Ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského velvyslance. Zdůraznilo mu, že nesouhlasí s děním kolem voleb prezidenta i se zásahem policie po nich. Kriticky se k situaci ve východoevropské zemi vyjádřil už dříve premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Po prezidentských volbách, které provázely pochybnosti a opozice je považuje za zfalšované, probíhají v Bělorusku rozsáhlé demonstrace. Bezpečnostní složky je tvrdě potlačují.
Lukašenkovo Bělorusko šrouby nepovoluje. České ministerstvo si předvolalo velvyslance
Události: Běloruské protesty (zdroj: ČT24)
České ministerstvo zahraničí si běloruského velvyslance Valeryje Kurďukova povolalo „na kobereček“ poté, co v zemi čtvrtou noc pokračují rozsáhlé protesty. Běloruská policie během nich pozatýkala tisíce lidí, stovky utrpěly zranění. Podle médií o život přišli dva demonstranti.
Lukašenko dosud nevyslyšel výzvy opozice a Evropské unie k dialogu a za jádro protestů označil nezaměstnané s kriminální minulostí.„Prezidentské volby v Bělorusku nepovažuji ani za svobodné, ani za demokratické,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Běloruské úřady kritizoval i premiér země Andrej Babiš (ANO). „Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří.“
Evropská unie se situací v Bělorusku bude zabývat. Prezidenti Litvy, Lotyšska a Polska jsou připraveni zprostředkovat jednání pro ukončení běloruské krize, uvedla agentura Reuters.
Slovinský premiér Janez Janša vyzval k uspořádání nových prezidentských voleb s účastí mezinárodních pozorovatelů. „Považuji za možné pouze pokojné řešení nynější krize v Bělorusku,“ řekl.
- Výsledky zveřejněné ústřední volební komisí přisuzují drtivé vítězství Alexandru Lukašenkovi. Podle těchto údajů obdržel Lukašenko 80,10 procenta hlasů, zatímco Svjatlana Cichanouská 10,12 procenta.
- V průběhu volební noci však zveřejnily volební výsledky jednotlivé místní volební komise, podle nichž Lukašenko utrpěl těžkou porážku. Televize BelSat, kterou provozuje polská televize TVP, uvedla, že například ve volebním okrsku ve městě Hrodno zvítězila Cichanouská se 78 procenty hlasů. Když tamní volební komise odmítla podepsat zfalšovaný protokol, policisté ze zvláštních jednotek OMON ji přesvědčili ke „kompromisu“ – 56 procentům pro Cichanouskou, napsal web BelSatu.
- Také podle alternativních exit pollů zveřejněných novináři na sociálních sítích či opoziční organizací Charta97 vyhrála volby s jasnou převahou Cichanouská.
- Podle nezávislého projektu Golos, v němž se zaregistrovalo přes 1 180 000 voličů, získala Cichanouská přes osmdesát procent hlasů.
- Podle exit pollů provedených mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas na jednadvaceti běloruských ambasádách, získala Cichanouská v zahraničí 81,5 procenta hlasů a Lukašenko šest procent, uvedl web stanice RFE/RL.
Zfalšované volby, demonstrace a jejich agresivní potlačování
Protesty v Minsku v noci na čtvrtek skončily bez extrémních srážek mezi demonstranty a policií, příznačných pro předchozí tři noci po prezidentských volbách, tvrdí ruská agentura Interfax. K potyčkám podle očitých svědků přesto docházelo, nepřerostly však v brutální střety.
„Tuto noc se policisté v zásadě spokojovali s přítomností na místech, kde se shromažďovali demonstranti,“ uvedla. Demonstranti se podle ní soustřeďovali u stanic metra a vykřikovali hesla jako „Odejdi!“ a „Věříme, můžeme a zvítězíme!“ Na jednom sídlišti, kde vyrostly barikády, policisté použili slzný plyn, jinde podle svědků stříleli gumovými projektily.
Běloruští občané vyšli do ulic kvůli netransparentním prezidentským volbám. Těch se nemohli účastnit nezávislí pozorovatelé a opozice je považuje za zfalšované. Od středečního večera, při čtvrté noci protestů po sobě, policie zadržela dalších 700 demonstrantů. V předchozích dnech bylo zatčených asi 6000.
