Vědci prosazují trvalé zavedení „zimního“ času. Je pro zdraví prospěšnější než stálý letní čas

Mezinárodní odborné společnosti, které se zabývají výzkumem biorytmů, zaslaly své stanovisko ke změně času vládním institucím zemí Evropské unie. Vědci v něm doporučují zavedení ustáleného standardního času, také označovaného jako „zimní“. Je podle nich prospěšnější zdraví celé společnosti než stálý čas „letní“.

Svá doporučení vědci zveřejnili v návaznosti na iniciativu Evropské komise, aby Unie upustila od praxe každoročních změn času na jaře a na podzim.

Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a je i vědeckým sekretářem Evropské společnosti biologických rytmů, pak zdůrazňuje: „Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního, tj. zimního času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví.“

„Ponechání celoročně zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času,“ dodává. „Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší.“

Výzkumy ukazují, že „zimní“ čas ve srovnání s „letním“ časem snižuje pocit chronického jetlagu (tzv. „sociální jetlag“). Tím zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Je prokázána také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění.

Změna prospěšná pro zdraví

„Zrušení změn času nabízí nyní jedinečnou příležitost ke zlepšení celkového zdraví společnosti zavedením stálého standardního času. Toto stanovisko bylo zasláno také českým vládním institucím – ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu životního prostředí, kanceláři prezidenta republiky a Senátu,“ dodává Sumová.

Chronobiologie je obor, který zkoumá vliv denních rytmů a sezonních změn u živých organismů – za tyto objevy získala Nobelovu cenu za rok 2017. Výše uvedené stanovisko schválily odborné společnosti, které se zabývají biologickými rytmy a jejich ovlivněním světlem: Evropská společnost biologických rytmů, Evropská společnost pro výzkum spánku a Společnost pro výzkum biologických rytmů. Poté stanovisko zamířilo k Evropské komisi pro změnu času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SledujteIsland zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 2 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 3 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 3 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 5 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
včera v 17:44

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
včera v 14:56

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55
Načítání...