Děti s obezitou se podle studie odborníků z Mendelovy a Masarykovy univerzity záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny. Naopak déle se dívají na jejich zdravější alternativy. Zdravější potraviny by tak ve školách či domácnostech měly být umístěny na viditelných a snadno dostupných místech, naznačuje studie.
Výzkumu se zúčastnilo 77 dětí ve věku od 11 do 17 let. Děti v první fázi vyplnily dotazník zaměřený na jejich stravovací návyky, poté absolvovaly dvě experimentální úlohy hodnocené pomocí metody takzvaného eye-trackingu. Vědci tedy pomocí přístrojů sledovali pohyby dětských očí, když se dívaly na obrázky různých typů potravin.
Z výsledků vyplynulo, že děti s obezitou trávily významně méně času pohledem na vysoce průmyslově zpracované potraviny, mezi které patří například sladkosti, chipsy nebo slazené nápoje. Naopak déle se dívaly na zdravější alternativy, tedy ovoce, zeleninu nebo čerstvě připravená jídla složená z běžných průmyslově nezpracovaných surovin.
„Tento jev lze označit za inverzní zkreslení pozornosti. Zatímco se v minulosti předpokládalo, že lidé s obezitou věnují jídlu více pozornosti, my jsme u dětí zjistili opak – zdá se, že některé z nich se pohledu na nezdravé jídlo vědomě vyhýbají,“ uvedl hlavní autor studie Jiří Čeněk z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.
Dětská obezita tvoří v české populaci stále narůstající problém. Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2016 mělo 27,5 procenta dětí v Česku nadváhu a 9,7 procenta bylo obézních. Ještě v roce 1994 přitom registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích jen 3,7 procenta obézních dětí. V roce 2000 bylo s nadměrnou hmotností evidováno již třináct procent dětí.
Zdroj: FN Brno
Chytré prostředí
Kromě sledování obrázků různých typů potravin vědci zkoumali také rozdíly v preferencích. Děti s obezitou si v testu častěji vybíraly zdravější varianty. Důležitým zjištěním bylo, že délka pohledu na konkrétní obrázek úzce souvisela s následnou volbou. Čím déle se dítě dívalo na určitou potravinu, tím větší byla pravděpodobnost, že si ji nakonec vybere.
Tyto výsledky mají podle autorů studie možná i praktické dopady, které by se daly využít při snižování dětské obezity. Podle autorů by v boji proti obezitě mohlo pomoci například to, že zdravější potraviny budou ve školách či domácnostech umístěny na viditelných a snadno dostupných místech, zatímco méně zdravé možnosti budou vizuálně upozaděny.
„Podobný přístup, kterému se říká chytré prostředí, se již využívá v řadě školních jídelen v zahraničí. Naše zjištění ukazují, že i krátce prezentované vizuální podněty mohou ovlivnit volbu dítěte. Stačí malá změna v prostředí – třeba to, co je jako první na očích – a děti se častěji rozhodnou pro zdravější variantu,“ uvedla spoluautorka studie Dana Hübelová.
Proč je dětská obezita tak nebezpečná
S dětskou obezitou je spojené riziko vzniku přidružených nemocí, jako je vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu, ale dokonce i výskyt cukrovky. Kardiovaskulární onemocnění, poškození pohybového aparátu, skolióza nebo vadné držení těla pak zvyšují riziko rychlejšího vzniku těchto onemocnění v dospělosti.
Kromě těchto konkrétních zdravotních dopadů ale existují také důsledky psychosociální. „Velmi často jsou obézní děti šikanovány a vyčleňovány z kolektivu, a to nejen spolužáky. To všechno má vliv na jejich psychiku a podporuje to pocity méněcennosti, úzkosti a stranění se ostatních. Nebo naopak ze své výjimečnosti chtějí těžit, a tak jim vlastně jejich tělesný stav zdánlivě vyhovuje. Narušená psychika vyžaduje pomoc odborníků,“ upozorňuje Fakultní nemocnice Brno.
Nadváha a obezita v dětství se navíc velmi často přenášejí i do dospělosti. „Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v Česku představují zhruba třicet miliard korun ročně. Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu. Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze,“ uvádí ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