Protestující vytvářeli „řetězy solidarity“
Od čtvrtečního rána lidé v Minsku podle serveru Tut.by vytvářeli živé „řetězy solidarity“ s postiženými policejní brutalitou. Soud v Minsku zveřejnil jména 500 zatčených, které v pondělí poslal na jeden až téměř čtyři týdny do vězení.
„Za účast na nepovolených akcích policisté zadrželi asi 700 lidí. Nepokoje v zemi už nejsou hromadné, ale míra agrese proti strážcům zákona zůstává vysoká,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Dodalo, že od 9. do 13. srpna bylo „v důsledku protiprávního jednání občanů“ zraněno 103 policistů, z toho 28 muselo být hospitalizováno, napsala agentura TASS.
Minský městský soud na svém webu zveřejnil jména pěti stovek lidí zatčených v metropoli za první noci demonstrací, které hned v pondělí poslal do vězení za správní přečin, jímž je účast na nepovolené akci. Délka trestů se pohybuje od sedmi do 25 dnů.
Slzný plyn a vodní děla. Běloruskem otřásají po prezidentských volbách silné protesty (zdroj: EBU)
Opozice chce žalovat Lukašenka u soudu v Haagu
Bývalý velvyslanec Valeryj Capkalo, jemuž úřady nedovolily kandidovat, z ruského exilu vyzval Evropskou unii, aby uznala Cichanouskou prezidentkou. Opoziční Fronta národní spásy, o jejímž vzniku Capkalo informoval ve středu, sdělila na svém kanálu v Telegramu, že začala shromažďovat podklady pro podání žaloby na Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Fronta národní spásy dodala, že k tomu již angažovala některé zahraniční právníky, a vybídla ke spolupráci i právníky v Bělorusku. Stovky podnikatelů v informačních technologiích pak vybídly Lukašenka k rezignaci pod pohrůžkou odchodu ze země i se svými společnostmi, napsala DPA.
Podle videí, jejichž pravost nebylo možné ověřit, někteří bývalí příslušníci speciálních jednotek kritizující násilí zahodili uniformy či je spálili, protože se pod přísahou zavázali chránit lid, a ne držet Lukašenka u moci.
Bouří se i dělníci v automobilce
K protestům se přidali i zaměstnanci běloruské továrny na výrobu nákladních a důlních vozidel Belaz, ve čtvrtek několik hodin stávkovali s požadavkem na odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Podobné protestní akce solidarity jsou hlášeny i z dalších podniků v celé zemi, informoval zpravodajský server Tut.by.
Lidé požadují především spravedlivé volby, odvolání speciálních policejních jednotek a propuštění lidí zadržených během protestů. Kromě Belazu ve městě Žodzina nedaleko Minsku se podle Tut.by nepracuje také v metropoli mezi jinými v automobilovém závodu MAZ, ve stavebním podniku MAPID nebo ve firmě Integral.
V Grodnu na západě země se práce zastavila například v továrně na výrobu automobilových součástí Belkard, v závodu Chimvolokno, ve stavební firmě Grodnožilstroj či ve společnosti VIRPIL Controls. Pracovníky Belazu rozezlilo, že autobusy používá policie při zatýkání demonstrantů a navíc přímo v Žodinu zadržela i několik zaměstnanců automobilky, když se vraceli z práce.
„Ve fabrice vládne protestní nálada. Lidé nesouhlasí s výsledky voleb. Závod pracuje, protože musíme živit rodiny, ale jestli se nic nezmění, budeme muset stávkovat,“ řekl jeden z dělníků.
Podle informací ředitele automobilky policie zadržela dva zaměstnance podniku. Podnik podle něj poslal policii dopis, ve kterém vyjádřil připravenost poskytnout za zatčené záruky, aby je propustili. Ujistil, že bude bojovat o každého pracovníka a nedovolí jejich propouštění z politických důvodů. Sami dělníci tvrdí, že zatčených je mnohem více.
„Ukončete násilí,“ domáhají se běloruští občané
Několik nezávislých kanálů zpravodajské služby Telegram ve videích ukazovalo, jak lidé v Minsku, Grodně, Brestu a dalších městech požadovali, aby Lukašenko ukončil násilí a odstoupil. Zároveň vzrostla solidarita s demonstranty. V Minsku vystoupila proti násilnostem více než stovka lékařů. Přední moderátor státní televize Jevgenij Perlin kvůli „lžím“ a „násilí“ rezignoval na svou dobře placenou práci, uvedla agentura DPA.
