Lídři dvaceti zemí vyzvali ke ztrojnásobení výroby jaderné energie ve světě do roku 2050

Nahrávám video

Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se využití  jaderné energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobilo. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.

 V Dubaji podpis deklarace oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa.

Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.

„Prohlášení uznává klíčovou úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050 a při udržování cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ uvádí se v textu.

Podpora financování

Signatářské země také vyzývají akcionáře mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, aby do svého financování zahrnuli i jadernou energii.

„Existují zákonná ustanovení, někdy i v některých mezinárodních úvěrových institucích, která jadernou energii vylučují. Myslím, že to je zcela zastaralé,“ řekl už dříve agentuře AFP generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

Zastánci považují jadernou energii, která je škálovatelná a nevypouští prakticky žádné skleníkové plyny, za prostředek k výrobě elektřiny, který nemá obdoby. Někteří ekologové ale poukazují na rizika havárií, na problematiku jaderného odpadu a na vysoké náklady na jadernou energii.

Česko podpoří Zelený klimatický fond

Na summitu promluvil v sobotu i premiér Petr Fiala. „Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého. Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné,“ řekl na úvod svého krátkého projevu český premiér. Poukázal například na nedostatek vody, jehož byl svědkem během cesty po Africe minulý měsíc.

Česká republika je připravena do roku 2027 poskytnout čtyři miliony dolarů na činnost Zeleného klimatického fondu, což prý pomůže rozvojovým zemím čelit klimatické změně a přizpůsobit se jejím dopadům, řekl Fiala.

Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. „Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii,“ řekl Fiala.

„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ pokračoval český ministerský předseda a dodal: „Globální jaderná renesance může být účinným řešením našich problémů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři muži zahynuli při střelbě v mešitě v San Diegu. Oba útočníci jsou po smrti

Střelba v mešitě v San Diegu v Kalifornii si vyžádala tři mrtvé muže a oba náctiletí podezřelí jsou po smrti, uvedla podle agentury AP policie. Agentura Reuters rovněž s odvoláním na policii píše o pěti mrtvých.
00:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nám všechno blokují a SBU si létá.“ V Rusku sílí obavy z ukrajinských dronů

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.
před 7 hhodinami

VideoPřekročili hloubkový limit. Prokuratura řeší smrt potápěčů na Maledivách

Mezinárodní pátrací tým na Maledivách nalezl těla čtyř italských potápěčů, kteří zahynuli ve čtvrtek spolu s instruktorem. K vyzvednutí pozůstatků budou potřeba další ponory. Těla leží ve třetím segmentu podmořské jeskyně více než šedesát metrů pod hladinou. Příčiny tragédie jsou dál předmětem dohadů. V den ponoru špatné počasí zhoršovalo pod hladinou viditelnost. Tým měl sice povolení k průzkumu Indického oceánu, ale ne do takové hloubky. Případ už vyšetřuje italská prokuratura. Chce zjistit, proč zkušení potápěči, kterými oběti nehody byly, až dvojnásobně překročili místní hloubkový limit ponorů. A proč vstupovali do jeskyně, jejíž průzkum univerzita neplánovala.
před 7 hhodinami

Trump oznámil, že odkládá údery na Írán

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Musk prohrál soudní spor s firmou OpenAI

Americký miliardář Elon Musk utrpěl porážku v soudním sporu se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva, ne pro zisk. Porota v pondělí po zhruba dvou hodinách dospěla k závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová verdikt poroty přijala, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael i palestinští teroristé páchali v Gaze válečné zločiny, uvedl úřad OSN

Izrael během války v Pásmu Gazy hrubě porušil mezinárodní právo a dopustil se i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Válečných zločinů se podle něj dopustily i palestinské ozbrojené skupiny při útoku na Izrael 7. října 2023 a poté při zadržování unesených izraelských rukojmí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump stáhl žalobu kvůli úniku daňových přiznání. Původně chtěl obří odškodné

Americký prezident Donald Trump stáhl žalobu, v níž žádal finanční úřad Internal Revenue Service (IRS) o odškodné deset miliard dolarů (asi 208 miliard korun) kvůli úniku svých daňových přiznání do médií, informovaly v pondělí agentury AP a Reuters s odkazem na soudní dokumenty. Stanice ABC News minulý týden uvedla, že Trump je připraven žalobu stáhnout v rámci dohody o vytvoření fondu pro prezidentovy spojence, kteří se domnívají, že byli neoprávněně vyšetřováni.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...