Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.
Konec fosilní éry, řekl eurokomisař k závěru COP28. Hladík očekává modernizaci
Svět se shodl na postupném odklonu od fosilních paliv směrem k uhlíkové neutralitě (zdroj: ČT24)
„Je to dobrá zpráva pro celý svět, že nyní máme mnohostrannou dohodu o urychlení snižování emisí směrem k čisté nule do roku 2050 s naléhavými kroky v této kritické dekádě,“ uvedla von der Leyenová v prohlášení.
Podle ní by mohla urychlit přechod k čistší a zdravější ekonomice a mohla by udržet svět na cestě k dosažení klimatických cílů dohodnutých na COP21 v Paříži v roce 2015.
„Svět se zavázal ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných energií a zdvojnásobení tempa zlepšování energetické účinnosti do roku 2030. To dodává silné obrátky odklonu od fosilních paliv,“ připomněla šéfka unijní exekutivy.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra ve středu v Dubaji řekl, že závěry klimatické konference jsou začátkem konce fosilní éry. Podle něj jde o den, kdy „lidstvo konečně učinilo to, na co jsme dávno čekali“.
Hladík si od dohody slibuje modernizaci
Dohoda je krokem k modernizaci díky obnovitelným zdrojům, jaderné energetice, ukládání a využívání uhlíku a podpoře vodíku. Na sociální síti X to ve středu uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jde o první dohodu, ve které se státy rozhodly postupně odejít od fosilních paliv, zdůraznil.
Dosažení dohody později označil za „velký průlom“. „Je tam jasně popsán odchod od uhlí. Jsou tam také zmíněny technologie, jakými lze dosáhnout modernizace. Obnovitelné zdroje, jaderná energetika a nové technologie jako třeba vodík. Je tam rozebráno i ukládání nebo využívání uhlíku,“ popsal obsah dokumentu Hladík.
Ministr zdůraznil, že jednání nebyla jednoduchá. „Státy globálního severu každým rokem snižují množství emisí. Největšími znečišťovateli jsou Čína a Indie. Musím říct, že jednání na COP28 byla velmi intenzivní, abychom obě země dokázali přesvědčit k tomu, aby to udělaly rychle. Zavázaly se k tomu. Ta nynější dohoda to jednoznačně podtrhuje,“ podotkl Hladík.
Podle něho při jednání výrazně figurovaly africké státy a některé finanční zájmy. „Dohoda obsahuje otázku modernizace, ale také se odkazuje na otázku adaptačních opatření, tedy přizpůsobení našich sídel, obcí nebo krajiny klimatické změně. Poté tam byla otázka financí. Tyto tři věci se při vyjednávání propojovaly. To nebylo tak, že by Evropa a USA tlačily proti Číně s Indií,“ okomentoval průběh jednání ministr.
Interview ČT24 - Petr Hladík (13. 12. 2023) (zdroj: ČT24)
Šéf resortu životního prostředí také řekl, že v rámci klimatické konference byl ustanoven nový fond, který bude mít za úkol řešit nejproblematičtější záležitosti v souvislosti s klimatickou změnou. „Novinkou je třeba fond škod a ztrát. Pro méně rozvinuté ekonomiky se využívají finanční prostředky zhruba ve výši jednoho sta miliard dolarů. Z toho třicet miliard dolarů se bude používat na adaptační opatření, jako je třeba dostatek pitné vody v Africe nebo přizpůsobení hospodářství na změnu klimatu,“ vysvětlil Hladík.
Dodal, že bude rovněž vytvořen orgán, který vypracuje detailní pravidla a postupy ohledně kritérií financování. „Určí, kdy a co se bude financovat a co bude tím nástrojem, který jasně určí, že zrovna toto je důsledkem klimatické změny celosvětového dopadu. Neodkazuje se to jen na živelní pohromy, ale také na zvyšování hladiny oceánů,“ vysvětlil Hladík.
Ministr uvedl, že tyto záležitosti nebudou pro tuzemský rozpočet znamenat žádný závazek. Finanční prostředky na toto úsilí budou totiž putovat z rozpočtu EU. „Neznamená to zvýšení toho rozpočtu, ale část evropských financí se teď bude dávat do fondu ztrát. Evropa z něho bude při velkých živelních pohromách také čerpat,“ popsal Hladík.