Stovky podnikatelů v informačních technologiích vybídly Lukašenka k rezignaci pod pohrůžkou odchodu ze země i se svými společnostmi, napsala DPA. Agentura dodala, že podle videí, jejichž pravost nešlo ověřit, někteří policisté kritizující násilí zahodili uniformy či je spálili, protože se pod přísahou zavázali chránit lid, a ne držet Lukašenka u moci.
Čtyřnásobná olympijská vítězka v biatlonu Darja Domračevová vyjádřila na sociálních sítích zděšení nad násilím ve své vlasti a vyzvala speciální policejní jednotky, aby skoncovaly s „nespravedlivou hrůzou v ulicích“.
Vzkaz Lukašenkovi poslala i jediná běloruská držitelka Nobelovy ceny, spisovatelka Světlana Alexijevičová. „Odejdi, dokud není příliš pozdě, dokud neuvrhneš národ do strašné bídy, do bezedné občanské války,“ řekla v rozhlasové stanici Radio Svoboda.
obrázek
Protestní akce probíhají i v Česku
Do voleb se zapojili také stovky Bělorusů žijících v České republice. Své hlasy odevzdali běloruští občané na svém velvyslanectví v Troji. Už tehdy skupina lidí, v poklidu, protestovala proti autokratické vládě Lukašenka.
Po prvních odhadech a následném uveřejnění výsledků několik desítek lidí demonstrovalo na pražském Václavském náměstí. Běloruská komunita v Česku zveřejnila na sociálních sítích další protestní akce. V sobotu se koná v Praze Pochod solidarity s Běloruskem, v neděli následuje protest na Staroměstském náměstí nebo v Brně.
Na happeningy upozornila česká iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Na sociálních sítích se navíc šíří symbolické vyjádření solidarity v podobě speciálních rámečků na profilových fotkách nebo hashtagu #FreeBelarus.
Bělorusové v Praze demonstrují na podporu své země
Lukašenko eliminoval opozici, protikandidátku po volbách údajně vyhnal ze země
„Bělorusko se rozdělilo na ty, kdo zatýkají, a na ty, kdo jsou zatýkáni,“ napsal ruský list Kommersant s tím, že i kdyby Lukašenko nynější protesty zvládl, jeho vládnutí už klidné nebude.
Demonstracím a volbám přitom předcházela systematická neutralizace opozice ze strany Lukašenka. Několik protikandidátů nechal vyřadit.
Nejvýraznější opoziční tvář voleb, Svjatlana Cichanouská, pár dní po hlasování odcestovala z Běloruska do Litvy. Podle jejího týmu byla k odchodu ze země donucena – sama původně chtěla v zemi zůstat.
Stalo se tak poté, co odmítla uznat drtivé vítězství Lukašenka ve volbách. Výsledek osmdesát procent hlasů pro prezidenta a jen deset procent pro sebe označila za zfalšovaný a oznámila, že kvůli výsledkům voleb podá stížnost k ústřední volební komisi. „S výsledky voleb nesouhlasíme, máme naprosto opačné informace,“ citovala Cichanouskou agentura AP.
Bývalý velvyslanec Valeryj Capkalo, kterému úřady nedovolily kandidovat, z ruského exilu vyzval Evropskou unii, aby uznala Cichanouskou za prezidentku.
Policejní násilí a rozsáhlé zatýkání v Bělorusku ve čtvrtek podle agentury AFP odsoudili lidskoprávní experti OSN. V prohlášení zveřejněném v Ženevě vyzvali mezinárodní společenství k většímu tlaku na vládu v Minsku, aby ukončila násilí vůči občanům, kteří uplatňují svá základní práva.
Poslední evropský diktátor
Alexandr Lukašenko vládne Bělorusku pevnou rukou od roku 1994 a podle německé agentury DPA je považován za „posledního diktátora v Evropě“. Vrcholnou politickou kariéru začal ještě v období východního bloku. V 80. letech vstoupil do KSSS a byl zásadně proti rozpadu Sovětského svazu. V roce 1991 dokonce podporoval srpnový puč Gennadije Janajeva proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi.
V 90. letech se zaměřil na politiku v Bělorusku a v červenci 1994 byl zvolen prezidentem země. V roce 1996 Lukašenko pomocí referenda o ústavě prosadil prodloužení svého funkčního období a rozšíření prezidentských pravomocí. Znovu byl zvolen v roce 2001.
