Události: Situace v Bělorusku
Podle sdělení mluvčího opozice měl Znak ráno poskytnout rozhovor, ale neukázal se. Po zavolání do telefonu jen řekl „vypadá to, že k nám někdo přišel“, zavěsil a napsal slovo „masky“. Svědci posléze uvedli, že Znaka odvedli maskovaní lidé.
Později vyšlo najevo, že je prohledáván Znakův byt a také štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, odkud byl Znak v doprovodu maskovaných mužů odveden. Opozičníkův advokát Dzmitryj Lajeuski Tut.by řekl, že se věcí zabývá vyšetřovací výbor. Byl informován, že se jedná o procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti Koordinační radě „kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnost“ Běloruska.
Maksim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední dva členové prezidia Koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku.
Alexijevičová: Chtěli jsme dialog
Podle Znaka se Alexijevičová vzhledem ke svému věku 72 let do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje. Na webu běloruského PEN klubu se nicméně objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat.
„Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice, to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí ven každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid,“ zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.
Spisovatelka rovněž vyzvala k podpoře ruskou inteligenci. „Proč mlčíte, když vidíte, jak rozdupávají malý hrdý národ? Stále jsme ještě vaši bratři,“ napsala.
Alexijevičovou chrání diplomaté včetně českého vevyslance
K Alexijevičové přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska. Stalo se tak poté, co se neznámí muži pokusili vniknout do jejího bytu. Ve spisovatelčině bytě hodlají sledovat situaci, „protože je obtížnější uchýlit se k brutálním metodám, když jsou kolem diplomaté“, řekl Reuters šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius. „Jsou na návštěvě u občanky Alexijevičové na její pozvání. Má byt a má u sebe hosty,“ dodal.
Diplomaté ke spisovatelce přijeli po jejím prohlášení, že zůstala jako poslední z vedení rady na svobodě a že jí na dveře buší neznámí lidé. „Když jsme přijeli, byli tu už novináři, hodně lidí a pár mikrobusů,“ vylíčila zástupkyně litevského velvyslance Asta Andrijauskéneová. „Pozvali jsme další velvyslance. Policisté se pokoušeli vejít do vchodu, ale nepustili je. Přímo u dveří bytu na sedmém podlaží nikdo není,“ dodala podle ruských médií.
Přítomnost českého velvyslance Tomáše Pernického v bytě Alexijevičové potvrdil na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček.
Dva členové rady jsou na Ukrajině, Kalesnikavovou zadrželi
Opozice vytvořila Koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Režim prezidenta Lukašenka v jejím vedení vidí reálnou hrozbu a snaží se jeho členů zbavit zavřením nebo vypuzením ze země.
Tři členové prezidia rady – Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou – byli podobným způsobem zadrženi maskovanými osobami v pondělí. Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici a nucena k odjezdu ze země. Kalesnikavová to odmítala.
Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, kterým měli všichni tři přejet hranici na ukrajinské území. Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a vyrazila zpět do Běloruska. „Neznámí mladí lidé“ ji pak zadrželi, zatímco Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.
Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.
„Volby“
Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.
Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné posílil obavy, že ve snaze udržet se u moci za pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina bude ochoten omezit svrchovanost země větší integrací s Ruskem. „Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem, ale nejprve musíme zajistit, aby všechny instituce a projekty, které ve svazovém státu již existují, skutečně fungovaly,“ řekl.
Agentura RIA Novosti s odvoláním na diplomatické zdroje ve středu napsala, že Lukašenko přijede 14. září do Ruska na návštěvu, oficiálně to ale zatím potvrzeno nebylo.
Lukašenko v rozhovoru s ruskými médii také podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že nedošlo k „žádné destabilizaci“ situace v zemi a že by vůbec k ničemu nedošlo, „kdyby nebyl vnější faktor“ v podobě snah řídit protesty z ciziny. O to se podle Lukašenka pokoušejí Američané přes sociální sítě z centra u Varšavy. Druhé centrum podle něj představuje Česko a k tomu se přidává ještě Litva a Ukrajina, které se prý také snaží ovlivnit situaci v Bělorusku.
