Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.
„Historická dohoda.“ S odklonem od fosilních paliv souhlasily téměř dvě stovky zemí
„Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech,“ uvedl Džábir podle deníku The Guardian. Jeho výrok podle listu provázel v plénu potlesk delegátů vstoje.
Návrh dohody konkrétně vyzývá k „odklonu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem (...) tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky“. Zmíněná rovnocennost podle agentury AFP znamená, že různé země budou postupovat různým tempem v závislosti na svých rozvojových potřebách nebo historické odpovědnosti za změnu klimatu.
Globální emise skleníkových plynů by měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí ale může vrchol přijít později, píše se v dokumentu. AP upozorňuje, že mezi rozvíjející se země patří i Čína, která se řadí k největším světovým znečišťovatelům ovzduší.
Dohoda rovněž vyzývá ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie na celém světě do roku 2030, k urychlení úsilí o snížení spotřeby uhlí a k rozvoji technologií na zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci s dopadem obtížně dekarbonizovatelných průmyslových odvětví. V dokumentu se země zavázaly také zdvojnásobit energetické úspory.
Skutečná síla podle Džábira bude však spočívat až v naplnění dohody. „Musíme podniknout kroky nezbytné k tomu, abychom tuto dohodu proměnili v konkrétní činy,“ uvedl na zasedání. „Jsme tím, co děláme, ne tím, co říkáme,“ dodal.
Země jsou po uzavření dohody odpovědné za její plnění prostřednictvím národních politik a investic.
Termín „konec fosilní paliv“ neprošel
Podle Reuters je to poprvé za tři desetiletí konání klimatických summitů COP, kdy se státy dohodly na společném odklonu od produktů, které v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie.
Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.
Ve středu představený text se nicméně odvrátil od termínu „konec fosilních paliv“, podotkla agentura AFP. Po něm volaly některé ambiciózní hlasy, ale byl zamítnut ropnými velmocemi v čele se Saúdskou Arábií.
GALERIE
Pohled na klimatickou konferenci COP28 snímky agentury Reuters
Fosilní paliva a jejich možný konec byly ústředním tématem letošní konference, která měla skončit v úterý, stala se ale hlavním zdrojem nesouladu mezi zeměmi. Zatímco například státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) v předchozích dnech odmítaly postupné, ale úplné zastavení spalování fosilních paliv, Spojené státy, Evropská unie nebo sdružení malých ostrovních států, jejichž území se vlivem klimatické změny pozvolna potápí, návrh kritizovaly jako příliš benevolentní. Tento konflikt prodloužil jednání summitu o jeden den.
Členové OPECu kontrolují téměř osmdesát procent světových zásob ropy. Na příjmech z ropné produkce jsou závislé. Producenti ropy argumentovali tím, že fosilní paliva lze od jejich dopadu na klima očistit pomocí technologií, které dokážou zachycovat a ukládat emise oxidu uhličitého. Zachycování plynu je však nákladné a ve velkém měřítku se zatím neosvědčilo.
Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdulaziz bin Salmán ve středu prohlásil, že dohoda nebude mít vliv na vývoz uhlovodíků z království. Saúdská Arábie a několik spojeneckých zemí se postavilo proti tomu, aby se do textu potenciální dohody zahrnula jakákoli zmínka o snižování produkce a spotřeby fosilních paliv.
Dle USA silný signál, ostrovní státy by chtěly být ambicióznější
Krátce po schválení dohody zavládl v plenárním sále zmatek, neboť mnoho stran předpokládalo, že o textu, který byl zemím uvolněn k posouzení pouhé čtyři hodiny před jeho schválením, proběhne debata. Aliance malých ostrovních států, která zastupuje 39 zemí, uvedla, že při přijímání dohody nebyla v sále, protože stále koordinovala svou reakci.
Obecně dokument sklidil více pozitivních ohlasů než kritiky, napsala agentura AP. Výsledek konference uvítal generální tajemník OSN António Guterres. COP28 podle něj dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dohodu za dobrou zprávu pro svět.
Americký vyslanec pro klima John Kerry oznámil, že Spojené státy i Čína hodlají aktualizovat své dlouhodobé strategie v oblasti klimatu, a označil dohodu za „velmi silný signál světu“. Kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault se domnívá, že text „obsahuje průlomové závazky“.
Podle zástupců malých ostrovních států však dohoda není dostatečně ambiciózní. „Potřebná korekce kurzu nebyla zajištěna,“ řekla představitelka Aliance malých ostrovních států Anne Rasmussenová. Oficiálně ale proti dohodě neprotestovala a za svou řeč byla odměněna potleskem, napsala agentura Reuters.
Představitel Číny kritizoval, že „v dohodě nebyly vzaty v potaz obavy rozvíjejících se zemí“. Podle BBC tím připomněl obvinění chudších zemí, podle nichž nynější rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít. V dohodě také nejsou vůbec zmíněny cíle pro snížení emisí metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům.
Evropská unie hrozila, že odejde od jednacího stolu, popsal expert
Historický význam dohody spočívá v konkrétním závazku ke směřování odklonu od fosilních paliv, řekl vedoucí klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský. „Je to poprvé, kdy se podařilo takto obecnou tezi o fosilních zdrojích a o tom, že jejich éra končí, do závěrečné deklarace dát,“ popsal.
„Panuje celosvětová shoda, že cíl klimatické neutrality 2050 je klíčový, že cíl udržení oteplení o 1,5 stupně Celsia podle Pařížské dohody je také klíčový,“ shrnul.
Cesta k dokumentu podle něj ale byla komplikovaná. „Vedlo to až k poměrně vyhrocené situaci, kdy Evropská unie a další státy hrozily, že odejdou od jednacího stolu. Protože text, jak byl ještě včera předložen, vypadal velice neambiciózně,“ řekl ve středu. „Nakonec byl posílen natolik, že ti, kteří čekali vyšší ambici, mohou být alespoň zčásti spokojení,“ doplnil.
Vedoucí klimatýmu Tomáš Jungwirth Březovský hovořil o výsledcích klimatické konference COP28 (zdroj: ČT24)
Upozornil, že „ruku v ruce“ s dohodou jde také otázka finanční podpory pro rozvíjející se státy nebo země nejvíce zasažené klimatickými změnami. „Byla řešena prostřednictvím Fondu ztrát a škod, který byl potvrzen a schválen na začátku konference,“ uvedl Jungwirth Březovský. Finance, které bohaté státy přislíbily, jsou však podle něj stále „dramaticky nedostatečné“.
Ze strany klimatologů podle něj také panuje „určitá skepse“ ohledně technologií k zachytávání uhlíku, které se v dokumentu často objevují. „Je otázka, jestli se dají uplatňovat na velké úrovni, a jestli nepřináší další environmentální problémy,“ nastínil.
Pro dosažení cílů dohody podle něj bude nutné brát v úvahu i sociální smír. Upozornil, že i česká vláda měla během energetické krize tendenci přispívat na výdaje na fosilní zdroje včetně pohonných hmot. „To jsou věci, které by se podle této dohody už dít neměly. Státy nebudou moci dotovat fosilní zdroje (...) Budou muset jasně deklarovat, že klima má přednost, a hledat nástroje, jak u toho zajistit sociální stránku věci,“ dodal.