V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve 02:00 posunou o 60 minut vpřed. Zatímco náramkové či nástěnné hodiny si lidé musí většinou posunout sami, hodiny v přístrojích jako telefon nebo počítač se jim přeřídí automaticky. Standardní středoevropský čas, nepřesně nazývaný zimní, se vrátí poslední říjnovou neděli.
Změna času způsobí v noci na neděli hodinové zpoždění dvanácti nočních vlaků Českých drah (ČD). Se zpožděním musí cestující počítat u spojů na trase z Mnichova přes Ostravu do Varšavy, ze slovenských Michalovců do Prahy, dále vlaků na lince ze Štýrského Hradce do Berlína, z Curychu do Prahy, z Břeclavi do Budapešti či jednoho vlaku jedoucího z Prahy do Brna.
Dopravce uvedl, že se bude snažit zpoždění snížit zkrácením stání vlaků ve stanicích. Dráhy také zavedou opatření proti dalšímu zpožďování spojů v neděli. Polohu a zpoždění vlaků si cestující mohou ověřit v mobilní aplikaci Můj vlak, na webu ČD nebo na telefonu jeho kontaktního centra.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. „V tuto chvíli, kdy v létě máme větší spotřebu elektrické energie, díky třeba klimatizacím, úspora v některých výpočtech vychází na šest setin procenta,“ podotýká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Dobový dokument z roku 1979 přitom třeba tvrdil, že „statistici vykázali úsporu plných 60 milionů kilowatthodin elektrické energie“.
Přirozený čas je zimní
Odborníci upozorňují, že u změny času převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Klíčové je denní světlo, to totiž ovlivňuje cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní biologické hodiny. Ideální je vstávat se světlem, tělo v tu chvíli vylučuje hormon kortizol, který povzbuzuje aktivitu. Proto bývají lidé ráno a dopoledne nejvýkonnější, lépe se jim přemýšlí a mají nejvíc energie. Po poledni přichází útlum a mentální výkonnost se snižuje až o čtvrtinu.
Odpoledne postupně roste krevní tlak a zvyšuje se tělesná teplota. Po setmění začíná organismus vylučovat melatonin – hormon způsobující únavu. Během noci – pokud všechno funguje, jak má – následuje hluboký spánek a teplota těla klesá. Znovu zahřívat se začne přibližně hodinu před probuzením a opět vytváří hormon kortizol. „Je to takzvaný volně běžící rytmus, který je u většiny z nás delší, to znamená přes 24 hodin. A musíme se právě sesynchronizovat s astronomickým časem,“ vysvětluje profesorka neurologie Soňa Nevšímalová.
Přirozený čas je proto ten zimní, tedy středoevropský. „Slunce vychází stejnou dobu před polednem a stejnou dobu po poledni zapadne a v pravé poledne je nad jihem, to znamená zároveň nejvýš,“ vysvětlil Pavel Suchan.
Střídání časů nevyhovuje dvěma třetinám Čechů
Podle průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK z loňského října nevyhovuje střídání letního a standardního času dvěma třetinám Čechů. Mezi lidmi ale nepanuje jednoznačná shoda na tom, jaký čas by bylo lepší zachovat celoročně. Letní čas by preferovalo čtyřicet procent dotázaných, zatímco opačnou možnost vybralo 31 procent respondentů. Zbytek dotázaných neměl jednoznačné preference.
Změně času se musí přizpůsobit nejen lidé ale také hospodářská zvířata. Třeba u krav proto farmáři už o víkendu mění čas dojení, aby si krávy na nový čas zvykly. Jinak by totiž mohly dávat méně mléka.
Země EU se na zrušení střídání zatím nedohodly
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času. Členské státy se ale nedohodly, který čas bude platit trvale a hledání shody odsunula důležitější témata jako pandemie covidu-19, energetická krize a ruská agrese na Ukrajině. Česká vláda tak v září 2021 schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech.
Kromě Evropy o sjednocení času jednají i v Kanadě nebo Spojených státech. Stále si ale letos bude muset čas změnit zhruba miliarda lidí. Většina zemí světa ale už od střídání času upustila, a to včetně Indie, Číny nebo Brazílie.
