Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se využití jaderné energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobilo. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.
Lídři dvaceti zemí vyzvali ke ztrojnásobení výroby jaderné energie ve světě do roku 2050
V Dubaji podpis deklarace oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa.
Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.
„Prohlášení uznává klíčovou úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050 a při udržování cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ uvádí se v textu.
Podpora financování
Signatářské země také vyzývají akcionáře mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, aby do svého financování zahrnuli i jadernou energii.
„Existují zákonná ustanovení, někdy i v některých mezinárodních úvěrových institucích, která jadernou energii vylučují. Myslím, že to je zcela zastaralé,“ řekl už dříve agentuře AFP generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Zastánci považují jadernou energii, která je škálovatelná a nevypouští prakticky žádné skleníkové plyny, za prostředek k výrobě elektřiny, který nemá obdoby. Někteří ekologové ale poukazují na rizika havárií, na problematiku jaderného odpadu a na vysoké náklady na jadernou energii.
Česko podpoří Zelený klimatický fond
Na summitu promluvil v sobotu i premiér Petr Fiala. „Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého. Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné,“ řekl na úvod svého krátkého projevu český premiér. Poukázal například na nedostatek vody, jehož byl svědkem během cesty po Africe minulý měsíc.
Česká republika je připravena do roku 2027 poskytnout čtyři miliony dolarů na činnost Zeleného klimatického fondu, což prý pomůže rozvojovým zemím čelit klimatické změně a přizpůsobit se jejím dopadům, řekl Fiala.
Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. „Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii,“ řekl Fiala.
„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ pokračoval český ministerský předseda a dodal: „Globální jaderná renesance může být účinným řešením našich problémů.“