Na Měsíci má platit sjednocený lunární čas

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice, napsala agentura Reuters.

Rozdílná gravitační síla a případně i další faktory na Měsíci a na jiných vesmírných tělesech mění průběh času oproti tomu, jak je vnímán na Zemi. Sjednocený lunární čas by mimo jiné poskytl ukazatel pro kosmické lodě a družice, které pro své mise vyžadují extrémní přesnost.

„Stejné hodiny, které máme na Zemi, by se na Měsíci pohybovaly jinou rychlostí,“ řekl vedoucí kosmické komunikace a navigace NASA Kevin Coggins.

Úkol vytvořit jednotný časový systém nařídil NASA v memorandu šéf oddělení Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku (OSTP) Arati Prabhakar. V jeho zprávě se uvádí, že pozemské hodiny by na Měsíci ztrácely v průměru 58,7 mikrosekundy za pozemský den. Bez jednotného lunárního času by pak bylo náročné zabezpečit přenos dat mezi kosmickými plavidly a zajistit synchronizovanou komunikaci mezi Zemí, lunárními satelity, základnami a astronauty.

Standard UTC na Zemi

„Představte si, že by celý svět nesynchronizoval čas – nakolik chaotické by to bylo a jak náročné by byly každodenní aktivity,“ řekl Reuters nejmenovaný úředník OSTP.

Na Zemi je většina hodin a časových pásem založena na koordinovaném světovém čase (UTC). Tento mezinárodně uznávaný standard se opírá o rozsáhlou globální síť atomových hodin umístěných na různých místech světa, které vytvářejí průměr, z něhož se počítá přesný čas.

NASA letos v lednu uvedla, že v rámci programu Artemis plánuje v září 2026 přistát s astronauty na Měsíci. Stalo by se tak poprvé od sedmdesátých let minulého století. Lunární ambice ale mají také další země, ať už jde o výzkumné mise bez posádky, nebo vyslání člověka. Do konce dekády chce astronauty na Měsíc vyslat Čína, zatímco Japonsko se na začátku letošního roku stalo pátou zemí, která vyslala na Měsíc kosmickou loď. Indie loni jako první země přistála s kosmickou lodí poblíž neprozkoumaného lunárního jižního pólu a oznámila, že do roku 2040 plánuje vyslat na Měsíc astronauta.

Podle memoranda bude zavedení koordinovaného lunárního času vyžadovat mezinárodní dohody prostřednictvím „existujících standardizačních orgánů“ mezi šestatřiceti státy, které podepsaly takzvané ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Loni v květnu se k tomuto paktu připojila i Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...