Na Měsíci má platit sjednocený lunární čas

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice, napsala agentura Reuters.

Rozdílná gravitační síla a případně i další faktory na Měsíci a na jiných vesmírných tělesech mění průběh času oproti tomu, jak je vnímán na Zemi. Sjednocený lunární čas by mimo jiné poskytl ukazatel pro kosmické lodě a družice, které pro své mise vyžadují extrémní přesnost.

„Stejné hodiny, které máme na Zemi, by se na Měsíci pohybovaly jinou rychlostí,“ řekl vedoucí kosmické komunikace a navigace NASA Kevin Coggins.

Úkol vytvořit jednotný časový systém nařídil NASA v memorandu šéf oddělení Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku (OSTP) Arati Prabhakar. V jeho zprávě se uvádí, že pozemské hodiny by na Měsíci ztrácely v průměru 58,7 mikrosekundy za pozemský den. Bez jednotného lunárního času by pak bylo náročné zabezpečit přenos dat mezi kosmickými plavidly a zajistit synchronizovanou komunikaci mezi Zemí, lunárními satelity, základnami a astronauty.

Standard UTC na Zemi

„Představte si, že by celý svět nesynchronizoval čas – nakolik chaotické by to bylo a jak náročné by byly každodenní aktivity,“ řekl Reuters nejmenovaný úředník OSTP.

Na Zemi je většina hodin a časových pásem založena na koordinovaném světovém čase (UTC). Tento mezinárodně uznávaný standard se opírá o rozsáhlou globální síť atomových hodin umístěných na různých místech světa, které vytvářejí průměr, z něhož se počítá přesný čas.

NASA letos v lednu uvedla, že v rámci programu Artemis plánuje v září 2026 přistát s astronauty na Měsíci. Stalo by se tak poprvé od sedmdesátých let minulého století. Lunární ambice ale mají také další země, ať už jde o výzkumné mise bez posádky, nebo vyslání člověka. Do konce dekády chce astronauty na Měsíc vyslat Čína, zatímco Japonsko se na začátku letošního roku stalo pátou zemí, která vyslala na Měsíc kosmickou loď. Indie loni jako první země přistála s kosmickou lodí poblíž neprozkoumaného lunárního jižního pólu a oznámila, že do roku 2040 plánuje vyslat na Měsíc astronauta.

Podle memoranda bude zavedení koordinovaného lunárního času vyžadovat mezinárodní dohody prostřednictvím „existujících standardizačních orgánů“ mezi šestatřiceti státy, které podepsaly takzvané ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Loni v květnu se k tomuto paktu připojila i Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 6 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 7 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 9 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 9 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 11 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 12 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 13 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.