V Minsku zadrželi posledního aktivního člena vedení Koordinační rady běloruské opozice

3 minuty
Události: Situace v Bělorusku
Zdroj: ČT24

V Minsku zatkli právníka a opozičního aktivistu Maksima Znaka. Podle svědků ho odvlekli maskovaní lidé. Jeho právník později oznámil, že jde o součást řízení proti opoziční Koordinační radě. Znak je jedním z posledních dvou členů vedení rady, kteří jsou ještě v zemi na svobodě. Druhým je nobelistka Světlana Alexijevičová, kterou přijelo do jejího bytu podpořit několik diplomatů ze zemí EU včetně českého velvyslance. Další členku vedení Koordinační rady, Maryju Kalesnikavovou, úřady podle tiskových agentur zadržely a viní ji z pokusu o státní převrat.

Podle sdělení mluvčího opozice měl Znak ráno poskytnout rozhovor, ale neukázal se. Po zavolání do telefonu jen řekl „vypadá to, že k nám někdo přišel“, zavěsil a napsal slovo „masky“. Svědci posléze uvedli, že Znaka odvedli maskovaní lidé.

Později vyšlo najevo, že je prohledáván Znakův byt a také štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, odkud byl Znak v doprovodu maskovaných mužů odveden. Opozičníkův advokát Dzmitryj Lajeuski Tut.by řekl, že se věcí zabývá vyšetřovací výbor. Byl informován, že se jedná o procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti Koordinační radě „kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnost“ Běloruska.

Maksim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední dva členové prezidia Koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku.

Alexijevičová: Chtěli jsme dialog

Podle Znaka se Alexijevičová vzhledem ke svému věku 72 let do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje. Na webu běloruského PEN klubu se nicméně objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat.

„Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice, to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí ven každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid,“ zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.

Spisovatelka rovněž vyzvala k podpoře ruskou inteligenci. „Proč mlčíte, když vidíte, jak rozdupávají malý hrdý národ? Stále jsme ještě vaši bratři,“ napsala.

Alexijevičovou chrání diplomaté včetně českého vevyslance

K Alexijevičové přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska. Stalo se tak poté, co se neznámí muži pokusili vniknout do jejího bytu. Ve spisovatelčině bytě hodlají sledovat situaci, „protože je obtížnější uchýlit se k brutálním metodám, když jsou kolem diplomaté“, řekl Reuters šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius. „Jsou na návštěvě u občanky Alexijevičové na její pozvání. Má byt a má u sebe hosty,“ dodal.

Diplomaté ke spisovatelce přijeli po jejím prohlášení, že zůstala jako poslední z vedení rady na svobodě a že jí na dveře buší neznámí lidé. „Když jsme přijeli, byli tu už novináři, hodně lidí a pár mikrobusů,“ vylíčila zástupkyně litevského velvyslance Asta Andrijauskéneová. „Pozvali jsme další velvyslance. Policisté se pokoušeli vejít do vchodu, ale nepustili je. Přímo u dveří bytu na sedmém podlaží nikdo není,“ dodala podle ruských médií.

Přítomnost českého velvyslance Tomáše Pernického v bytě Alexijevičové potvrdil na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček.

Dva členové rady jsou na Ukrajině, Kalesnikavovou zadrželi

Opozice vytvořila Koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Režim prezidenta Lukašenka v jejím vedení vidí reálnou hrozbu a snaží se jeho členů zbavit zavřením nebo vypuzením ze země.

Tři členové prezidia rady – Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou – byli podobným způsobem zadrženi maskovanými osobami v pondělí. Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici a nucena k odjezdu ze země. Kalesnikavová to odmítala.

Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, kterým měli všichni tři přejet hranici na ukrajinské území. Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a vyrazila zpět do Běloruska. „Neznámí mladí lidé“ ji pak zadrželi, zatímco Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.

Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.

„Volby“

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.

Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné posílil obavy, že ve snaze udržet se u moci za pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina bude ochoten omezit svrchovanost země větší integrací s Ruskem. „Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem, ale nejprve musíme zajistit, aby všechny instituce a projekty, které ve svazovém státu již existují, skutečně fungovaly,“ řekl.

Agentura RIA Novosti s odvoláním na diplomatické zdroje ve středu napsala, že Lukašenko přijede 14. září do Ruska na návštěvu, oficiálně to ale zatím potvrzeno nebylo.

Lukašenko v rozhovoru s ruskými médii také podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že nedošlo k „žádné destabilizaci“ situace v zemi a že by vůbec k ničemu nedošlo, „kdyby nebyl vnější faktor“ v podobě snah řídit protesty z ciziny. O to se podle Lukašenka pokoušejí Američané přes sociální sítě z centra u Varšavy. Druhé centrum podle něj představuje Česko a k tomu se přidává ještě Litva a Ukrajina, které se prý také snaží ovlivnit situaci v Bělorusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská koalice si přerozdělila křesla, Smer posílí

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.
před 15 mminutami

Trump zesiluje kritiku Ukrajiny, nařkl ji ze zahájení války

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nejde o jedinou ránu pro Kyjev ze strany USA z posledních dní. Britský list The Telegraph zveřejnil podmínky amerického návrhu o dodávkách ukrajinských vzácných nerostů, které se podle něj rovnají „ekonomické kolonizaci“. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru. Trumpova slova ocenil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
12:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nové sankce EU cílí na ruské banky i stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
09:19Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Značná část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
09:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 8 hhodinami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 10 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 11 hhodinami
Načítání...