V Minsku zatkli právníka a opozičního aktivistu Maksima Znaka. Podle svědků ho odvlekli maskovaní lidé. Jeho právník později oznámil, že jde o součást řízení proti opoziční Koordinační radě. Znak je jedním z posledních dvou členů vedení rady, kteří jsou ještě v zemi na svobodě. Druhým je nobelistka Světlana Alexijevičová, kterou přijelo do jejího bytu podpořit několik diplomatů ze zemí EU včetně českého velvyslance. Další členku vedení Koordinační rady, Maryju Kalesnikavovou, úřady podle tiskových agentur zadržely a viní ji z pokusu o státní převrat.
Podle sdělení mluvčího opozice měl Znak ráno poskytnout rozhovor, ale neukázal se. Po zavolání do telefonu jen řekl „vypadá to, že k nám někdo přišel“, zavěsil a napsal slovo „masky“. Svědci posléze uvedli, že Znaka odvedli maskovaní lidé.
Později vyšlo najevo, že je prohledáván Znakův byt a také štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, odkud byl Znak v doprovodu maskovaných mužů odveden. Opozičníkův advokát Dzmitryj Lajeuski Tut.by řekl, že se věcí zabývá vyšetřovací výbor. Byl informován, že se jedná o procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti Koordinační radě „kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnost“ Běloruska.
Maksim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední dva členové prezidia Koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku.
Alexijevičová: Chtěli jsme dialog
Podle Znaka se Alexijevičová vzhledem ke svému věku 72 let do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje. Na webu běloruského PEN klubu se nicméně objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat.
„Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice, to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí ven každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid,“ zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.
Spisovatelka rovněž vyzvala k podpoře ruskou inteligenci. „Proč mlčíte, když vidíte, jak rozdupávají malý hrdý národ? Stále jsme ještě vaši bratři,“ napsala.
Alexijevičovou chrání diplomaté včetně českého vevyslance
K Alexijevičové přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska. Stalo se tak poté, co se neznámí muži pokusili vniknout do jejího bytu. Ve spisovatelčině bytě hodlají sledovat situaci, „protože je obtížnější uchýlit se k brutálním metodám, když jsou kolem diplomaté“, řekl Reuters šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius. „Jsou na návštěvě u občanky Alexijevičové na její pozvání. Má byt a má u sebe hosty,“ dodal.
Diplomaté ke spisovatelce přijeli po jejím prohlášení, že zůstala jako poslední z vedení rady na svobodě a že jí na dveře buší neznámí lidé. „Když jsme přijeli, byli tu už novináři, hodně lidí a pár mikrobusů,“ vylíčila zástupkyně litevského velvyslance Asta Andrijauskéneová. „Pozvali jsme další velvyslance. Policisté se pokoušeli vejít do vchodu, ale nepustili je. Přímo u dveří bytu na sedmém podlaží nikdo není,“ dodala podle ruských médií.
Přítomnost českého velvyslance Tomáše Pernického v bytě Alexijevičové potvrdil na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček.
Dva členové rady jsou na Ukrajině, Kalesnikavovou zadrželi
Opozice vytvořila Koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Režim prezidenta Lukašenka v jejím vedení vidí reálnou hrozbu a snaží se jeho členů zbavit zavřením nebo vypuzením ze země.
Tři členové prezidia rady – Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou – byli podobným způsobem zadrženi maskovanými osobami v pondělí. Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici a nucena k odjezdu ze země. Kalesnikavová to odmítala.
Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, kterým měli všichni tři přejet hranici na ukrajinské území. Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a vyrazila zpět do Běloruska. „Neznámí mladí lidé“ ji pak zadrželi, zatímco Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.
Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.
„Volby“
Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.
Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné posílil obavy, že ve snaze udržet se u moci za pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina bude ochoten omezit svrchovanost země větší integrací s Ruskem. „Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem, ale nejprve musíme zajistit, aby všechny instituce a projekty, které ve svazovém státu již existují, skutečně fungovaly,“ řekl.
Agentura RIA Novosti s odvoláním na diplomatické zdroje ve středu napsala, že Lukašenko přijede 14. září do Ruska na návštěvu, oficiálně to ale zatím potvrzeno nebylo.
Lukašenko v rozhovoru s ruskými médii také podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že nedošlo k „žádné destabilizaci“ situace v zemi a že by vůbec k ničemu nedošlo, „kdyby nebyl vnější faktor“ v podobě snah řídit protesty z ciziny. O to se podle Lukašenka pokoušejí Američané přes sociální sítě z centra u Varšavy. Druhé centrum podle něj představuje Česko a k tomu se přidává ještě Litva a Ukrajina, které se prý také snaží ovlivnit situaci v Bělorusku.