Brabec: Závazky nejsou právně vynutitelné
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) podle svých slov vítá každou dohodu, ale zároveň varuje před přílišným optimismem. „Jsem velmi opatrný po zkušenostech z minulých konferencí. Přes závazky všech klíčových emitentů skleníkových plynů z Paříže se emise spíš zvyšují,“ řekl.
Připomněl, že závazky nejsou právně vynutitelné a řada zemí to nyní bere tak, že do daleké budoucnosti „může slíbit cokoliv“. „Spíš to beru jako apel než jako dohodu, nemluví se navíc o konci fosilních paliv, ale o odklonu,“ doplnil.
GALERIE
Účastníci klimatické konference COP28
Evropa je podle Brabce zatím jediná, kdo skutečně své závazky naplňuje. „Jen Evropa má nějaké postupné cíle do roku 2030 nebo 2040, bohužel tím ztrácí svou konkurenceschopnost,“ konstatoval. Cíle se nepodaří naplnit, pokud k tomu i další státy a kontinenty nepřistoupí se stejnou naléhavostí, podotkl.
Šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN) sdělila, že ji odklon od fosilních paliv těší. „Je to velký krok kupředu. Nicméně udržet oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia není jen o odklonu od fosilních paliv. Musíme omezit veškeré emise a je to běh na dlouhou trať, na kterou jsme ale vyběhli se zpožděním,“ řekla. Jednání COP28 podle ní celkově přineslo mnoho deklarací, u kterých doufá, že se naplní.
Člen výboru Lukáš Vlček (STAN) považuje shodu za skvělou zprávu. „Nesmíme už nadále ztrácet čas. Je nutné si konečně přiznat, že spalování fosilních paliv je příčinou globálního oteplování a vede k nevratné negativní změně klimatu a ohrožuje samotný život na naší planetě,“ oznámil. Na české společnosti a ekonomice podle něj je, aby maximálně využily příležitosti pro modernizaci hospodářství a energetiky.
Reakce evropských politiků
Závěry konference uvítala i německá vláda. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že jí spadl „obrovský kámen ze srdce“. „Německá delegace a ministryně zahraničí mají velkou radost, že svět se dohodl na konci fosilní éry,“ prohlásili zástupci Berlína.
Francouzský prezident Macron hodnotí dohodu jako důležitý mezník v přechodu na nefosilní energie. „Dohoda z Dubaje je důležitá etapa. Zavazuje svět k přechodu na nefosilní energie ztrojnásobením obnovitelných zdrojů a uznáním klíčové role jaderné energie. To je premiéra a posun v dodržování pařížské dohody. Zrychleme!“ vyzval francouzský prezident ve vyjádření na síti X.
K problému se státy „konečně staví čelem“, okomentoval norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide. „Je to poprvé, kdy se svět sjednotil na tak jasném textu o nutnosti odklonu od fosilních paliv,“ řekl.
Dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jorgensen se podivoval nad okolnostmi uzavření dohody. „Stojíme v ropné zemi, obklopeni ropnými zeměmi a přijali jsme rozhodnutí, že řekneme, že se odkloníme od ropy a plynu.“
Reakce světových politiků
Výsledek konference okomentoval generální tajemník OSN António Guterres. COP28 podle něj dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně. Je podle něj důležité, aby výsledek potvrdil, že je nezbytné omezit nárůst globální teploty o 1,5 stupně, což „vyžaduje drastické redukce emisí v tomto desetiletí“.
Americký vyslanec pro klima John Kerry označil dohodu za „velmi silný signál světu“. Oznámil také, že Spojené státy i Čína hodlají aktualizovat své dlouhodobé strategie v oblasti klimatu. „Opět budeme aktualizovat naše dlouhodobé strategie a vyzýváme ostatní strany, aby se k nám připojily,“ řekl na závěr summitu.
Kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault se domnívá, že text „obsahuje průlomové závazky týkající se obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a přechodu od fosilních paliv“.
