Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.
Předvolební kampaň v Německu se zpočátku roku soustředila na neutěšený stav německé ekonomiky, která loni už druhý rok v řadě zaznamenala pokles. Změnil to útok v Aschaffenburgu z 22. ledna, při kterém neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu zaútočil na skupinu dětí ze školky, zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Pozornost politiků se pak stočila k migrační a azylové politice a bezpečnosti.
Na začátku nedělní debaty se Scholz a Merz střetli kvůli postupu CDU/CSU, která Spolkovému sněmu v reakci na útok v Aschaffenburgu minulý týden předložila nezávaznou rezoluci vyzývající ke zpřísnění migračních a azylových pravidel.
Podařilo se ji ovšem schválit jen za pomoci hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. CDU/CSU si za to vysloužila ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky za CDU Angely Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu. Velká demonstrace v sobotu v Mnichově přilákala 250 tisíc lidí, týden před tím na podobnou akci v Berlíně přišlo na 160 tisíc lidí.
Scholz Merzovi v debatě vyčetl, že údajně porušil slovo, když umožnil schválení rezoluce s pomocí AfD. Merz Scholze obvinil, že situace tak daleko dospěla jen kvůli neochotě sociálních demokratů (SPD) a zelených jednat o zpřísnění migrační politiky. Znovu vyloučil jakoukoli povolební spolupráci s AfD. Oba politici slíbili, že omezení migrace bude pro ně po volbách prioritou.
Rozdílný pohled na hospodářství a obranu
Shodu kancléř a předák opozice nenašli ani v druhém klíčovém tématu letošní předvolební kampaně – hospodářství. Zatímco podle Merze nese vinu za špatnou situaci Scholzova vláda, podle kancléře se na ní podepsaly především následky ruského útoku na Ukrajinu z roku 2022 a jeho vláda jim naopak úspěšně čelila. Válka na Ukrajině byla dalším z témat debaty, potvrdil se však jen dlouhodobý rozpor v názoru na dodání střel s plochou dráhou letu Taurus. Zatímco Merz ho požaduje, Scholz ho odmítá.
Politici se střetli také v dalších otázkách, vyhrocená byla debata kolem výdajů na obranu, o jejichž dalším zvýšení se začalo hovořit po lednovém projevu současného amerického prezidenta. Republikán Trump vyzval státy NATO, aby zvýšily vojenské výdaje na pět procent, současný cíl je dvouprocentní.
Také další důsledky politiky nového šéfa Bílého domu se staly předmětem sporu v debatě, a to včetně otázky zavedení cel proti EU nebo budoucnosti dánského autonomního území Grónska, na které si Trump dělá nároky. Na případné zavedení cel podle Scholze EU může reagovat klidně do hodiny.
Scholz podle hodnocení agentury DPA v debatě vystupoval agresivněji, často Merzovy výroky označoval za směšné. Předseda CDU Merz reagoval na Scholzovy útoky klidně. Kancléře často přímo oslovoval a kladl mu doplňující otázky.
Nedělní předvolební duel byl prvním z řady debat a dalších předvolebních pořadů, které budou veřejnoprávní i soukromé německé televize vysílat prakticky až do konce kampaně před volbami, které se uskuteční 23. února. Scholz a Merz se ještě utkají ve dvou, v dalších pořadech ale budou přizváni i další kandidáti na kancléře, mimo jiné Robert Habeck za Zelené či Alice Weidelová z AfD.
Podle současných průzkumů veřejného mínění vyhraje volby Merzova CDU/CSU se zhruba třiceti procenty hlasů, na druhém místě skončí AfD s dvaceti až dvaadvaceti procenty. Třetí a čtvrtou příčku pak obsazují v sondážích SPD a Zelení, kteří se pohybují mezi 15 až 18, respektive 13 až 15 procenty. Další strany oscilují kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do parlamentu.
