AfD strana 2 z 5

Za velkého zájmu médií a za značných bezpečnostních opatření v úterý ve Frankfurtu nad Mohanem začala druhá z celkem tří větví rozsáhlého procesu se členy extremistické skupiny Říšští občané kolem potomka šlechtického rodu Heinricha XIII. Reusse, kteří podle obžaloby chtěli násilně převzít moc nad Německem. V započaté části procesu se zodpovídá devět lidí včetně Reusse, které státní zastupitelství označilo jako vedení spiklenců.

Spolkový poslanec Alternativy pro Německo a dvojka kandidátky strany do Evropského parlamentu Petr Bystroň chce ve volební kampani pokračovat. Bystroň to v neděli večer řekl agentuře ČTK.

Spolkový sněm zbavil imunity poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně, který je českého původu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ZDF. Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) následně prohledal Bystroňovu parlamentní kancelář. Prohlídka podle magazínu Der Spiegel souvisí s vyšetřováním, jež vede mnichovské státní zastupitelství. Bystroň, který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, čelí podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Poslanec to opakovaně popřel. AfD vyzvala k rychlému objasnění případu.

Vlivný představitel pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Björn Höcke dostal u soudu v Halle za použití zakázaného nacistického hesla Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland) pokutu v celkové výši třináct tisíc eur (zhruba 323 tisíc korun). Verdikt není pravomocný. Státní zástupce požadoval podmíněný šestiměsíční trest vězení, Höcke naopak usiloval o osvobození. Zdůvodňoval to mimo jiné tím, že o významu zapovězených slov nevěděl.

Zemští ministři vnitra řeší v Německu, jak zabránit násilným útokům na politiky. Reagují tak na sérii násilí z posledních dnů. Ke zvažovaným opatřením patří víc policistů na politických akcích i lepší ochrana soukromí politiků.

Německé Spolkové státní zastupitelství nechalo v úterý ráno prohledat bruselské kanceláře německého europoslance za Alternativu pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Krok souvisí s podezřením dlouholetého Krahova spolupracovníka ze špionáže pro Čínu. Zastupitelství uvedlo, že Evropský parlament s akcí souhlasil. Podle Kraha se krok dal očekávat.

Policii v Drážďanech se v noci na neděli přihlásil sedmnáctiletý mladík, který tvrdí, že v pátek zbil europoslance sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho. Informovala o tom agentura DPA. Čtyři útočníci Eckeho napadli, když vyvěšoval plakáty v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Arťom Marčevskij, kterého česká vláda sankcionovala v souvislosti s činností serveru Voice of Europe, se dočkal zastání na Slovensku, napsal Deník N. Tamní ministerstvo vnitra Marčevskému dle zjištění deníku udělilo dočasnou ochranu. Kauza kolem Voice of Europe má evropský rozsah, proruská síť chtěla získat vliv v Evropském parlamentu.

Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se od pondělí před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí. Podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti článku magazínu Der Spiegel, že v kauze možných úplatků od proruské sítě přijímal balíčky. V reakci Bystroň uvedl, že magazín se zapojil do kampaně, jejímž cílem je zdiskreditovat všechny strany usilující o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině, a ovlivnit tak volby do Evropského parlamentu (EP). Za falešný označila článek o balíčcích také AfD. Bystroň, který má český původ a který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do EP, opakovaně tvrdí, že žádné úplatky nedostával.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení své strany, že dostával „malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal“. Napsal to německý magazín Der Spiegel. Časopis rovněž uvedl, že Bystroň na otázku magazínu přijímání balíčků přímo nepopřel, celou kauzu pak označil za kampaň proti němu.

Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na své zdroje ve zpravodajských službách uvedl, že na nahrávkách, na kterých poslanec AfD Petr Bystroň údajně přebírá peníze od ruského propagandisty, zazní stížnost, že s takovými bankovkami nikde nezaplatí. Bystroň veškerá obvinění ze spolupráce s prokremelskou vlivovou sítí odmítá. Na dotaz Spiegelu prohlásil, že informace pocházejí z nedůvěryhodného zdroje a jsou součástí „kampaně organizované NATO“.

Německá policie zadržela v noci na úterý v Drážďanech jednoho ze spolupracovníků Maximiliana Kraha, lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ARD. Spolkové státní zastupitelství bez upřesnění jména europoslance uvedlo, že zadrženého podezřívá z výzvědné činnosti pro Čínu, které předával informace o chodu europarlamentu a o činnosti čínské opozice. ARD uvedla, že muž identifikovaný jako Jian G. (Ťien G.) byl již z minulosti německým úřadům znám kvůli možné výzvědné činnosti.

Za velké pozornosti médií a také odpůrců krajní pravice začal ve čtvrtek proces s vlivným politikem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Björnem Höckem. Ten musí zemskému soudu v sasko-anhaltském Halle vysvětlit, proč v květnu 2021 použil na volebním mítinku zakázané nacistické heslo Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland). V takovýchto případech hrozí pokuty, možné je ale vynést až tříletý trest vězení.

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu, prohlásilo ve Spolkovém sněmu několik vládních i opozičních poslanců. Debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě (BIS), podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.