Vrcholí přípravy chystaného Národního parku Křivoklátsko, pátého v Česku. Vzniknout má v nejcennější části tamní chráněné krajinné oblasti. Většina tamních radnic si to ale nepřeje. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) proto navrhuje, že společně s vyhlášením parku by posílil pozici obcí v radách rezervací. Ty projednávají stěžejní dokumenty, jako jsou zóny nebo plány péče. Právě k nim starostové mívali výhrady.
Spor o Národní park Křivoklátsko chce Hladík rozetnout posílením hlasu obcí
Události: Návrh na vznik Národního parku Křivoklátsko (zdroj: ČT24)
Chystaný národní park by měl mít asi 116 kilometrů čtverečních a zahrnovat nejcennější části Křivoklátska, jako je například údolí Vůznice. Hlavně ale má chránit rozsáhlé, pestré, z větší části listnaté lesy a asi 80 druhů dřevin. Oblast se nachází uprostřed Čech, které se liší od většiny ostatních chráněných území na horách v pohraničí. „My jsme si předsevzali zřízení tohoto národního parku ve vládním prohlášení. Myslím si, že ta lokalita je unikátní a že by bylo chybou, pokud bychom nepřistoupili ke zřízení,“ prohlásil Hladík.
Souhlasí s ním i ochránci přírody. „Rozmanitost jednotlivých stanovišť, celá mozaika lesních ekosystémů, kontinuita toho lesního prostředí, to je v porovnání s jinými oblastmi něco unikátního,“ popsal ředitel středočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Jindřich Obermajer.
Posílení vlivu obcí
Odpor obcí chce Hladík překonat návrhem na posílení jejich hlasu při rozhodování o řadě aspektů fungování parku. Nově by rady národních parků měly sestávat ze dvou komor, v nichž by byli starostové a vědci. Obě komory by se musely na návrzích shodnout vždy nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Odborníci by tak nemohli zástupce obcí tak snadno přehlasovat.
Návrh ministerstva se zabývá také přístupností chráněných území i možnostmi, jak varovat návštěvníky, pokud by jim hrozilo nebezpečí.
Osloveným starostům se však úprava nelíbí. I proto, že výběr členů rad považují za netransparentní. Mají i další námitky. „V připomínkách jsme navrhovali to, ať jsou v radě pouze obce a zástupci kraje a pan ředitel a ať je rada vědců, ale jenom jako poradní,“ řekla starostka Karlovy Vsi na Křivoklátsku Iveta Kohoutová (nestr.). „Nebudu zastírat, že ta práce tam pro nás není úplně dobrá. Někdy máme pocit, že jsme tam jenom takové ty figurky na šachovnici,“ popsala zase starostka Strážného na Šumavě Jiřina Kraliková (nestr.).
Spory představitelů obcí s ochránci přírody jsou časté. Ve sporu byli dlouhodobě starostové s vedením Šumavy, ale také Českého Švýcarska, kde se to projevilo hlavně v souvislosti s požárem parku. „Když už tam je taková hádka, tedy v radě národního parku mezi zástupci obcí a tím zbytkem, tak to vždycky znamená, že je tam něco špatně,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Richard Brabec (ANO).
Návrh nového národního parku momentálně čeká na vyhodnocení připomínek, které se k němu sešly. Do léta ho má dostat vláda, poté ho posoudí zákonodárci.
Ochrana přírody
V současnosti existuje Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí a Národní park Šumava. Aspoň nějakou formou je v Česku chráněno přes 12,5 tisíce kilometrů čtverečních, tedy zhruba šestina celého Česka. Vedle těchto menších přírodních parků a rezervací patří většina cenné přírody do šestadvaceti velkých chráněných krajinných oblastí.
Kromě Křivoklátska se mezi odborníky v minulosti mluvilo i o dalších kandidátech na národní parky. Mohlo by jít třeba o Jizerské hory nebo Jeseníky.
