Čína se chlubí mateřskou lodí pro drony, analytik doporučuje skepsi

Nahrávám video

Čínská armáda oznámila, že už na konci června by měl poprvé reálně vzlétnout bezpilotní letoun Ťiou Tchien (Devět nebes). Stroj je výjimečný tím, že funguje jako jakási letadlová nebo mateřská loď pro drony: na místo má dopravit až stovku bezpilotních dronů, které budou v cíli plnit nejrůznější úkoly.

Letoun má podle výrobce dolet až sedm tisíc kilometrů a může letět až ve výšce patnácti kilometrů, což znamená, že by se měl pohybovat mimo dosah většiny pozemních zbraní. Drony vypouští při letu, kromě nich může nést i celou řadu zbraní vzduch-země. Menší autonomní stroje by pak měly zahltit protileteckou obranu protivníka, případně ji cíleně poškozovat a ničit.

Mateřská loď podle Pekingu dokáže fungovat nejen jako nosič, ale také jako mozek. Bude tedy sloužit jako jakési řídicí centrum pro tento roj dronů.

To všechno ale zatím jen teoreticky, zdůrazňuje bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Masarykovy univerzity s tím, že letoun je zatím ve velmi rané fázi vzniku. „Veškeré informace, které o něm máme, jsou marketingového a reklamního charakteru, takže doporučuji spíše opatrnost než slepou důvěru,“ řekl.

Letadlové lodě pro 21. století

Čína tuto „zbraň budoucnosti“ představila už na podzim roku 2024. Jde o první takovou autonomní létající platformu, jež je schopná sama vypouštět drony – respektive doposud žádný jiný výrobce oficiálně nic podobného neukázal.

Experti dron přirovnávají k létající letadlové lodi. Ty klasické, které plují po hladině, změnily povahu válek v polovině dvacátého století, kdy dokázaly rychle přesunout k cíli dostatečné množství ničivých bombardérů. V druhé světové válce se v Pacifiku staly jednou z rozhodujících zbraní.

Čína věří, že létající mateřské lodě by se mohly stát podobně přelomovou zbraní v jednadvacátém století. Drony v současné době hrají stále důležitější roli na bojištích od Ukrajiny po Súdán, kde se boj jejich prostřednictvím neustále dynamicky vyvíjí. Čína se snaží investovat do inovativních variací bezpilotních letounů.

Podle Drmoly se už dnes drony nesoucí jiné drony využívají, nicméně nikdy ne v takovém měřítku jako představený čínský letoun. Samotná přeprava podle analytika není zase tak složitá, opravdovou výzvou bude spíše tak početný roj koordinovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 7 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 9 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 13 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 16 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 17 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.