AfD strana 3 z 3

Policie v Meklenbursku - Předním Pomořansku od února zveřejňuje národnost všech podezřelých. Chce se tak vyhnout nařčení extrémní pravice, že zamlčuje zločiny migrantů. Podobný plán má i saská policie a princip už uplatňují v Hamburku nebo Severním Porýní-Vestfálsku. Nedávný výzkum přitom ukázal, že podezřelí cizinci nejsou zamlčovaní, ale naopak zmiňovaní v tisku dvaatřicetkrát častěji, než odpovídá jejich podílu na kriminalitě.

Alternativa pro Německo (AfD) je nepřítelem, proti němuž je třeba bojovat, je přesvědčen bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Řekl to na sjezdu sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) s tím, že se politici AfD chtějí vrátit do 30. let, tedy do doby, kdy se moci ujal nacistický vůdce Adolf Hitler.

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.

Saské město Zhořelec (německy Görlitz) by mohlo být prvním, které si zvolí starostou kandidáta protestní strany Alternativa pro Německo (AfD). Šestatřicetiletý policista Sebastian Wippel má zatím v kapse vítězství v prvním kole, které se konalo společně s volbami do Evropského parlamentu. I ty ve městě ovládla AfD.

Bývalá předsedkyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová prohrála soudní spor s touto stranou. Pro svůj nový politický projekt tak nebude moci používat chráněnou značku Modrá strana. Rozhodl o tom soud v Mnichově.

Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. V pátek o tom informovala agentura DPA. Protiimigrační AfD, která je známá svými xenofobními výroky, je v současnosti třetí nejsilnější stranou německého Spolkového sněmu.

Německá policie zveřejnila záběry z pondělního útoku na poslance a šéfa regionální odbočky strany Alternativa pro Německo (AfD) v Brémách Franka Magnitze. Za informace, které povedou k dopadení pachatelů a jejich odsouzení, nabízí státní zastupitelství v Brémách odměnu 3000 eur (v přepočtu 77 000 korun).

Poslance a regionálního šéfa protiimigrační AfD v Brémách Franka Magnitze napadla skupina útočníků a způsobila mu těžká zranění. Policie předpokládá, že útok měl politický motiv. Magnitz dostal policejní ochranku a zůstává v nemocnici. Podobné brutální napadení politiků je ve spolkové republice výjimečné. Případ vyšetřuje zvláštní policejní komise.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.

Spolková kancléřka Angela Merkelová vyzývá Němce k solidaritě a spolupráci, které by překonaly hluboké politické rozdělení. Apeluje také, aby opět všichni táhli za jeden provaz. Ve svém novoročním projevu, který přednese v pondělí večer, uvádí, že Německo bude příští rok nadále prosazovat řešení globálních problémů a celosvětově převezme větší zodpovědnost. O obsahu jejího projevu informovaly agentury AP a Reuters.

Německo čekají v roce 2019 další klíčové okamžiky. Země bude například rozhodovat o osudu vlády a kancléřky Angely Merkelové (CDU), novém šéfovi bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) nebo o vítězi čtveřice zemských voleb. Sledovaná bude i otázka, zda Zelené a protestní Alternativu pro Německo (AfD) čeká další vzestup, nebo zda se naopak vládním stranám konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podaří získat zpět alespoň část voličů.

Zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), výrazně ale ztratila, ukazují předběžné oficiální výsledky. Zisk 37,2 procenta hlasů představuje pro CSU nejhorší výsledek za téměř sedmdesát let. Pro svou vládu bude nově muset hledat koaličního partnera. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protestní Alternativa pro Německo (AfD).

Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) založila v neděli ve Wiesbadenu vnitrostranickou platformu Židé v AfD. Zatím její řady čítají 24 členů, kteří musejí etnicky či nábožensky patřit k židovstvu. Krok populistické strany tvrdě kritizují židovské organizace, jež upozorňují na rasistické a antisemitistické výroky členů AfD.

Saské úřady řeší další problém související s napjatou situací v Chemnitzu (Saské Kamenici). Na internetu totiž pravicové skupiny zveřejnily zatykač na jednoho z mužů podezřelých z vraždy pětatřicetiletého Němce, která vyvolala rozsáhlé demonstrace. Jak se k dokumentu mohly dostat, nejsou úřady schopné vysvětlit. Případem se už začalo zabývat státní zastupitelství v Drážďanech.