „Funkce lidí, kteří tady žijí a volí si své zástupce, nikdy není v tom národním parku vzatá tak, že by mohli cokoliv ve velkém ovlivnit. Většinou je to jenom jako poradní hlas. To je to, co nejvíce vadí obcím,“ míní starosta obce Kublov Michal Špiryt (nestr.).
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) však jiní starostové vidí v záměru nové možnosti a výzvy. Šéf resortu také zopakoval, že na území plánovaného parku neleží žádná obec, pouze lesy a louky. Zamýšlený národní park má podle Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje zhruba sedmnáct procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách. „My ten návrh nepodpoříme. Je navrhován doslova z Prahy proti vůli regionu,“ uvedl bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Tisková konference po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Návrh čelí kritice místních
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Nyní ještě pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí.
Návrh čelí kritice zejména místních obyvatel, obcí a některých podnikatelů. Vyhlášení národního parku umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny, vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy. Zároveň existují obavy z toho, že vyhlášení národního parku kvůli přísnějším pravidlům bude mít vliv na turistický ruch a podnikání v regionu.
Řada starostů dlouhodobě upozorňuje na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15 tisíc obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11,3 tisíce lidí.
Středeční podpora návrhu ze strany vlády starosty nepřekvapila, plánují ale proti vyhlášení národního parku bojovat dál, například komunikací s poslanci i výbory. „My to bereme na vědomí, nicméně mě to mrzí. Myslím si, že řízení nesplňuje zákonné parametry,“ uvedl za iniciativu Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer. Podle předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Ivety Kohoutové nejsou informace ministerstva o dopadech vyhlášení národního parku dlouhodobě úplné a lepší ochranu přírody nezaručí. Upozornila na to, že v návrhu ministerstva životního prostředí je více než sto rozporů, které zůstaly po připomínkovém řízení.
Ekologové návrh vítají
Ekologové vládní přijetí návrhu novely vítají. Podle ředitele kanceláře Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Petra Stýbla se většina pozornosti upínala k vyhlášení národního parku, i když návrh řeší důležitější otázky týkající se ochrany přírody.
Hnutí Duha uvedlo, že vnímá vyhlášení národního parku Křivoklátsko jako zásadní milník v ochraně české přírody. Křivoklátsko je podle něj oblastí s unikátní přírodou a největším přirozeným lesním komplexem v Česku, kde hnízdí více než 120 druhů ptáků a žije mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů.
V Česku nyní existují čtyři národní parky – Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Vláda ve středu také svým nařízením vymezila novou ptačí oblast v západní části Krušných hor, chce tam posílit ochranu tetřívka obecného a sýce rousného. Ptačí oblasti vznikají na základě evropského práva a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. V Česku jsou ptačích oblastí čtyři desítky, zaujímají plochu zhruba devět procent rozlohy země.
K rozšíření pravomocí společenství obcí se vláda postavila neutrálně
K navrhovanému rozšíření pravomocí společenství obcí například o možnost založit společnou obecní policii se vláda na středečním zasedání postavila neutrálně, vyplývá z výsledků zasedání. U předlohy pětice koaličních poslanců v čele s Tomášem Dubským (STAN) doporučila diskusi například o vzniku jednotného veřejného rejstříku dobrovolných svazků obcí a společenství obcí.
Předloha počítá s tím, že by společenství obcí mohlo být kontaktním místem veřejné správy CzechPoint, platformou při plánování veřejné dopravy a pořizování společného plánu dopravní obslužnosti území nebo se zapojit i do zajišťování veřejného opatrovnictví. Návrh novely kvůli tomu počítá s tím, že by vznikly kanceláře společenství obcí jako obdoby obecních úřadů.
Společenství obcí je dosud koncipováno jako dobrovolný svazek obcí svého druhu a může vypomáhat členským obcím při zajišťování správních činností včetně přenesené působnosti pomocí sdíleného, tedy takzvaného létajícího úředníka. Navržené změny nemají podle předkladatelů dopad na státní rozpočet, neboť by byly financovány z prostředků členských obcí společenství.
