Ukrajina v posledních dnech čelí intenzivním útokům bojových dronů, které Rusko získalo z Íránu. Okupanti je nasadili například v Oděské oblasti. Způsob, jak čelit „novému typu zbraní“ už hledají šéfové ukrajinských bezpečnostních složek, s nimiž se kvůli tomu sešel i prezident Volodymyr Zelenskyj. Drony íránské výroby v ukrajinském vzdušném prostoru stvrzují stále intenzivnější „námluvy“ Moskvy a Teheránu.
Teherán s Moskvou navázal užší spolupráci mimo jiné kvůli sankcím, kterým obě země čelí ze strany Západu. Podle amerických médií, které se odkazují na představitele tajných služeb, dodal Teherán Moskvě první drony v první polovině srpna.
Mluvčí amerického ministerstva obrany Todd Breasseale tehdy serveru Politico sdělil, že šlo o stovky strojů dvou typů pojmenovaných Šáhid a Mohadžír. Ukrajinská média někdy mluví o tisícovce těchto letounů. Mluvčí sice poznamenal, že poslané drony se potýkají s vážnými poruchami, Rusové se na ně však spoléhají právě kvůli západním sankcím a kontrole vývozu. Rusko tak musí být „závislé na nespolehlivých zemích, jako je Írán.“
„Utužování vztahů Ruska a Íránu je něco, co by měl daný region i celý svět sledovat a vnímat jako opravdovou hrozbu,“ sdělil Breasseale. Vlastně tak navázal na slova poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, jenž o zásilce několika stovek íránských dronů do Ruska mluvil již v červenci. Deník The Washington Post napsal, že letouny mohou nést munici, vést raketové útoky nebo elektronickou válku.
„Námluvy“ Ruska a Íránu ale nejsou úplným překvapením. Íránský prezident Ebráhím Raísí například v polovině září řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že spolupráce posílí země, na které USA uvalily sankce. Putin mezitím oznámil, že Írán navštíví zástupci 80 velkých ruských společností, uvedla agentura RIA Novosti. Stalo se tak při setkání v uzbeckém Samarkandu na summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), jíž chce být Írán součástí, aby se dostal z hospodářské izolace, kterou způsobují západní sankce.
Dlouhý dolet a čipy
Pro Moskvu jsou dodávky již vyrobených zbrojních systémů výhodné v tom, že ušetří mikročipy, kterých má kvůli západním sankcím nedostatek. „Rusko se zásobuje na černém trhu, ale potřeby jsou rozsáhlé,“ přiblížil pro americký list analytik Dmitri Alperovitch z washingtonské organizace Silverado Policy Accelerator. Vedle zbrojního průmyslu jsou navíc mikročipy nezbytné i v řadě civilních průmyslových odvětví.
Další americký činitel podle serveru Politico prohlásil, že ruští operátoři absolvovali několik týdnů školení přímo v Íránu, Rusko prý prostřednictvím Íránu mělo vypustit i satelit s „významnými špionážními schopnostmi“. Na ukrajinském nebi se pak íránské drony začaly objevovat přibližně v polovině září.
Americký vojenský odborník Michael Knights poznamenal, že íránské stroje sice nikdy dříve nepůsobily v prostředí se sofistikovanou protivzdušnou obranou, Rusové však měli problém s nedostatkem dronů s dlouhým doletem – a to by ty íránské mohly řešit.
Okupanti v posledních dnech provedli nejméně pět útoků na jihozápadě země za pomoci bezpilotních letounů Šáhid-136, uvedl v pondělí na tiskové konferenci mluvčí správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk. Jeden z nich podle něj zasáhl v pondělí brzy ráno blíže nespecifikovaný vojenský cíl.
Ukrajina mluvila o tom, že celkem zatím sestřelila více než tucet těchto letounů, první údajně 13. září. Jeden z ukrajinských vojenských představitelů a také proukrajinský server úzce spojený s armádou tehdy zveřejnili snímky trosek, které ukazovaly na trojúhelníkový či deltovitý tvar letounu. Poukazovaly na to, že Írán vyrábí podobný stroj právě pod označením Šáhid.
Změní pravidla hry?
