Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Vyplývá to z návrhu úřadu, konečné rozhodnutí vydá na konci listopadu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ceny energií nebudou příští rok růst o desítky procent a lidé za ně zaplatí převážně stejně jako letos. Opozice ale tvrdí, že návrh výrazně zatíží domácnosti i firmy.
„Koncové ceny elektřiny v příštím roce stoupnou oproti letošnímu roku maximálně o jednotky procent,“ prohlásil Fiala. Připomněl, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají. Zároveň připustil ještě možnost úpravy návrhu ERÚ.
Premiér o cenách energií odpoledne jednal se zástupci podnikatelských a oborových svazů, podle nichž podle předběžných odhadů z analýzy návrhu ERÚ hrozí až trojnásobné navýšení nákladů na energie u některých průmyslových firem. „Shodli jsme se na tom, že by výše regulované složky energií mohla být možná ještě nižší, než je v současném návrhu Energetického regulačního úřadu,“ dodal Fiala.
Předseda vlády zároveň odmítl kritiku opozice. Podle něj mají předchozí vlády zásadní podíl na tom, jaká je v současnosti energetická situace v zemi. „Kdyby se starali o energetickou bezpečnost státu a stavěli nové zdroje, tak bychom v takové situaci jako dnes nebyli,“ poznamenal. Podle něj bude stávající situace trvat ještě minimálně několik příštích let.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) připomněl, že hlavním důvodem navýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun. Šlo především o kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie nebo pokrytí nákladů na systémové služby. Síkela zároveň připomněl, že v případě plynu by ceny v příštím roce měly být oproti letošnímu roku naopak nižší.
Jak se cena může zvýšit?
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
ERÚ pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za MWh s DPH. Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4200 Kč víc.
Konečná spotřeba je však závislá na velikosti bytu či rodinného domu, dále na druhu využívaného vytápění či vaření a životním stylu. Cena se může lišit podle regionů a toho, do jaké distribuční sítě patří. Roli hraje taky to, jestli spotřebitelé elektřinou jen svítí nebo i topí či využívají tepelné čerpadlo.
Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, který byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o osm set korun za MWh.
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 korun za megawatthodinu plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 korun za megawatthodinu.
U plynu je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.
Neumí si to ani spočítat, kritizuje opozice vládu
Návrh okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Oni si to ani neumí spočítat, zcela vážně tvrdí, že to budou jednotky procent, tak prosím pěkně počítejme: Jestliže cena za regulovanou složku z celkové ceny, kterou platí každý spotřebitel, činí přibližně třicet procent a tato část se zvýší o 71 procent, tak nevím, kde vzal ty jednotky procent,“ reagoval Havlíček na slova Fialy.
Už během dne uvedl, že jde o debakl Síkely. „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají – a že to odnesou lidé a firmy, je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ napsal na sociální síti X.
„Návrh znamená pro průměrnou domácnost ročně pět až šest tisíc korun navíc, to je nepřípustné,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Připomenul, že hnutí kritizovalo přesun plateb za obnovitelné zdroje ze státu zpět na domácnosti a firmy. Protože opatření není dané zákonem, sněmovna do něj, bohužel, nezasáhne, konstatoval.
Analytici: Většina odběratelů si připlatí
Také analytici se shodují, že většina odběratelů si za energie příští rok proti letošku připlatí. Jak výrazně, bude podle nich záležet na dalším vývoji obchodních cen elektřiny.
„Většina odběratelů stále platí za silovou složku vyšší ceny a nárůst regulované složky způsobí, že se jejich celkový účet za elektřinu zvýší,“ popsal analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. U plynu podle něj naopak letošní zlevňování této komodity na trhu v drtivé většině případů přebije chystaný nárůst regulované složky. „Celkově spotřebitelé ve srovnání s počátkem tohoto roku ušetří,“ dodal Gavor k očekávaným cenám plynu.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala bude dopad cenového rozhodnutí ERÚ k elektřině v tisících korun ročně na odběratele. „Na celkovém ročním účtu to budou nižší desítky procent, a jistě znatelný příspěvek k lednové inflaci,“ řekl.
Ředitel Greenbuddies Consulting Petr Štajner očekává, že o návrhu se ještě bude intenzivně jednat a pravděpodobně ještě dozná změn. „V každém případě je zvýšení citelné a může mít dopad nejen na domácnosti, ale i celkovou konkurenceschopnost české ekonomiky,“ podotkl.
Teď se k návrhu rozbíhá patnáctidenní veřejný konzultační proces. V něm se může vyjádřit prakticky kdokoliv. Často to bývají třeba oborové svazy. Následují zhruba dva týdny pro vypořádání shromážděných připomínek. Pak rada ERÚ definitivně stanoví, o kolik regulovaná část ceny vzroste. Koncem listopadu verdikt vydá. Promítnout by se do něj mohly třeba vyšší dotace, kdyby je kabinet schválil.
