Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Zástupci podnikatelů pomoc uvítali. Podle nich aspoň částečně uklidní situaci firem a udrží konkurenceschopnost.
„Společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jsme během necelých dvou týdnů od vydání nařízení našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ řekl Fiala. Stát podle něj nebude plošně dotovat energie všem firmám. „Soustředíme se na cílenou pomoc těm, které by zvýšení cen mohlo existenčně ohrozit,“ dodal.
Podpora má mířit k firmám s velkým odběrem – od nejnáročnějších provozů, jako jsou slévárny nebo hutě, až po kupříkladu obalovny nebo betonárky. „V daném případě jsme se zaměřili na firmy na vysokém a velmi vysokém napětí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Částku si mají rovnoměrně rozdělit subjekty připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Vládní pomoc sníží příspěvek na platby za obnovitelné zdroje subjektům připojeným na hladině vysokého napětí o 107 korun za odebranou MWh bez DPH a subjektům připojeným na velmi vysoké napětí o 167 korun. Pomoc bude odpočítávána podle rezervovaného příkonu. Příspěvek na obnovitelné zdroje bez započtení státního příspěvku obvykle dosahuje výše 495 korun za odebranou MWh bez DPH.
Vláda k poskytnutí pomoci firmám využije opatření, které prosadila v konsolidačním balíčku. „To nově umožňuje poskytovat státní pomoc s platbami za podporované zdroje energie kdykoliv během roku a umožňuje také tuto pomoc zacílit jen na určité napěťové hladiny, tedy například tak jako v tomto případě na firmy,“ popsal Síkela.
Vedle toho se Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dohodl se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu na pravidelných schůzkách v příštím roce. Tématem schůzek by měly být diskuse o systémových řešeních, která do budoucna zabrání nepředvídatelnému zvyšování regulované složky energií. „Rovněž platí, že kdyby nastal jakýkoliv negativní vývoj v ekonomice, budeme jako vláda hledat další možnosti pomoci pro firmy,“ dodal Stanjura.
Firmy pomoc vítají
Zástupci průmyslu a firem opatření vlády uvítali. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je jakákoliv pomoc s energiemi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti. Připomněl, že Česko má velmi rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost. Ceny energií se ho tak výrazně dotýkají. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka byla jednání s vládou velmi otevřená. Kolika firem se bude opatření týkat, jasné není, některé podniky totiž mají více provozů se samostatnými odběrnými místy. Pomoc by se typicky měla týkat například železáren, skláren, sléváren, pekáren a dalších provozů s velkou spotřebou energií.
„Za pozitivní považuji, že se vládě podařilo zmírnit o 3,5 miliardy korun celkový přírůstek plateb firem za obnovitelné zdroje. Tím se omezuje riziko, že se tuzemský firemní sektor stane nekonkurenceschopným vůči zahraniční,“ řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pochybnosti ale má ohledně rozdělení uvedené částky jen mezi vybrané firmy, údajně s vysokou energetickou náročností. Spravedlivějším řešením by podle něj bylo snížit distribuční náklady všem firmám. Větší odběratelé by tak ušetřili více, ale bez nutnosti rozhodování státních úředníků, komu výhodu přidělí, a komu ne, dodal.
Analytik Deloitte David Marek poukázal na to, že na jedné straně je potřeba pomoci firmám s vysokými cenami energií zřejmá s ohledem na jejich konkurenceschopnost, na straně druhé je potřeba vidět nezanedbatelné rozpočtové náklady. Právě proto by podle něj byla vhodnější pomoc například formou návratných finančních nástrojů. Pokud by se zpětně ukázalo, že firma čerpající pomoc byla dostatečně zisková, peníze by do státního rozpočtu vrátila, řekl.
Generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek oceňuje vůli hledat řešení a to, že se podařilo najít kompromis. „Nemůžu říct, že by mě to uklidnilo,“ dodal ale s tím, že podniky požadovaly více peněz na pomoc.
Bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu a poradce hnutí SPD Ivan Noveský podobu pomoci kritizuje. „Osobně si myslím, že pokud by to bylo i třeba deset miliard, které podnikatelé původně požadovali, pořád je to málo,“ prohlásil. Podle něj je potíž v tom, že Energetický regulační úřad nehlídá situaci na trhu tak, jak má, což má za následek zvyšování cen.
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček tvrdí, že vláda měla plošně podpořit všechny firmy, ne jen ty vybrané. „Může mi někdo říct, proč nepomohla všem firmám, proč hodila přes palubu spotřebitele?“ řekl. Vyčlenění miliard nevnímá prý jako pomoc, ale jako napravení selhání státu. Peníze podle něj stát mohl získat z emisních povolenek nebo z dividendy od státem většinově vlastněné energetické společnosti ČEZ.
Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové je radost zástupců firem předčasná. Upozornila, že zatím není jasné, jak změnu nakonec promítne do regulované složky Energetický regulační úřad. „Představitelé podnikatelů zároveň bohužel hodili přes palubu více než půl milionu českých firem, protože oznámené ‚řešení‘ se bude týkat méně než 25 tisíc podniků. Obchod a cestovní ruch, řemesla nebo stavebnictví budou nadále čelit plnému dopadu unáhlených a škodlivých kroků vlády,“ dodala Schillerová.
Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzroste v příštím roce regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent.
Hospodářská komora v minulých týdnech uvedla, že navýšení regulovaných cen může vést až k několikanásobnému nárůstu nákladů firem na energie. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček upozornil, že firmám nepomůže ani to, když promítnou rostoucí náklady na energie do ceny výrobků, protože by to oslabilo jejich konkurenceschopnost. Zároveň připomněl, že Česko má v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie více rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost.