V roce 2004 s pomocí referenda zrušil limit, kolikrát je možné být prezidentem, a v letech 2006, 2010 a 2015 byl znovuzvolen. Letošní prezidentské volby jsou tak již v pořadí šesté, které pětašedesátiletý autokrat podle oficiálních výsledků vyhrál.
- 30. srpna 1954 – Narodil se v obci Kopys ve východním Bělorusku.
- 1975 – Vystudoval historii a ekonomii na Mogilevské univerzitě. Týž rok se oženil; s manželkou Galinou má dva syny, nyní žijí odděleně. Lukašenko má údajně též nemanželského syna.
- Od roku 1975 – Působil v Komsomolu, mládežnické organizaci komunistické strany, pracoval jako politruk (politický instruktor) pohraničních vojenských jednotek a zapojil se do činnosti několika zemědělských podniků.
- 1985 – Dokončil Běloruskou zemědělskou akademii.
- 1987–1994 – Předseda sovchozu (státního zemědělského družstva) Goroděc ve Šklovské oblasti.
- 1990 – Zvolen do parlamentu.
- 1993 – Stal se předsedou parlamentní komise pro vyšetřování korupce.
- 10. července 1994 – V druhém kole voleb byl poprvé, s velkou převahou (84,95 procenta hlasů), zvolen prezidentem. Popularitu si získal osobním přístupem k voličům a protikorupční rétorikou.
- Listopad 1996 – V referendu byl schválen Lukašenkův návrh nové ústavy, podle níž začalo funkční období prezidenta od okamžiku jejího přijetí, čímž si prodloužil působení v prezidentském křesle o dva roky do roku 2001. Díky této ústavě získal rozsáhlé pravomoci a hned rozpustil parlament.
- 9. září 2001 – Lukašenko opět zvítězil v prezidentských volbách; již v prvním kole získal 75,6 procenta hlasů a jeho hlavní soupeř, odborový předák Uladzimer Hančaryk 15,4 procenta.
- Říjen 2004 – Další referendum zrušilo ústavní zákaz vykonávat funkci prezidenta země po více než dvě funkční období.
- 20. března 2006 – Lukašenko opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb (83 procent), hlavní opoziční kandidát Aljaksandr Milinkevič dostal jen 6,1 procenta. Po údajně zfalšovaných volbách následovaly protesty, které skončily policejní brutalitou, zatýkáním a soudy. Za zmanipulování voleb uvalily USA a EU na Lukašenka a jeho režim sankce.
- Říjen 2008 – EU pozastavila uplatňování sankcí vůči Bělorusku kvůli náznakům zlepšení na poli lidských práv a zahraniční politiky; v březnu a listopadu 2009 pozastavení prodloužila.
- Duben 2009 – Lukašenko navštívil Itálii, což byla jeho první návštěva v západní Evropě od roku 1996, kdy byl ve Francii.
- 19. prosince 2010 – Lukašenko byl znovu zvolen hlavou státu (79,67 procenta), druhý skončil kandidát opozice Andrej Sannikav se 2,6 procenta hlasů. Volby opět vyhnaly do ulic tisíce, podle některých zdrojů desetitisíce lidí, které policie rozehnala; řada lidí byla zraněna, stovky demonstrantů byly zatčeny a odsouzeny. Za mřížemi se ocitlo i několik prezidentských kandidátů.
- 31. ledna 2011 – EU rozhodla uvalit sankce na Lukašenka a dalších více než 150 představitelů tamního režimu kvůli represím po prezidentských volbách v roce 2010.
- 11. října 2015 – Lukašenko opět vyhrál prezidentské volby, získal 83,49 procenta odevzdaných hlasů. Opozice vyzvala mezinárodní společenství, aby volby neuznalo. Na druhém místě s 4,42 procenta hlasů skončila občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová. Volební účast činila 86,75 procenta.
- 28. července 2020 – Lukašenko prohlásil, že bez příznaků „přechodil“ nemoc covid-19. Lukašenko pandemii od začátku zlehčoval a doporučoval krajanům mimo jiné léčit se vodkou a saunou.
- 9. srpna 2020 – Prezidentské volby podle odhadů vyhrál opět Lukašenko. Podle oficiálního státního průzkumu mezi voliči získal 79,7 procenta hlasů. Z takzvaných exit pollů rovněž vyplynulo, že opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dostala jen 6,8 procenta hlasů. Následně vypukly několikatisícové protesty po celém Bělorusku.