„Nepřítel se snaží ušetřit na raketách… Šáhidy jsou mnohem levnější, lze je používat mnohem častěji a ve dvojicích. Vidíme, že nepřítel může vypustit i několik těchto kamikadze dronů pro jeden útok,“ nastínil Bratčuk. V neděli ukrajinské úřady uvedly, že Rusové opět útočili pomocí dronů na přístavní město Oděsa a zasáhli administrativní budovu. Ukrajinské letectvo rovněž informovalo o sestřelení většího íránského bezpilotního letounu Mohadžír-6. Minulý týden pak Ukrajinci hlásili útoky drony na Kryvyj Rih a přístav ve městě Očakiv.
„Je velmi obtížné vidět tyto drony na radarech. Je to obrovský problém,“ připustila pro server Politico ukrajinská seržantka Andriana Arechta, která uvedla, že drony letěly z Krymu, aby zaútočily na její jednotku speciálních sil bojující poblíž města Cherson na jihu země. Měly zničit dva tanky s posádkou. Zmíněné letouny Šáhid-136, Rusy pojmenované jako Geraň-2, jsou prý spatřovány právě v blízkosti pozic ukrajinské obrněné techniky a dělostřelectva. Lze je však sestřelovat různými prostředky protivzdušné obrany.
Politico nicméně píše, že stroje z Íránu mohou pro Rusy takzvaně „změnit pravidla hry“, protože jsou relativně malé a schopné létat v malé výšce. Sestřelit je lze podle Arechty protiletadlovými střelami Stinger, ale pouze ve dne, protože tyto zbraně poskytnuté USA nemají systém pro noční vidění. Server Ukrajinska Pravda s odkazem na armádu bez dalších podrobností uvedl, že předchůdci dronů Šáhid-136 mají americké procesory.
Jako sebevražedný bezpilotní letoun se označuje dron, jenž je obvykle od začátku zkonstruován tak, aby sám posloužil k přímému útoku na cíl. Může být sestrojen i jako takzvaná vyčkávací munice, která je vypuštěna do vzduchu s cílem čekat, než nastane vhodný okamžik k útoku.
Drony už řeší Zelenskyj
Írán sám sebe označuje za jednoho z největších výrobců dronů na Blízkém východě. V roce 2021 přeletěly drony Šáhid americkou letadlovou loď v Perském zálivu, použili je Teheránem podporovaní jemenští povstalci při útocích na ropná zařízení v Saúdské Arábii a údajně zabily dva námořníky na palubě ropného tankeru u Ománu. Podle odhadů mají dolet kolem dvou tisíc kilometrů.
Zelenskyj minulý pátek odsoudil ruské používání íránských bezpilotních letounů, Kyjev vypověděl íránského velvyslance a omezil diplomatické styky s touto blízkovýchodní zemí. Teherán uvedl, že rozhodnutí Kyjeva lituje a odpoví odpovídajícím způsobem. Ukrajina by se prý neměla nechávat „ovlivnit třetími stranami“, které usilují o zničení íránsko-ukrajinských vztahů, uvedlo podle agentury Reuters íránské ministerstvo zahraničí. Podle jejího mluvčího Násera Kanáního rozhodnutí Ukrajiny „vychází z nepotvrzených zpráv a je výsledkem mediálního humbuku způsobeného zahraničními stranami“.
„Írán se rozhodl podpořit Rusko tím, že zaostalé zemi poskytl moderní bezpilotní letouny pro vraždění Ukrajinců. Po letech sankcí, izolace a odporné pověsti íránské elitě stále nedošlo, jak se zvednout z civilizačního dna,“ napsal o víkendu v anglicky psaném tweetu poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
V pondělí se ukrajinský prezident podle jeho kanceláře sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, ministrem obrany Oleksijem Reznikovem, šéfem vojenské rozvědky a dalšími vrcholnými bezpečnostními a vojenskými činiteli. „Zaměřili se na otázku používání nových typů zbraní nepřítelem a nastínili plány, jak těmto prostředkům čelit,“ uvedl Zelenského úřad v prohlášení, aniž by sdělil podrobnosti o plánech.
Ukrajina podle dostupných informací také obdržela několik stovek „sebevražedných dronů“ Switchblade ze Spojených států, ty ale prý nestačí proti obrněným vozidlům a dělostřelectvu. Ukrajinci dále používají nové typy zbraní včetně raketových systémů HIMARS, protitankových střel Javelin a tureckých bezpilotních letounů Bayraktar. Nasazení íránských dronů ale například podle zdrojů Politico dokazuje potřebu dalších dodávek západních zbraní na Ukrajinu.
