Mořské vlny jsou jako kladiva, která neustále buší do mořského dna. Jak stoupají a klesají, vyvolávají tyto opakované údery mořské vody seismické vlny. Ty jsou pravidelné, rozsáhlé a zachycují je seismografy, přístroje využíváné pro sledování zemětřesení. Vědci teď porovnali data za uplynulé desítky let a sledovali, jestli se v nich něco nemění. Ukázalo se, že ano – a velmi výrazně.
Klimatické změny otřásají Zemí. Potvrdily to desítky let seismologických záznamů
Seismická aktivita vln za tu dobu zesílila, podle autorů nového výzkumu to ukazuje, že moře jsou stále bouřlivější a vlny se zvětšují a zesilují. V práci, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, prokázali, že energie vln se zvyšuje už čtyřicet let, tedy celou dobu, co je vědci takhle sledují. Tento závěr se shoduje s modely, které přesně tohle chování předpověděly s ohledem na lidmi způsobenou změnu klimatu.
Vlny na moři i pod povrchem
Celý náš svět sleduje 24 hodin denně globální síť měřicích stanic, které vyhodnocují seismologická data. Dokážou se podívat hluboho do nitra planety, ale vidí i to, co se děje u povrchu: od lidmi vyvolaných seismických jevů přes sopečné výbuchy, jaderné exploze až po dopady meteoritů, sesuvy půdy nebo kolapsy ledovců. Zachycují ale také trvalé seismické signály způsobené větrem nebo vodou.
Tyto sítě například během covidové pandemie zaznamenaly, jak se planeta seismicky ztišila. Lidé totiž jezdili méně auty, takže se země tolik netřásla těmito nepatrnými, ale neustálými pohyby.
Tím vůbec nejrozšířenějším seismickým signálem, který přehlušuje všechny ostatní běžné šumy, je neustálé dunění oceánských vln způsobené bouřemi. Oceánské vlny vytvářejí mikroseismické signály dvěma různými způsoby. Nejsilnější z nich, známý jako sekundární mikroseismus, pulzuje s periodou přibližně 8 až 14 sekund. Jak se soubory vln pohybují oceány různými směry, vzájemně se ruší a vytvářejí změny tlaku na mořském dně. Tyto vlny se ale nevlní pořád, takže pro vědce to není úplně dokonalý ukazatel celkové aktivity oceánských vln.
Druhý způsob, kterým oceánské vlny vytvářejí globální seismické signály, se označuje jako primární mikroseismický proces. Vyvolávají je putující vlny na oceánech, jež přímo tlačí na mořské dno. Protože pohyby vody v rámci vln s hloubkou rychle klesají, dochází k tomu v oblastech, kde je hloubka vody menší než 300 metrů. Primární signál mikroseismů je v seismických datech patrný jako stálé hučení s periodou mezi 14 a 20 sekundami.
Co si pamatují seismometry
Vědci prostudovali čtyčicet let záznamů z 52 měřicích stanic. „Zjistili jsme, že 79 procent z těchto stanic vykazuje velmi výrazný a progresivní nárůst energie v průběhu desetiletí,“ uvedli autoři. Výsledky podle nich ukazují, že od konce 20. století se celosvětově průměrná energie oceánských vln zvyšuje o 0,27 procent ročně. Přitom v posledních letech se ale toto tempo zrychluje – od roku 2000 se zvyšovalo o 0,35 procent ročně.
Změny jsou také odlišné podle toho, kde k nim dochází. Nejvíce se energie těchto otřesů zvyšovala ve velmi bouřlivých oblastech Jižního oceánu v blízkosti Antarktického poloostrova. V posledních letech ale nejrychleji sílily otřesy způsobené vlnami v severním Atlantiku, což naznačuje, že právě tam nejvíce sílí bouře, jež vznik vln pohánějí.
V datech bylo také poznat, kdy převládaly cyklus El Niño a kdy La Niña, síla bouří spojená s nimi byla znát.
Energie ukrytá v oceánech
Oceány v posledních desetiletích absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla spojeného s rostoucími emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti. Tento přebytek energie se pak logicky může promítnout do ničivějších vln a silnějších bouří.
„Naše výsledky jsou dalším varováním pro pobřežní komunity, kde rostoucí výška oceánských vln může bičovat pobřeží, poškozovat infrastrukturu a způsobovat erozi půdy. Dopady rostoucí energie vln jsou dále umocněny pokračujícím zvyšováním hladiny moří, které je zaviněné změnou klimatu, a poklesem terénu. A zdůrazňují, že je důležité zmírňovat změny klimatu a budovat odolnost pobřežní infrastruktury a strategií ochrany životního prostředí,“ dodávají autoři.