Generální tajemník OSN António Guterres
Podle zástupců malých ostrovních států však dohoda není dostatečně ambiciózní. „Dospěli jsme k závěru, že potřebná korekce kurzu nebyla zajištěna. Dosáhli jsme postupného pokroku oproti dosavadní praxi, zatímco ve skutečnosti potřebujeme exponenciální skokovou změnu,“ uvedla za asociaci Samoa.
Metan zůstal stranou
Představitel Číny zkritizoval, že „v dohodě nebyly vzaty v potaz obavy rozvíjejících se zemí“. Podle britské televize BBC tím připomněl obvinění chudších zemí, podle nichž nynější rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít. Bolívie dohodu označila za novou formu kolonialismu.
Podle rozvíjejících se zemí v dohodě chybí přímý požadavek, aby bohaté státy poskytovaly těm chudším více financí. Dokument pouze zmiňuje „potřebu více financí pro přechod chudších zemí k zelené ekonomice a pro přípravu na klimatické změny“, napsala BBC.
V dohodě také nejsou vůbec zmíněny cíle pro snížení emisí metanu. Ten patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům. Dohoda navíc připouští, že by při omezování fosilních paliv mohla hrát roli takzvaná přechodná paliva. To by se podle některých názorů mohlo týkat i zemního plynu, což by umožňovalo zemím jeho užívání i po roce 2050, uvedla BBC.
Bývalý americký viceprezident Al Gore ocenil, že konference „konečně uznala fosilní paliva jako příčinu klimatické krize“. „Vliv ropných velmocí je ale stále jasně patrný v polovičatých opatřeních a mezerách, které konečná dohoda obsahuje,“ dodal.
Názory klimatologů se liší
K uzavření dohody se podle BBC vyjádřili i pracovníci některých vědeckých institucí. „Dohoda, ačkoli je nedostatečná, je zásadním a trvalým krokem k omezení změny klimatu, kterou způsobili lidé,“ zdůraznil klimatolog Richard Allan z univerzity v britském Readingu.
Jeho kolegyně z univerzity ve Swansea Mary Gagenová závěry klimatické konference okomentovala s tím, že ji překvapily. „Nemyslela jsem si, že se za svého života dočkám dohody COP, která bude obsahovat formulaci o zahájení přechodu od fosilních paliv,“ pronesla výzkumnice.
Klimatoložka Chloe Brimicombeová z Wegenerova centra pro klimatickou a globální změnu se k dohodě postavila skepticky. „Znění textu z COP neodpovídá vědeckým poznatkům a existuje reálná obava, že cíle nesplníme,“ prohlásila.
Agentura Reuters citovala Rachel Cleetusovou z neziskové organizace Union of Concerned Scientists. Ta dohodu odsoudila. „Ustanovení o financování a rovnosti jsou vážně nedostatečná. V budoucnu musí být zlepšena, aby země s nízkými příjmy mohly přejít na čistou energii,“ dodala Cleetusová.
Klimatoložka Friederike Ottová z londýnské univerzity Imperial College na závěry konference podle listu The Guardian reagovala „ostře“. „Dohoda bude něco stát každou zemi, ať už je bohatá nebo chudá. Všechny na tom prodělají. Je oslavována jako kompromis, ale musíme si jasně říci, co bylo kompromisem. Finanční zájmy několika málo lidí opět zvítězily nad zdravím a životy většiny obyvatel této planety,“ řekla Ottová.
Horizont ČT24: Svět se shodl na postupném odklonu od fosilních paliv směrem k uhlíkové neutralitě (zdroj: ČT24)
Podle klimatologa Alexandera Ače zůstává otázkou, zda emise skutečně začnou klesat. „Už od pařížské klimatické dohody se státy zavázaly k tomu, že přijmeme kroky pro omezení oteplení do úrovně jedna a půl až dva stupně, nicméně emise stále rostou. Takže pařížská klimatická dohoda nevedla ke snižování emisí,“ připomněl v Horizontu ČT24.
„Nyní se poprvé vyloženě mluví o omezování fosilních paliv, což je pozitivní zpráva, to opravdu může transformaci urychlit, ale bohužel ji v reálných datech zatím nevidíme. Obávám se, že v nejbližších letech, pokud budou emise zase růst, se ukáže, že zase šlo o planá slova,“ dodal expert z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Marek a hejtman Ústeckého kraje Schiller v debatě o klimatu (zdroj: ČT24)