Na Měsíci má platit sjednocený lunární čas

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice, napsala agentura Reuters.

Rozdílná gravitační síla a případně i další faktory na Měsíci a na jiných vesmírných tělesech mění průběh času oproti tomu, jak je vnímán na Zemi. Sjednocený lunární čas by mimo jiné poskytl ukazatel pro kosmické lodě a družice, které pro své mise vyžadují extrémní přesnost.

„Stejné hodiny, které máme na Zemi, by se na Měsíci pohybovaly jinou rychlostí,“ řekl vedoucí kosmické komunikace a navigace NASA Kevin Coggins.

Úkol vytvořit jednotný časový systém nařídil NASA v memorandu šéf oddělení Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku (OSTP) Arati Prabhakar. V jeho zprávě se uvádí, že pozemské hodiny by na Měsíci ztrácely v průměru 58,7 mikrosekundy za pozemský den. Bez jednotného lunárního času by pak bylo náročné zabezpečit přenos dat mezi kosmickými plavidly a zajistit synchronizovanou komunikaci mezi Zemí, lunárními satelity, základnami a astronauty.

Standard UTC na Zemi

„Představte si, že by celý svět nesynchronizoval čas – nakolik chaotické by to bylo a jak náročné by byly každodenní aktivity,“ řekl Reuters nejmenovaný úředník OSTP.

Na Zemi je většina hodin a časových pásem založena na koordinovaném světovém čase (UTC). Tento mezinárodně uznávaný standard se opírá o rozsáhlou globální síť atomových hodin umístěných na různých místech světa, které vytvářejí průměr, z něhož se počítá přesný čas.

NASA letos v lednu uvedla, že v rámci programu Artemis plánuje v září 2026 přistát s astronauty na Měsíci. Stalo by se tak poprvé od sedmdesátých let minulého století. Lunární ambice ale mají také další země, ať už jde o výzkumné mise bez posádky, nebo vyslání člověka. Do konce dekády chce astronauty na Měsíc vyslat Čína, zatímco Japonsko se na začátku letošního roku stalo pátou zemí, která vyslala na Měsíc kosmickou loď. Indie loni jako první země přistála s kosmickou lodí poblíž neprozkoumaného lunárního jižního pólu a oznámila, že do roku 2040 plánuje vyslat na Měsíc astronauta.

Podle memoranda bude zavedení koordinovaného lunárního času vyžadovat mezinárodní dohody prostřednictvím „existujících standardizačních orgánů“ mezi šestatřiceti státy, které podepsaly takzvané ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Loni v květnu se k tomuto paktu připojila i Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 18 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 19 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 22 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
včera v 08:23‌‌

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.