Zástupci německé konzervativní unie CDU/CSU začali podle německého tisku předběžně jednat se sociálními demokraty (SPD) o vzniku nové koaliční vlády. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz v pondělí uvedl, že chce rychle zahájit koaliční jednání a vládu chce představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.
Němečtí konzervativci a sociální demokraté jednají o nové vládě
Konzervativci vedení Merzem vyhráli nedělní volby se ziskem 28,5 procenta hlasů. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, která tak zdvojnásobila svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2021. Pro třetí SPD dosavadního kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů. Je to pro ni nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.
Takzvaná velká koalice, tedy spolupráce CDU/CSU a SPD, je po volbách jedinou realistickou možností na vznik většinové vlády. Termín velká koalice vznikl v době, kdy byly CDU/CSU a SPD dvěma nejsilnějšími formacemi v parlamentu. Merz už v pondělí řekl, že chce jednat o koalici právě s SPD. Většinu by měla CDU/CSU i s AfD, Merz ale spolupráci s ní kategoricky vylučuje kvůli jejím extremistickým postojům. Uvedl také, že je mu jasné, že jednání s SPD nebudou lehká, strany demokratického středu ale podle něj musí zaručit Německu stabilitu.
„CDU/CSU sice volby vyhrála, ale ne s tak dobrým výsledkem, jak očekávala, takže ani Friedrich Merz nevstupuje do jednání jako jednoznačně silný hráč. To, že má možnost sestavit vládu jenom se sociální demokracií, může být výhodou, protože obě dvě strany jsou velmi tíživými okolnostmi tlačeny ke spolupráci,“ poznamenala analytička Zuzana Lizcová s tím, že si sociální demokracie ale může klást podmínky.
Merz musí přistoupit na kompromisy, zní z SPD
Po debaklu ve volbách, za který přijal zodpovědnost kancléř Scholz, je nyní nejmocnějším mužem sociální demokracie její spolupředseda Lars Klingbeil, který byl už nominován do čela parlamentní frakce. Podle něj bude muset Merz v koaličních jednáních přistoupit na řadu kompromisů. „Očekáváme, že Merz svůj kurz a také svůj tón výrazně změní,“ uvedl v úterý Klingbeil. Jako příklad toho, co bude chtít SPD v koaličních jednáních prosadit, zmínil zlepšení platových podmínek pracujících, stabilizaci důchodů a investiční ofenzivu.
Dalším silným mužem SPD po volbách je ministr obrany Boris Pistorius. Na podzim se původně uvažovalo, že by mohl oblíbený politik vést sociální demokracii do voleb, prosadil se ale nakonec kancléř Scholz. O Pistoriusovi se nyní uvažuje jako o možném vicekancléři ve vládě velké koalice, mohl by jím ale být i Klingbeil.
Pistorius v úterý v rozhovoru s bulvárním deníkem Bild uvedl, že CDU/CSU bude muset souhlasit se zvýšením výdajů na obranu. „Rozpočet mého ministerstva se bude muset v následujících letech kvůli nutným investicím zdvojnásobit na více než sto miliard eur (2,5 bilionu korun). Mluvíme tu o více než třech procentech hrubého domácího produktu,“ uvedl. Německo nyní na obranu vydává dvě procenta HDP.
Obranné výdaje by měly být podle Pistoriuse navíc vyjmuty z takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. V posledních letech se ale ukázalo být i překážkou pro zadlužení kvůli investicím do infrastruktury. CDU/CSU dlouho reformu dluhové brzy odmítala, v posledních dnech ale Merz naznačoval, že by k ní přece jen mohl přistoupit. Uvažuje se dokonce o tom, že by se mohla dluhová brzda reformovat ještě pomocí hlasů končících poslanců. V novém parlamentu budou mít totiž krajní pravice a krajní levice takzvanou blokovací menšinu, takže bude jakákoli změna ústavy složitější.
Söder čeká tvrdé oříšky
Navzdory programových rozdílům počítá se vznikem takzvané velké koalice i předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. SPD byla podle něj vždy stranou, která se nebála zodpovědnosti a činila státnické kroky. „Přesto budeme muset samozřejmě o některých věcech debatovat a čeká nás i mnoho tvrdých oříšků,“ podotkl. Podle člena CSU Alexandera Dobrindta, o kterém se hovoří jako o jednom z příštích ministrů Merzovy vlády, bude „základní podmínkou“ pro vznik koalice dohoda na změně migrační politiky. „Naším úkolem teď ale je sestavit koalici. Při tom je třeba dělat i kompromisy,“ dodal.
Podle německých médií zůstávají výzvy, kterým Německo čelí, po volbách stejné, jako byly před nimi, a to migrace, hospodářství a bezpečnost ve světě, kde Evropu ohrožuje z východu Rusko a na západě se od ní odvrací Spojené státy. V koaličních jednáních by mohly hrát roli také rozpory v sociální politice. Například CDU/CSU ostře odmítá takzvaný občanský příjem (Bürgergeld), který za Scholzovy vlády nahradil systém podpory v nezaměstnanosti.
Časopis Der Spiegel v úterý uvedl, že sice nemusí být z velké koalice Němci příliš nadšení, nakonec jim ale spojení CDU/CSU a SPD může přinést to, co teď nejvíc potřebují: stabilitu v nejistých časech. Německo už velké koalice zažilo. Bývalá kancléřka Angela Merkelová vládla se sociálními demokraty ve třech ze čtyř svých kabinetů. Poslední velká koalice skončila v roce 2021.