Scholz a Merz se v debatě střetli kvůli migraci i ekonomice

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

Předvolební kampaň v Německu se zpočátku roku soustředila na neutěšený stav německé ekonomiky, která loni už druhý rok v řadě zaznamenala pokles. Změnil to útok v Aschaffenburgu z 22. ledna, při kterém neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu zaútočil na skupinu dětí ze školky, zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Pozornost politiků se pak stočila k migrační a azylové politice a bezpečnosti.

Na začátku nedělní debaty se Scholz a Merz střetli kvůli postupu CDU/CSU, která Spolkovému sněmu v reakci na útok v Aschaffenburgu minulý týden předložila nezávaznou rezoluci vyzývající ke zpřísnění migračních a azylových pravidel.

Podařilo se ji ovšem schválit jen za pomoci hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. CDU/CSU si za to vysloužila ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky za CDU Angely Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu. Velká demonstrace v sobotu v Mnichově přilákala 250 tisíc lidí, týden před tím na podobnou akci v Berlíně přišlo na 160 tisíc lidí.

Scholz Merzovi v debatě vyčetl, že údajně porušil slovo, když umožnil schválení rezoluce s pomocí AfD. Merz Scholze obvinil, že situace tak daleko dospěla jen kvůli neochotě sociálních demokratů (SPD) a zelených jednat o zpřísnění migrační politiky. Znovu vyloučil jakoukoli povolební spolupráci s AfD. Oba politici slíbili, že omezení migrace bude pro ně po volbách prioritou.

Rozdílný pohled na hospodářství a obranu

Shodu kancléř a předák opozice nenašli ani v druhém klíčovém tématu letošní předvolební kampaně – hospodářství. Zatímco podle Merze nese vinu za špatnou situaci Scholzova vláda, podle kancléře se na ní podepsaly především následky ruského útoku na Ukrajinu z roku 2022 a jeho vláda jim naopak úspěšně čelila. Válka na Ukrajině byla dalším z témat debaty, potvrdil se však jen dlouhodobý rozpor v názoru na dodání střel s plochou dráhou letu Taurus. Zatímco Merz ho požaduje, Scholz ho odmítá.

Politici se střetli také v dalších otázkách, vyhrocená byla debata kolem výdajů na obranu, o jejichž dalším zvýšení se začalo hovořit po lednovém projevu současného amerického prezidenta. Republikán Trump vyzval státy NATO, aby zvýšily vojenské výdaje na pět procent, současný cíl je dvouprocentní.

Také další důsledky politiky nového šéfa Bílého domu se staly předmětem sporu v debatě, a to včetně otázky zavedení cel proti EU nebo budoucnosti dánského autonomního území Grónska, na které si Trump dělá nároky. Na případné zavedení cel podle Scholze EU může reagovat klidně do hodiny.

Scholz podle hodnocení agentury DPA v debatě vystupoval agresivněji, často Merzovy výroky označoval za směšné. Předseda CDU Merz reagoval na Scholzovy útoky klidně. Kancléře často přímo oslovoval a kladl mu doplňující otázky.

Nedělní předvolební duel byl prvním z řady debat a dalších předvolebních pořadů, které budou veřejnoprávní i soukromé německé televize vysílat prakticky až do konce kampaně před volbami, které se uskuteční 23. února. Scholz a Merz se ještě utkají ve dvou, v dalších pořadech ale budou přizváni i další kandidáti na kancléře, mimo jiné Robert Habeck za Zelené či Alice Weidelová z AfD.

Podle současných průzkumů veřejného mínění vyhraje volby Merzova CDU/CSU se zhruba třiceti procenty hlasů, na druhém místě skončí AfD s dvaceti až dvaadvaceti procenty. Třetí a čtvrtou příčku pak obsazují v sondážích SPD a Zelení, kteří se pohybují mezi 15 až 18, respektive 13 až 15 procenty. Další strany oscilují kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 7 mminutami

Ruský útok zranil v Charkovské oblasti osm lidí

Po ruském dronovém útoku v Charkovské oblasti v noci na středu utrpělo zranění osm lidí včetně čtyřletého dítěte, informoval na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko na Ukrajinu vyslalo desítky dronů i balistické střely. Moskva tvrdí, že na ruské území v noci mířilo téměř tři sta ukrajinských dronů, informace ale nelze nezávisle ověřit.
06:21Aktualizovánopřed 15 mminutami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 1 hhodinou

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 2 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 3 hhodinami

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 9 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 11 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 12 hhodinami
Načítání...