Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbou pro bezpečnost země jsou i islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Informovala o tom spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) při představování výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky. Podle jejího šéfa Thomase Haldenwanga nelze při hodnocení bezpečnostní situace v zemi říct mnoho pozitivního.
Podle Haldenwanga negativní trendy pokračují, lidé se radikalizují prostřednictvím sociálních médií, jako je Telegram a TikTok. „Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ řekla Faeserová.
„Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku (palestinského teroristického hnutí) Hamásu na Izrael má bohužel dopady i pro nás.“
Kreml se snaží získávat agenty
V reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu muselo Německo opustit několik desítek ruských diplomatů, které tajné služby podezřívaly ze špionážní činnosti. V celé Evropě se vyhoštění týkalo více než šesti set ruských diplomatů. Zavřeny byly také čtyři z pěti ruských konzulátů v Německu, spolu s ambasádou v Berlíně tak nyní funguje jen ruský generální konzulát v Bonnu.
„I když je tímto zpravodajská práce ruských služeb přinejmenším dočasně omezena, zůstávají ruské legální rezidentury v zájmu protišpionáže BfV,“ napsala kontrarozvědka ve zprávě. Poznamenala, že kvůli omezením pro legální rezidentury, jako jsou diplomatické a obchodní mise, hledají ruské tajné služby jiné cesty, jak zpravodajské informace získat.
K těmto cestám podle Haldenwanga patří i snahy získat agenty v Německu. Několik případů, které vedly i do armády, německé úřady odhalily. „Peníze pro agenty ukazují, že ruské služby mají nadále značné finanční zdroje na plnění zpravodajských cílů,“ řekl a dodal, že ruské služby se nezdráhají ani agresivního nátlaku k získání spolupracovníků, pokud na ně mají kompromitující informace.
Vedle sabotážních snah ruského režimu Faeserová zmínila i kybernetické a dezinformační kampaně vedené kromě Ruska také z Číny. „Na naší podpoře Ukrajiny se ale nic nemění,“ ujistila.
V oblasti zahraničního extremismu označila kontrarozvědka poprvé za podezřelé z extremismu protiizraelské hnutí BDS (Boycott, Divestment and Sanctions). Ústředním požadavkem hnutí je ukončení okupace „všech arabských zemí“, což je třeba chápat jako požadavek na „ukončení existence Izraele jako státu“.
Faeserová: Proti islamistům je třeba rázně zakročit
Pokud jde o případy antisemitismu v Německu, jejich nárůst od loňského říjnového útoku Hamásu na Izrael je podle ministryně dramatický. Výrazně se podle ní zvýšily také aktivity islámských radikálů. „Nebezpečí teroristického útoku se od té doby zvýšilo,“ prohlásil Haldenwang.
Šéf kontrarozvědky připomněl, že propalestinské skupiny v ulicích německých měst otevřeně oslavovaly útok Hamásu na izraelské civilisty. Kromě blízkovýchodního konfliktu jsou podle BfV ústředními tématy islamistické propagandy také případy pálení koránu v Evropě a hnutí sexuálních menšin LGBTQ+.
Německé bezpečnostní úřady podle Faeserové situaci pozorně sledují. Ministryně rovněž řekla, že proti islamistům, jejichž počet je v zemi vyčíslen na 27 200 lidí, je třeba rázně zakročit. „Ti bez německého pasu musí být rychle deportováni a ti s německým pasem musí čelit právním následkům.“
Levicoví extremisté se snaží ovlivnit klimatická hnutí
Kontrarozvědka se obává i radikalizace aktivistů na ochranu klimatu. Jednu z jejich organizací, Ende Gelände, označila za podezřelou z extremismu, píše web listu Die Welt s tím, že jde o vůbec první takový případ. Organizace se podle BfV „etablovala jako kooperační partner pro členy autonomního a dogmatického levicového extremismu“ a kromě toho vyostřuje své akce až na úroveň sabotáže.
Die Welt připomněl, že organizace mimo jiné vyzvala k propuštění levicové extremistky Liny E., která byla odsouzena za vícenásobné těžké ublížení na zdraví. Volala rovněž po zrušení policie. Dosud přitom s Ende Gelände spolupracovaly mládežnické organizace i zavedených levicových politických stran včetně organizace Jusos vládních sociálních demokratů. „Doporučuji mládežnickým organizacím, aby spolupráci ukončily,“ uvedla Faeserová (SPD).
BfV sleduje také pokusy levicových extremistů ovlivnit klimatická hnutí mimo tuto skupinu a varuje před vznikem nového levicového, ale i pravicového terorismu. Levicový terorismus by mohl být podle kontrarozvědky namířen proti lidem označeným za „fašisty,“ ale také proti státu a policii. V případě teroristických útoků pravicových extremistů by hrály roli především xenofobní motivy.
Největším nebezpečím stále pravicový extremismus
V minulých letech kontrarozvědka pravidelně označovala pravicový extremismus za největší nebezpečí pro německou demokracii, což nadále platí. Počet příznivců krajní pravice se rok od roku zvyšuje, v roce 2022 jich kontrarozvědka v 84milionovém Německu evidovala 38 800, loni pak 40 600. Na 14 500 z nich je podle kontrarozvědky připraveno uchýlit se k násilí. O pět set na 37 tisíc lidí se rozrostl také tábor krajní levice.
Kontrarozvědka za loňský rok zaznamenala 39 433 extremistických trestných činů, což je dosavadní maximum. V roce 2022 německé úřady evidovaly 35 452 takových činů. Pokud jde o antisemitské činy, tak jen za loňský říjen jich kontrarozvědka eviduje 1342, ve stejném měsíci v roce 2022 jich přitom bylo 208.
Česko zpráva kontrarozvědky zmiňuje jednou, a to v souvislosti s akcí saské krajně pravicové strany Freie Sachsen (Svobodní Sasové), jejíž příznivci loni v říjnu na protest proti migraci symbolicky uzavřeli hraniční přechod Schmilka–Hřensko.
Ve výčtu krajně pravicového stranického spektra zařadila kontrarozvědka také parlamentní Alternativu pro Německo (AfD), kterou vede jako podezřelou z extremismu. Stejným způsobem BfV sleduje i mládežnickou organizaci AfD.
