Na Měsíci má platit sjednocený lunární čas

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice, napsala agentura Reuters.

Rozdílná gravitační síla a případně i další faktory na Měsíci a na jiných vesmírných tělesech mění průběh času oproti tomu, jak je vnímán na Zemi. Sjednocený lunární čas by mimo jiné poskytl ukazatel pro kosmické lodě a družice, které pro své mise vyžadují extrémní přesnost.

„Stejné hodiny, které máme na Zemi, by se na Měsíci pohybovaly jinou rychlostí,“ řekl vedoucí kosmické komunikace a navigace NASA Kevin Coggins.

Úkol vytvořit jednotný časový systém nařídil NASA v memorandu šéf oddělení Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku (OSTP) Arati Prabhakar. V jeho zprávě se uvádí, že pozemské hodiny by na Měsíci ztrácely v průměru 58,7 mikrosekundy za pozemský den. Bez jednotného lunárního času by pak bylo náročné zabezpečit přenos dat mezi kosmickými plavidly a zajistit synchronizovanou komunikaci mezi Zemí, lunárními satelity, základnami a astronauty.

Standard UTC na Zemi

„Představte si, že by celý svět nesynchronizoval čas – nakolik chaotické by to bylo a jak náročné by byly každodenní aktivity,“ řekl Reuters nejmenovaný úředník OSTP.

Na Zemi je většina hodin a časových pásem založena na koordinovaném světovém čase (UTC). Tento mezinárodně uznávaný standard se opírá o rozsáhlou globální síť atomových hodin umístěných na různých místech světa, které vytvářejí průměr, z něhož se počítá přesný čas.

NASA letos v lednu uvedla, že v rámci programu Artemis plánuje v září 2026 přistát s astronauty na Měsíci. Stalo by se tak poprvé od sedmdesátých let minulého století. Lunární ambice ale mají také další země, ať už jde o výzkumné mise bez posádky, nebo vyslání člověka. Do konce dekády chce astronauty na Měsíc vyslat Čína, zatímco Japonsko se na začátku letošního roku stalo pátou zemí, která vyslala na Měsíc kosmickou loď. Indie loni jako první země přistála s kosmickou lodí poblíž neprozkoumaného lunárního jižního pólu a oznámila, že do roku 2040 plánuje vyslat na Měsíc astronauta.

Podle memoranda bude zavedení koordinovaného lunárního času vyžadovat mezinárodní dohody prostřednictvím „existujících standardizačních orgánů“ mezi šestatřiceti státy, které podepsaly takzvané ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Loni v květnu se k tomuto paktu připojila i Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 59 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...