Čína se chlubí mateřskou lodí pro drony, analytik doporučuje skepsi

Nahrávám video

Čínská armáda oznámila, že už na konci června by měl poprvé reálně vzlétnout bezpilotní letoun Ťiou Tchien (Devět nebes). Stroj je výjimečný tím, že funguje jako jakási letadlová nebo mateřská loď pro drony: na místo má dopravit až stovku bezpilotních dronů, které budou v cíli plnit nejrůznější úkoly.

Letoun má podle výrobce dolet až sedm tisíc kilometrů a může letět až ve výšce patnácti kilometrů, což znamená, že by se měl pohybovat mimo dosah většiny pozemních zbraní. Drony vypouští při letu, kromě nich může nést i celou řadu zbraní vzduch-země. Menší autonomní stroje by pak měly zahltit protileteckou obranu protivníka, případně ji cíleně poškozovat a ničit.

Mateřská loď podle Pekingu dokáže fungovat nejen jako nosič, ale také jako mozek. Bude tedy sloužit jako jakési řídicí centrum pro tento roj dronů.

To všechno ale zatím jen teoreticky, zdůrazňuje bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Masarykovy univerzity s tím, že letoun je zatím ve velmi rané fázi vzniku. „Veškeré informace, které o něm máme, jsou marketingového a reklamního charakteru, takže doporučuji spíše opatrnost než slepou důvěru,“ řekl.

Letadlové lodě pro 21. století

Čína tuto „zbraň budoucnosti“ představila už na podzim roku 2024. Jde o první takovou autonomní létající platformu, jež je schopná sama vypouštět drony – respektive doposud žádný jiný výrobce oficiálně nic podobného neukázal.

Experti dron přirovnávají k létající letadlové lodi. Ty klasické, které plují po hladině, změnily povahu válek v polovině dvacátého století, kdy dokázaly rychle přesunout k cíli dostatečné množství ničivých bombardérů. V druhé světové válce se v Pacifiku staly jednou z rozhodujících zbraní.

Čína věří, že létající mateřské lodě by se mohly stát podobně přelomovou zbraní v jednadvacátém století. Drony v současné době hrají stále důležitější roli na bojištích od Ukrajiny po Súdán, kde se boj jejich prostřednictvím neustále dynamicky vyvíjí. Čína se snaží investovat do inovativních variací bezpilotních letounů.

Podle Drmoly se už dnes drony nesoucí jiné drony využívají, nicméně nikdy ne v takovém měřítku jako představený čínský letoun. Samotná přeprava podle analytika není zase tak složitá, opravdovou výzvou bude spíše tak početný roj koordinovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.