Nové cestě lidstva na Měsíc dala NASA jméno Artemis. Agentuře ale na projekt ještě chybí peníze

Příští mise americké kosmické agentury NASA k Měsíci dostala jméno Artemis. Úřad to oznámil v pondělí večer s tím, že ale stále ještě nemá dostatek financí pro tuto cestu.

Mise by měla proběhnout někdy během roku 2024. Původně byla plánovaná na rok 2028, ale v březnu americký prezident Donald Trump rozhodl, že se termín přesune o čtyři roky dopředu, tedy ještě na případné druhé období jeho vlády. Součástí této mise by mělo být dostat poprvé na Měsíc astronautku.

Ředitel NASA Jim Bridenstine oznámil novinářům, že agentura bude potřebovat dalších 1,6 miliardy dolarů, aby se včas dokončila technická zařízení, bez nichž start nebude možný. „Tato dodatečná investice je zálohou pro snahu NASA dostat člověka do roku 2024 znovu na Měsíc,“ dodal Bridenstine.

Božská dvojčata

Ředitel NASA uvedl, že nová mise se bude jmenovat Artemis podle antické bohyně lovu a Měsíce. Symbolicky je její jméno ještě důležitější tím, že šlo o dvojče boha lukostřelce Apollóna, podle něhož se jmenoval kosmický program z let 1969 až 1972, který dokázal na Měsíc dostat dvanáct amerických astronautů.

Celkový roční rozpočet agentury NASA se pohybuje kolem 21,5 miliardy dolarů ročně. Letos jde na kosmickou loď Orion, která by měla letět na Měsíc, raketu SLS (Space Launch System) a orbitální měsíční stanici 4,5 miliardy dolarů. Všechny tři tyto prvky jsou zásadní pro budoucí úspěch mise Artemis.

Nahrávám video

Podle agentury AFP se ale řada expertů obává, že NASA nebude moci splnit nový termín 2024. Jako největší problém se jeví zpožděný vývoj raketového nosiče SLS, na kterém pracuje společnost Boeing. Na otázku, jaké budou celkové náklady měsíční mise, šéf agentury Bridenstine odpověděl: „Moc rád bych vám to řekl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 17 hhodinami
Načítání...