Kalesnikavová čelila výhrůžkám smrtí. Podala trestní oznámení na agenty KGB

Čelná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová byla od svého pondělního zadržení vystavená výhrůžkám smrtí. Podle zpravodajského portálu Tut.by to po úterní návštěvě své mandantky ve vazební věznici řekla advokátka Ljudmila Kazaková. Kalesnikavová v této souvislosti podala trestní oznámení. Se zástupcem opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem jednal český ministr zahraničí Tomáš Petříček a ujistil ho o podpoře občanských aktivit v Bělorusku.

Kalesnikavovou v pondělí zadrželi maskovaní lidé, zřejmě pracovníci běloruských bezpečnostních orgánů, a v noci na úterý se ji pokusili s použitím násilí dostat ven ze země, přes hranici na Ukrajinu. To se jim však nepodařilo, protože žena před hranicí roztrhala svůj cestovní pas a vylezla oknem z auta, které ji mělo přes hranici převézt. Poté byla zadržena.

Podle advokátky je členka prezidia koordinační rady běloruské opozice Kalesnikavová podezřelá z trestného činu „veřejné vyzývání k uchopení moci nebo k násilné změně ústavního pořádku“. Vyšetřovací výbor přitom potvrdil, že je ve vazbě, stejně jako Maksim Znak, další člen vedení rady, kterého maskovaní pracovníci bezpečnosti zatkli ve středu.

Kazaková po návštěvě ve věznici uvedla, že její mandantka se cítí dobře a má dobrou náladu. Nicméně po násilné snaze natlačit ji do auta a udržet ji v něm má na těle modřiny a bolí ji ruce.

Trestní oznámení míří na tajné agenty

Advokátka podle Tut.by sdělila, že předala šéfovi běloruského vyšetřovacího výboru trestní oznámení Kalesnikavové na pracovníky tajné služby KGB a GUBOPiK (Hlavní správa pro boj s organizovaným zločinem a korupcí), kteří jí hrozili smrtí. V oznámení jsou uvedena konkrétní jména i funkce dotyčných lidí.

„Tyto osoby mi hrozily, že mě zbaví života, což jsem vnímala jako reálné. Zejména říkaly, že pokud dobrovolně neopustím území Běloruské republiky, stejně mě vyvezou: živou, nebo po částech. Také hrozily, že mě uvězní až na 25 let, zařídí mi problémy na místech zadržování, na místech věznění, což jsem také vnímala jako reálné,“ citoval Tut.by z trestního oznámení Kalesnikavové.

Po nuceném úterním odjezdu opozičníků Antona Radňankoua a Ivana Kraucoua na Ukrajinu, zadržení Kalesnikavové, která s nimi odmítla odjet, a zadržení Maksima Znaka je nyní posledním členem koordinační rady, který je na svobodě a v Bělorusku, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Vzhledem ke svému věku se ale spisovatelka do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Petříček se setkal se zástupcem opoziční koordinační rady

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na středečním jednání se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem odsoudil zákroky policie proti demonstrantům a podpořil základní demokratická práva občanů. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

„Jedinou cestou k řešení je reálný dialog mezi mocí a společností,“ uvedl Petříček. Opozičního předáka ujistil o podpoře běloruské společnosti na mezinárodních fórech a seznámil ho s rozhodnutím českého kabinetu o podpoře humanitárních a občanských aktivit v Bělorusku. 

Vláda koncem srpna schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce Lukašenkova režimu. Česko z letošního rozpočtu ministerstva zahraničí vyčlení pro tyto účely deset milionů korun. Peníze poslouží na pomoc perzekvovaným lidem, léčbu zraněných nebo na podporu nezávislých médií. Česko také hodlá poskytnout lékařskou pomoc těm, pro něž je v Bělorusku nedostupná, v českých nemocnicích. 

Latuško je jedním ze sedmi členů předsednictva koordinační rady běloruské opozice. Současné běloruské vedení dialog s ní odmítá. Všichni členové předsednictva s výjimkou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové jsou buď zatčeni, nebo byli přinuceni opustit Bělorusko.

„Se znepokojením sledujeme zatýkání a deportace členů vedení koordinační rady. Oceňuji proto statečný krok našeho velvyslance v Bělorusku, který včera (ve středu) s několika kolegy z EU vyjádřil podporu právě paní Alexijevičové přímo v jejím bytě,“ poznamenal Petříček. Na znamení solidarity s Alexijevičovou podle Reuters přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 59 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 10 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 13 hhodinami
Načítání...