Čína se chlubí mateřskou lodí pro drony, analytik doporučuje skepsi

Nahrávám video

Čínská armáda oznámila, že už na konci června by měl poprvé reálně vzlétnout bezpilotní letoun Ťiou Tchien (Devět nebes). Stroj je výjimečný tím, že funguje jako jakási letadlová nebo mateřská loď pro drony: na místo má dopravit až stovku bezpilotních dronů, které budou v cíli plnit nejrůznější úkoly.

Letoun má podle výrobce dolet až sedm tisíc kilometrů a může letět až ve výšce patnácti kilometrů, což znamená, že by se měl pohybovat mimo dosah většiny pozemních zbraní. Drony vypouští při letu, kromě nich může nést i celou řadu zbraní vzduch-země. Menší autonomní stroje by pak měly zahltit protileteckou obranu protivníka, případně ji cíleně poškozovat a ničit.

Mateřská loď podle Pekingu dokáže fungovat nejen jako nosič, ale také jako mozek. Bude tedy sloužit jako jakési řídicí centrum pro tento roj dronů.

To všechno ale zatím jen teoreticky, zdůrazňuje bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Masarykovy univerzity s tím, že letoun je zatím ve velmi rané fázi vzniku. „Veškeré informace, které o něm máme, jsou marketingového a reklamního charakteru, takže doporučuji spíše opatrnost než slepou důvěru,“ řekl.

Letadlové lodě pro 21. století

Čína tuto „zbraň budoucnosti“ představila už na podzim roku 2024. Jde o první takovou autonomní létající platformu, jež je schopná sama vypouštět drony – respektive doposud žádný jiný výrobce oficiálně nic podobného neukázal.

Experti dron přirovnávají k létající letadlové lodi. Ty klasické, které plují po hladině, změnily povahu válek v polovině dvacátého století, kdy dokázaly rychle přesunout k cíli dostatečné množství ničivých bombardérů. V druhé světové válce se v Pacifiku staly jednou z rozhodujících zbraní.

Čína věří, že létající mateřské lodě by se mohly stát podobně přelomovou zbraní v jednadvacátém století. Drony v současné době hrají stále důležitější roli na bojištích od Ukrajiny po Súdán, kde se boj jejich prostřednictvím neustále dynamicky vyvíjí. Čína se snaží investovat do inovativních variací bezpilotních letounů.

Podle Drmoly se už dnes drony nesoucí jiné drony využívají, nicméně nikdy ne v takovém měřítku jako představený čínský letoun. Samotná přeprava podle analytika není zase tak složitá, opravdovou výzvou bude spíše tak početný roj koordinovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 13 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 14 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled