AfD strana 3 z 5

Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. Za riziko označilo ministerstvo on-line radikalizaci jednotlivců.

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

250 tisíc lidí přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle serveru Süddeutsche Zeitung to odhaduje policie, podle ní byla akce poklidná. Pořadatelé mluvili dokonce o 320 tisících účastníků protestu. V Berlíně se minulou sobotu na takové akci sešlo 160 tisíc lidí. Demonstrace se podobně jako před týdnem konaly také v jiných německých městech.

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

V Berlíně demonstrovalo v neděli proti spolupráci konzervativců s Alternativou pro Německo (AfD) podle policie 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA tento odhad považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desetitisíce lidí demonstrovaly i v jiných německých městech. Zemí od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.

Spolkový svaz průmyslu počítá s tím, že německá ekonomika neporoste ani letos. Hospodářský výkon země podle svazu poklesne o desetinu procenta, zatímco světová ekonomika by měla růst až o 3,2 procenta. Neshody v tom, jak hospodářství oživit, přispěly v Německu k pádu vládní koalice. Právě ekonomika je jedno ze dvou hlavních témat předvolební kampaně. Tím druhým je ilegální migrace. Favorizovaná CDU slibuje vůči ní tvrdší přístup.

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.

Alternativa pro Německo (AfD) si zvolila kandidátkou na kancléřku svou spolupředsedkyni Alice Weidelovou. Proti sjezdu strany v saském městě Riesa demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří zablokovali příjezdové cesty k místu konání, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Sociální demokraté (SPD) na sjezdu potvrdili současného kancléře Olafa Scholze jako kandidáta na tuto pozici v předčasných volbách. V sobotu se konalo i setkání vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU), na kterém jeho zástupci představili volební program.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Americký miliardář Elon Musk obvinil britského premiéra Keira Starmera, že ve své někdejší roli státního zástupce selhal v potírání sexuálního násilí proti dětem. Musk do veřejného prostoru opakovaně vrací už více než deset let starý případ, kdy prokuratura, kterou Starmer v letech 2008 až 2013 vedl, řešila rozsáhlou kauzu zneužívání dětí gangy násilníků většinou pákistánského původu v anglickém městě Rotherhamu. Britský premiér v reakci odsoudil šíření lží a dezinformací. Kritiku si Musk vysloužil i od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval po útoku na vánoční trh v Magdeburku německou společnost k soudržnosti. Apel zazněl v jeho předtočeném vánočním projevu, z něhož některé pasáže předem cituje agentura DPA. Útočník, který v pátek najel do davu, podle magazínu Der Spiegel počítal se smrtí, ve voze totiž zanechal závěť.

Spolkový sněm schválil v pátek dopoledne novelu zákona, jež ruší poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji nyní podpořila i část opozice. Německé poplatky byly podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) důvodem zvýšených dodávek z Ruska.

Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při pondělním hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Dosavadní kancléř po prohraném hlasování o důvěře navrhl prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Spolkového sněmu.

Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová, oznámil Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za populistickou až krajně pravicovou. Vlastního kandidáta na funkci kancléře strana nominovala poprvé. Ovšem šance, že se Weidelová stane kancléřkou, jsou údajně mizivé.

Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Po zemských volbách na východě Německa hrozí patová situace. V Sasku, Durynsku i Braniborsku se velmi složitě hledá vládní většina. Je to hlavně kvůli tomu, že žádná strana nechce jít do koalice s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Dění sleduje zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

Válka v Gaze s sebou mimo jiné přinesla i novou vlnu antisemitismu v Evropě. Mnozí francouzští židé už se proto necítí ve Francii bezpečně. Očekává se, že se jich kvůli tomu letos ze země vystěhuje do Izraele třikrát víc než loni. Stejně prudce narůstá ve Francii i počet antisemitských útoků.

Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.

Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na pondělí zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí. Německý kancléř Olaf Scholz z levicové SPD vyzval, aby v Durynsku i Sasku vznikly zemské vlády bez účasti krajní pravice.

V Sasku a Durynsku obyvatelé v neděli zvolí nové zemské parlamenty. Favoritem je krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která ostře kritizuje německou migrační politiku. Bezpečnostní úřady obou spolkových zemí označují AfD za pravicově extremistickou.