Konference Česko na křižovatce 2 za přítomnosti politiků a podnikatelů představila plán pro růst země v oblastech vzdělání, dostupnosti bydlení či rozvoje v dopravní a energetické infrastruktuře. Premiér Petr Fiala (ODS) také zhodnotil dosavadní vývoj společně se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu. Podle Fialy se v rámci projektu Restart Česka „udělal obrovský kus práce“ a přidal informaci, že vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět.
„Před rokem jsem představil vizi Restart Česka. Je to obrovský kus práce, který jsme udělali. Výrazně jsme se posunuli v oblasti energetiky. Jsme dnes energeticky nezávislí v mnoha směrech. Zbavili jsme se závislosti na Rusku, zajistili jsme dostatek plynu. Zajistili jsme dostatek energie, LNG terminály a dostavbu ropovodu TAL plus. Výrazně jsme se posunuli v tendru na dostavbu Dukovan a rozhýbali jsme výstavbu nebo zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Fiala na tiskové konferenci.
Velký posun Česká republika zaznamenala podle premiéra také v oblasti dopravní infrastruktury, do které podle něj už druhým rokem investujeme rekordní částky. „Výsledkem toho je největší zrychlení výstavby v dopravě v historii. Za roky 2023 a 2024 se zahájí výstavba 174 kilometrů dálnic a 63 kilometrů silnic první třídy. Už tato čísla ukazují, jakým tempem posouváme dostavbu dopravní infrastruktury dopředu,“ řekl Fiala.
Na konferenci doplnil premiéra také ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který uvedl, že investice do dopravní infrastruktury příští rok přesáhnou úroveň letošního a loňského roku, kdy shodně činily 150 miliard korun. Pokud existuje oblast, kde má stát unést nějakou míru zadlužení, tak jsou to podle něj kromě energetiky právě investice do dopravní infrastruktury. Kupka zopakoval, že do deseti let bude mít Česko vybudovanou základní dálniční síť a první kilometry vysokorychlostních tratí.
Mimo jiné upozornil Fiala na práci vlády v oblasti penzijní reformy, tedy snahy o udržitelný penzijní systém, flexibilní pracovní trh, digitalizaci a změny v oblasti vzdělávání týkající se především restrukturalizace středního školství například s novým typem polytechnik či podporou lyceí.
Jaderný tendr jako projekt století
Jedním z hlavních bodů strategických investic Česka je jaderná energetika. Vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět na základě současného tendru na jejich budování, uvedl na konferenci Fiala. V současném tendru podaly francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP nabídky na jeden až čtyři bloky. Fiala poté na tiskové konferenci doplnil, že se nijak nemění harmonogram tendru a že rozhodnutí o dodavateli může padnout už v červenci, jak vláda dříve uváděla.
Jeden nový jaderný blok by měl vzniknout v Dukovanech, při případné větší výstavbě by vznikly až dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Nabídky v tendru podaly obě firmy na konci dubna, nyní je posuzuje energetická společnost ČEZ. Ta ČTK potvrdila, že v pátek předá nabídky i s vlastním doporučením vládě.
Fiala označil jaderný tendr za projekt století. Jeden blok v Dukovanech, jehož stavba je minimální variantou, by měl zajistit roční výrobu devíti terawatthodin (TWh) elektřiny, což by podle Fialy pokrylo desetinu aktuální tuzemské spotřeby. Vláda ale zároveň vyzvala uchazeče o zakázku o podání závazných nabídek až na čtyři bloky, což by podle kabinetu mohlo přinést úspory až 25 procent. „Aktuálně vyhodnocujeme, zda tendr rozšířit i na další bloky, kolik jich budeme stavět. Jasno budeme mít do konce srpna,“ řekl premiér.
Zástupce minoritních akcionářů ČEZ Michal Šnobr na sociální síti X nastíněný harmonogram kritizoval. „Takže vláda rozhodne o vítězi a ještě nebude vědět kolik bloků? Tohle je komedie,“ napsal.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj na konferenci apeloval na vládu, aby v tendru zajistila vysoké zapojení českých firem do dodavatelských řetězců společnosti, která nakonec bude jaderné bloky stavět. Podle něj je to jedinečná šance, jak umožnit českým firmám podílet se na jaderných projektech po celém světě.
Fiala řekl, že kabinet na zapojení českých firem myslí. Česko má podle něj jadernou tradici i dostatečné know-how, které je třeba využít. Kromě tendru na výstavbu velkých bloků usiluje vláda podle premiéra i o to, aby se české společnosti podílely na vývoji malých modulárních reaktorů.
Snaha upoutat zahraniční investory
Podle Fialy je nutné pokračovat ve snaze přilákat velké zahraniční investory do Česka. „Investoři nás považují opět za stabilní perspektivní ekonomiku, zlepšuje se hodnocení od agentur. Hlavně se zlepšuje důvěra lidí v naši ekonomiku v budoucí prosperitu. To se projevuje na tom, že domácnosti chtějí utrácet. Je potřeba dostávat do České republiky gigafactory, čipy a podobně. Dnes soupeří země mezi sebou o to, kam investor půjde,“ připomněl předseda vlády.
Čeští podnikatelé jsou připraveni finančně se podílet na strategických investicích státu. Musí pro to ale být vytvořeny odpovídající legislativní a motivační podmínky, uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Jediné dvě oblasti, které se bez zásahu státu neobejdou, jsou podle něj investice do dopravní infrastruktury a nových jaderných zdrojů. „Je tady obrovský prostor pro to, aby strategické investice z velké části financovaly soukromé subjekty, a není potřeba, aby stát do financování těchto strategických oblastí vstupoval nebo musel vstupovat. Protože pokud nastavíme předvídatelné podmínky pro financování takových strategických investic, soukromý kapitál je na to připraven,“ řekl Zajíček. Zmínil například spolufinancování vědy, výzkumu a inovací, datových sítí či dostupného bydlení.
