Nové cestě lidstva na Měsíc dala NASA jméno Artemis. Agentuře ale na projekt ještě chybí peníze

Příští mise americké kosmické agentury NASA k Měsíci dostala jméno Artemis. Úřad to oznámil v pondělí večer s tím, že ale stále ještě nemá dostatek financí pro tuto cestu.

Mise by měla proběhnout někdy během roku 2024. Původně byla plánovaná na rok 2028, ale v březnu americký prezident Donald Trump rozhodl, že se termín přesune o čtyři roky dopředu, tedy ještě na případné druhé období jeho vlády. Součástí této mise by mělo být dostat poprvé na Měsíc astronautku.

Ředitel NASA Jim Bridenstine oznámil novinářům, že agentura bude potřebovat dalších 1,6 miliardy dolarů, aby se včas dokončila technická zařízení, bez nichž start nebude možný. „Tato dodatečná investice je zálohou pro snahu NASA dostat člověka do roku 2024 znovu na Měsíc,“ dodal Bridenstine.

Božská dvojčata

Ředitel NASA uvedl, že nová mise se bude jmenovat Artemis podle antické bohyně lovu a Měsíce. Symbolicky je její jméno ještě důležitější tím, že šlo o dvojče boha lukostřelce Apollóna, podle něhož se jmenoval kosmický program z let 1969 až 1972, který dokázal na Měsíc dostat dvanáct amerických astronautů.

Celkový roční rozpočet agentury NASA se pohybuje kolem 21,5 miliardy dolarů ročně. Letos jde na kosmickou loď Orion, která by měla letět na Měsíc, raketu SLS (Space Launch System) a orbitální měsíční stanici 4,5 miliardy dolarů. Všechny tři tyto prvky jsou zásadní pro budoucí úspěch mise Artemis.

Nahrávám video

Podle agentury AFP se ale řada expertů obává, že NASA nebude moci splnit nový termín 2024. Jako největší problém se jeví zpožděný vývoj raketového nosiče SLS, na kterém pracuje společnost Boeing. Na otázku, jaké budou celkové náklady měsíční mise, šéf agentury Bridenstine odpověděl: „Moc rád bych vám to řekl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled