Jan Rafaj strana 2 z 3

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 procenta, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 procenta se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 procenta. ČSÚ také uveřejnil, že klesla průmyslová výroba a v záporné bilanci se v červenci ocitl zahraniční obchod.

Je evidentní, že česká ekonomika má deset nebo patnáct let zpoždění, můžeme to sledovat na zemích kolem nás, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A dodal: „Podstatné je, že konat musí stát.“ Poradkyně premiéra, členka NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská řekla, že Česko má silné stránky, ale kumulují se a přibývají nemoci. Dříve byly skryté, dnes vyplouvají na povrch, doplnila. Rafaj a Horská v této diskusi navázali na již několik týdnů probíhající velmi kritickou debatu o ekonomické budoucnosti Česka i o roli současné vlády.

Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Ostravská huť Liberty řeší vážné problémy s financováním a poklesem poptávky po výrobcích. Uzavírá tak jeden ze zásadních provozů – největší koksárenskou baterii. Ta je podle Liberty neefektivní a vzhledem k přebytku kapacit na světovém trhu ztrátová. Vedení společnosti ale tvrdí, že všichni pracovníci z tohoto provozu by měli najít uplatnění uvnitř Liberty Ostrava.

Spotřební daň z nafty se od úterý vrátí na úroveň, která platila do loňského června. Oproti současnosti se zvedne o 1,50 koruny na litr. Novela zákona o spotřebních daních v pondělí vyšla ve Sbírce zákonů. Novela, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, nabyde účinnosti 1. srpna. Informaci o prezidentově podpisu z webu Poslanecké sněmovny potvrdil mluvčí předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Martin Churavý, později o tom informoval i Hrad.

Vládní výbor pro strategické investice se na prvním jednání věnoval strategii výstavby dopravní infrastruktury a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro podniky, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání představil plán rozvoje dopravní infrastruktury, který do deseti let počítá s dostavbou dálniční sítě a zahájením stavby vysokorychlostní železnice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba získávat cizince pro české firmy, kterým nyní chybí na dvě stě tisíc pracovníků.

Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Ten mění přes šedesát zákonů a má v příštích dvou letech vylepšit hospodaření státu asi o 150 miliard korun. Vláda v něm udělala jen legislativně-technické změny. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Věcné změny podle něj budou možné ve sněmovně po dohodě koalice.

Zaměstnavatelé budou o případném rušení dotací kvůli úsporám jednat s jednotlivými ministry. Dohodu musí najít do dokončení státního rozpočtu na příští rok. Dál se povedou také jednání o daňových úlevách u zaměstnaneckých benefitů. Po úterním jednání členů vlády a zaměstnavatelů o konsolidačním balíčku to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí se chystá připomínky k vládnímu souboru úsporných opatření vypořádat ve čtvrtek a v pátek. Poté balíček dostane kabinet.

Českomoravská konfederace odborových svazů zřídila celostátní stávkový výbor, odbory jsou podle jejich předsedy Josefa Středuly připraveny k celostátnímu protestu proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. V posledních červnových dnech budou své protesty pořádat jednotlivé odborové svazy. Zároveň vyzval ČMKOS k dalšímu jednání – chce, aby se ještě v červnu sešla tripartita. Na ní bude vláda čelit kritice nejen ze strany odborů, ale i zaměstnavatelů, které se s ČMKOS dohodly na společném postupu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že je ochoten jednat o drobných změnách. Pro generální stávku důvod nevidí.

Nový prezident Svazů průmyslu a dopravy Jan Rafaj v rozhovoru pro Interview ČT24 sdělil, že Česku chybí odvaha dělat reformní změny. Země se podle něj musí posunout do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou a vyjednat si v Bruselu konkrétní pozici v zelené transformaci. Mezi problémy průmyslu řadí inflaci, ceny energií, ale i trh práce. Když byla česká delegace v Tchaj-wanu, doslechla se prý, že Česko je „nedobytné království“, vzpomíná Rafaj.

Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR v úterý zvolila novým prezidentem na období 2023 až 2027 dosavadního viceprezidenta Jana Rafaje. Ve funkci vystřídá Jaroslava Hanáka, který v čele svazu skončí po dvanácti letech. Nový prezident Rafaj byl zvolen ve druhém kole 60 procenty hlasů. Porazil bývalého premiéra Mirka Topolánka.

Inflace v české ekonomice již doznívá, uvedl koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Havlíček v pořadu Otázky Václava Moravce. Vláda má v následujících dnech ohlásit konsolidační balíček, ale podnikatelé i odbory si stěžují, že s jejich zástupci ministři zatím nejednali o konkrétních opatřeních. Jejich odborníci by přitom mohli poukázat na případné nedostatky.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Ekonom Jan Švejnar a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se ve středečních Událostech, komentářích v podstatě shodli na tom, že snahy končícího prezidenta Miloše Zemana o lepší obchodní vztahy s Čínou byly dobře míněné, podle druhého jmenovaného byl ovšem Zeman v otázce slíbených čínských investic do Česka naivní. Hlavní ekonomická analytička Radiožurnálu Jana Klímová tyto sliby označila za nesmyslné a vztahy hlavy státu s Pekingem na obchodním poli za „přepálené“.

Z Charkova do České Vsi u Jeseníku přesunula výrobu firma Vegetus. Specializuje se na veganské a vegetariánské uzeniny. Loni z ostřelovaného města evakuovala část svých pracovníků. Nabídne ale místo i dalším lidem a může tak snížit nezaměstnanost na Jesenicku.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině týdne evidovalo přes tisíc žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií. Firmy ale pomoc zřejmě získají až v příštím roce kvůli notifikaci Evropské komise. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je pomoc nedostatečná.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ve středu jednali o opatřeních proti koronaviru na pracovištích. Mimořádné zasedání tripartity se uskutečnilo on-line. Po pondělním jednání krizového štábu jeho šéf a končící vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zmínil návrh, podle něhož by do provozů a kanceláří nesměli lidé bez očkování, negativního testu či potvrzení o prodělaném covidu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů to ale na středečním jednání odmítli.

Testování ve firmách i na úřadech má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pokračovat ještě celý červen. Na čtvrtečním jednání o tom rozhodla vláda. Zaměstnanci docházející do podniků budou testy nadále muset podstupovat jednou týdně. Svaz průmyslu a dopravy ČR už v dřívějších čtvrtečních hodinách vyzval vládu, aby co nejrychleji představila časový plán povinného testování a povolila využití testů z firem v běžném životě. Kabinet by rovněž měl dokončit diskusi k případnému využívání přesnějších PCR testů, uvedli viceprezident svazu Jan Rafaj a člen představenstva Miroslav Palát.