AfD strana 4 z 5

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu.

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) požaduje rozpuštění vnitrostranického uskupení Křídlo (Der Flügel), které kvůli pravicově extremistickým tendencím sleduje německá kontrarozvědka.

Novým ministerským předsedou Durynska se ve středu stal politik Levice Bodo Ramelow. Stane v čele menšinové vlády Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených. Volba čtyřiašedesátiletého muže by měla uklidnit situaci nejen ve spolkové zemi, ale i na centrální úrovni, kde v únoru vyvolalo bouři zvolení prvního zemského premiéra s podporou pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

Politická krize v Durynsku, způsobená volbou prvního ministerského předsedy hlasy Alternativy pro Německo (AfD), už má dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Předsedové SPD se totiž nechali slyšet, že nyní nevědí, na čem s CDU jsou. Situace, kdy křesťanští demokraté hlasovali stejně jako AfD, podle nich vládu poškodila.

Policie v Meklenbursku - Předním Pomořansku od února zveřejňuje národnost všech podezřelých. Chce se tak vyhnout nařčení extrémní pravice, že zamlčuje zločiny migrantů. Podobný plán má i saská policie a princip už uplatňují v Hamburku nebo Severním Porýní-Vestfálsku. Nedávný výzkum přitom ukázal, že podezřelí cizinci nejsou zamlčovaní, ale naopak zmiňovaní v tisku dvaatřicetkrát častěji, než odpovídá jejich podílu na kriminalitě.

Alternativa pro Německo (AfD) je nepřítelem, proti němuž je třeba bojovat, je přesvědčen bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Řekl to na sjezdu sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) s tím, že se politici AfD chtějí vrátit do 30. let, tedy do doby, kdy se moci ujal nacistický vůdce Adolf Hitler.

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.

Saské město Zhořelec (německy Görlitz) by mohlo být prvním, které si zvolí starostou kandidáta protestní strany Alternativa pro Německo (AfD). Šestatřicetiletý policista Sebastian Wippel má zatím v kapse vítězství v prvním kole, které se konalo společně s volbami do Evropského parlamentu. I ty ve městě ovládla AfD.

Bývalá předsedkyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová prohrála soudní spor s touto stranou. Pro svůj nový politický projekt tak nebude moci používat chráněnou značku Modrá strana. Rozhodl o tom soud v Mnichově.

Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. V pátek o tom informovala agentura DPA. Protiimigrační AfD, která je známá svými xenofobními výroky, je v současnosti třetí nejsilnější stranou německého Spolkového sněmu.

Německá policie zveřejnila záběry z pondělního útoku na poslance a šéfa regionální odbočky strany Alternativa pro Německo (AfD) v Brémách Franka Magnitze. Za informace, které povedou k dopadení pachatelů a jejich odsouzení, nabízí státní zastupitelství v Brémách odměnu 3000 eur (v přepočtu 77 000 korun).

Poslance a regionálního šéfa protiimigrační AfD v Brémách Franka Magnitze napadla skupina útočníků a způsobila mu těžká zranění. Policie předpokládá, že útok měl politický motiv. Magnitz dostal policejní ochranku a zůstává v nemocnici. Podobné brutální napadení politiků je ve spolkové republice výjimečné. Případ vyšetřuje zvláštní policejní komise.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.

Spolková kancléřka Angela Merkelová vyzývá Němce k solidaritě a spolupráci, které by překonaly hluboké politické rozdělení. Apeluje také, aby opět všichni táhli za jeden provaz. Ve svém novoročním projevu, který přednese v pondělí večer, uvádí, že Německo bude příští rok nadále prosazovat řešení globálních problémů a celosvětově převezme větší zodpovědnost. O obsahu jejího projevu informovaly agentury AP a Reuters.

Německo čekají v roce 2019 další klíčové okamžiky. Země bude například rozhodovat o osudu vlády a kancléřky Angely Merkelové (CDU), novém šéfovi bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) nebo o vítězi čtveřice zemských voleb. Sledovaná bude i otázka, zda Zelené a protestní Alternativu pro Německo (AfD) čeká další vzestup, nebo zda se naopak vládním stranám konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podaří získat zpět alespoň část voličů.

Zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), výrazně ale ztratila, ukazují předběžné oficiální výsledky. Zisk 37,2 procenta hlasů představuje pro CSU nejhorší výsledek za téměř sedmdesát let. Pro svou vládu bude nově muset hledat koaličního partnera. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protestní Alternativa pro Německo (AfD).