Čína se chlubí mateřskou lodí pro drony, analytik doporučuje skepsi

Nahrávám video
Nový čínský bezpilotní dron
Zdroj: ČT24

Čínská armáda oznámila, že už na konci června by měl poprvé reálně vzlétnout bezpilotní letoun Ťiou Tchien (Devět nebes). Stroj je výjimečný tím, že funguje jako jakási letadlová nebo mateřská loď pro drony: na místo má dopravit až stovku bezpilotních dronů, které budou v cíli plnit nejrůznější úkoly.

Letoun má podle výrobce dolet až sedm tisíc kilometrů a může letět až ve výšce patnácti kilometrů, což znamená, že by se měl pohybovat mimo dosah většiny pozemních zbraní. Drony vypouští při letu, kromě nich může nést i celou řadu zbraní vzduch-země. Menší autonomní stroje by pak měly zahltit protileteckou obranu protivníka, případně ji cíleně poškozovat a ničit.

Mateřská loď podle Pekingu dokáže fungovat nejen jako nosič, ale také jako mozek. Bude tedy sloužit jako jakési řídicí centrum pro tento roj dronů.

To všechno ale zatím jen teoreticky, zdůrazňuje bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Masarykovy univerzity s tím, že letoun je zatím ve velmi rané fázi vzniku. „Veškeré informace, které o něm máme, jsou marketingového a reklamního charakteru, takže doporučuji spíše opatrnost než slepou důvěru,“ řekl.

Letadlové lodě pro 21. století

Čína tuto „zbraň budoucnosti“ představila už na podzim roku 2024. Jde o první takovou autonomní létající platformu, jež je schopná sama vypouštět drony – respektive doposud žádný jiný výrobce oficiálně nic podobného neukázal.

Experti dron přirovnávají k létající letadlové lodi. Ty klasické, které plují po hladině, změnily povahu válek v polovině dvacátého století, kdy dokázaly rychle přesunout k cíli dostatečné množství ničivých bombardérů. V druhé světové válce se v Pacifiku staly jednou z rozhodujících zbraní.

Čína věří, že létající mateřské lodě by se mohly stát podobně přelomovou zbraní v jednadvacátém století. Drony v současné době hrají stále důležitější roli na bojištích od Ukrajiny po Súdán, kde se boj jejich prostřednictvím neustále dynamicky vyvíjí. Čína se snaží investovat do inovativních variací bezpilotních letounů.

Podle Drmoly se už dnes drony nesoucí jiné drony využívají, nicméně nikdy ne v takovém měřítku jako představený čínský letoun. Samotná přeprava podle analytika není zase tak složitá, opravdovou výzvou bude spíše tak početný roj koordinovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 1 hhodinou

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 4 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...