Světlana Alexijevičová

Čeští umělci vystoupí na divadelním festivalu Fringe, který se koná až téměř do konce srpna v Edinburghu. Soubor Spitfire Company představí inscenaci Konec člověka?! Reportáže psané z kuchyně, jež čerpá z tvorby běloruské spisovatelky a držitelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové.

„Žijeme pro knihy a je to sladké poslání ve světě upadajícím a zmítaném nepořádkem,“ hlásí moto aktuálního ročníku Světa knihy Praha, který začal ve čtvrtek. Mezinárodní veletrh a literární festival si ho vypůjčil od Umberta Eca, jehož rodná Itálie je navíc letošním čestným hostem. Výraznou pozornost se organizátoři rozhodli také věnovat Ukrajině. Veletrh ale představuje současnou tvorbu celkem z třiatřiceti zemí a regionů. Svůj stánek na pražském Výstavišti opět rozbila i Česká televize. Naopak pořadatelé těsně před začátkem oznámili, že nepřijedou dvě autorky, význam jejichž účasti ještě posílila válka na Ukrajině: Světlana Alexijevičová a Ljudmila Ulická.

Běloruské ministerstvo vnitra zařadilo internetové zdroje polského televizního kanálu Belsat mezi extremistické skupiny. Ministerstvo, které samu televizi na seznam extremistů zapsalo už v červenci, o tom informovalo na sociální síti Telegram.

Nejvyšší soud v Bělorusku zakázal činnost PEN klubu, nezávislé organizace spisovatelů, kterou vede nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Očekávaný verdikt je podle pozorovatelů dalším z kroků, jimiž se autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko snaží v zemi potlačit veškerý odpor proti sobě.

Běloruský soud v úterý označil opoziční televizní kanál Belsat, který obsáhle informoval o demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi po loňských volbách, za extremistický. Úřady podle agentury AP následně zablokovaly jeho webové stránky a všechny jeho účty na sociálních sítích v Bělorusku.

Běloruské úřady v posledních dnech nařídily rozpuštění nejméně čtyřiceti nevládních organizací, upozornilo centrum pro ochranu lidských práv Vjasna. Likvidace podle Vjasny hrozí také běloruskému PEN klubu, který vede spisovatelka Světlana Alexijevičová oceněná Nobelovou cenou za literaturu, nebo Běloruské asociaci novinářů (BAJ). Před bezprecedentním tlakem, který je v Bělorusku vyvíjen na občanskou společnost, varovala také mezinárodní organizace Amnesty International (AI).

Evropská unie zařadí běloruského vůdce Alexandra Lukašenka na sankční seznam. Na Twitteru o tom informoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Čelná představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která je v exilu v Litvě, mezitím dala běloruským představitelům ultimátum –⁠ do 25. října požaduje rezignaci Lukašenka a splnění dalších požadavků, jinak hodlá zorganizovat celostátní stávku. Reaguje tak na pondělní zásah policie proti protestům penzistů.

Spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako jediná členka vedení Koordinační rady běloruské opozice zůstávala ve vlasti na svobodě, odletěla do Německa. Uvedl to server Tut.by s odvoláním na její spolupracovnici. Ostatní členové vedení rady již byli uvězněni, nebo donuceni k odjezdu z Běloruska. Generální prokurátor podezírá opoziční špičky ze snah o uchvácení moci a z poškozování národní bezpečnosti.

V Bělorusku protestní nálady prostoupily i starší generaci, všímá si spolupracovník České televize novinář Tomáš Vlach. Měsíc po prezidentských volbách je přitom podle něj na ulici těžké natrefit na Lukašenkovy příznivce. Vlach, který byl hostem pátečního Interview ČT24, je však spíše skeptický vůči tomu, že by demonstrace mohly vést ke skutečným změnám.

Čelná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová byla od svého pondělního zadržení vystavená výhrůžkám smrtí. Podle zpravodajského portálu Tut.by to po úterní návštěvě své mandantky ve vazební věznici řekla advokátka Ljudmila Kazaková. Kalesnikavová v této souvislosti podala trestní oznámení. Se zástupcem opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem jednal český ministr zahraničí Tomáš Petříček a ujistil ho o podpoře občanských aktivit v Bělorusku.

V Minsku zatkli právníka a opozičního aktivistu Maksima Znaka. Podle svědků ho odvlekli maskovaní lidé. Jeho právník později oznámil, že jde o součást řízení proti opoziční Koordinační radě. Znak je jedním z posledních dvou členů vedení rady, kteří jsou ještě v zemi na svobodě. Druhým je nobelistka Světlana Alexijevičová, kterou přijelo do jejího bytu podpořit několik diplomatů ze zemí EU včetně českého velvyslance. Další členku vedení Koordinační rady, Maryju Kalesnikavovou, úřady podle tiskových agentur zadržely a viní ji z pokusu o státní převrat.

Zatýkání v Bělorusku pokračuje. Policisté ve středu večer v centru Minsku zadrželi asi dvě desítky opozičních demonstrantů. O den dříve bylo při demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi v několika běloruských městech zatčeno více než padesát lidí. Podle serveru Tut.by o tom informovala nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Běloruští vyšetřovatelé si na středu předvolali k výslechu spisovatelku a členku opoziční Koordinační rady Světlanu Alexijevičovou, která však odmítla vypovídat.

Běloruský nejvyšší soud odmítl všechny žádosti opozičních kandidátů, aby neuznal výsledky prezidentských voleb z 9. srpna. Jiný soud poslal na deset dní do vězení dva členy opoziční Koordinační rady, Sjarheje Dyleuského a Olgu Kovalkovou, které policisté zadrželi v pondělí. Rada odmítla tvrzení úřadů, že usiluje o převzetí moci, a uvedla, že jí jde o zahájení dialogu. Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská řekla, že země nyní prochází pokojnou revolucí. V ulicích Minsku demonstrovali odpůrci i přívrženci režimu. Rusko varovalo USA a EU před sankcemi proti Minsku.

Ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského velvyslance. Zdůraznilo mu, že nesouhlasí s děním kolem voleb prezidenta i se zásahem policie po nich. Kriticky se k situaci ve východoevropské zemi vyjádřil už dříve premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Po prezidentských volbách, které provázely pochybnosti a opozice je považuje za zfalšované, probíhají v Bělorusku rozsáhlé demonstrace. Bezpečnostní složky je tvrdě potlačují.

Již svou první knihou – Válka nemá ženskou tvář – ukázala držitelka Nobelovy ceny za rok 2015 Světlana Alexijevičová svou silnou stránku: důraz na očitá svědectví a také schopnost silné empatie. Díky tomu jsou příběhy mnoha sovětských žen bojujících ve druhé světové válce prosté pozlátka či přikrašlování, ale prostě vypovídají o ženském hrdinství a utrpení.