Vědci prosazují trvalé zavedení „zimního“ času. Je pro zdraví prospěšnější než stálý letní čas

Mezinárodní odborné společnosti, které se zabývají výzkumem biorytmů, zaslaly své stanovisko ke změně času vládním institucím zemí Evropské unie. Vědci v něm doporučují zavedení ustáleného standardního času, také označovaného jako „zimní“. Je podle nich prospěšnější zdraví celé společnosti než stálý čas „letní“.

Svá doporučení vědci zveřejnili v návaznosti na iniciativu Evropské komise, aby Unie upustila od praxe každoročních změn času na jaře a na podzim.

Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a je i vědeckým sekretářem Evropské společnosti biologických rytmů, pak zdůrazňuje: „Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního, tj. zimního času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví.“

„Ponechání celoročně zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času,“ dodává. „Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší.“

Výzkumy ukazují, že „zimní“ čas ve srovnání s „letním“ časem snižuje pocit chronického jetlagu (tzv. „sociální jetlag“). Tím zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Je prokázána také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění.

Změna prospěšná pro zdraví

„Zrušení změn času nabízí nyní jedinečnou příležitost ke zlepšení celkového zdraví společnosti zavedením stálého standardního času. Toto stanovisko bylo zasláno také českým vládním institucím – ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu životního prostředí, kanceláři prezidenta republiky a Senátu,“ dodává Sumová.

Chronobiologie je obor, který zkoumá vliv denních rytmů a sezonních změn u živých organismů – za tyto objevy získala Nobelovu cenu za rok 2017. Výše uvedené stanovisko schválily odborné společnosti, které se zabývají biologickými rytmy a jejich ovlivněním světlem: Evropská společnost biologických rytmů, Evropská společnost pro výzkum spánku a Společnost pro výzkum biologických rytmů. Poté stanovisko zamířilo k Evropské komisi pro změnu času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 1 hhodinou

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 2 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 3 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 19 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 20 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 22 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 23 hhodinami

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.