Německo zintenzivní tažení proti krajní pravici, která je hrozbou pro demokracii, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Ohlásila také, že na jejím ministerstvu vzniká jednotka včasného varování před zahraničními manipulacemi a před dezinformačními kampaněmi.
„Jádrem naší strategie zůstávají prevence a tvrdost právního státu,“ řekla Faeserová. „Proti pravicovým extremistům ale potřebujeme dodatečná opatření, která dnes (v úterý) představuji,“ uvedla o souboru třinácti kroků, od kterých si slibuje zvýšení odolnosti vůči praktikám radikálů.
„Chceme rozbít tyto pravicově extremistické sítě. Chceme je připravit o jejich příjmy. Chceme jim vzít zbraně. Chceme zkrátka použít všechny nástroje právního státu na ochranu naší demokracie,“ dodala Faeserová.
Velkou část opatření, jako je důsledný boj proti šíření nenávisti na internetu či důslednější vystupování proti antisemitismu, zveřejnila Faeserová již dříve, akční plán na boj s pravicovým extremismem už Německo má. Ministryně vnitra teď seznam opatření rozšířila.
Jednou z novinek je mimo jiné systém včasného varování před kampaněmi ze zahraničí. „Na zahraniční dezinformace můžeme reagovat jen tehdy, pokud je včas rozpoznáme,“ poznamenala Faeserová. Varovný systém, který vzniká při ministerstvu vnitra, bude sloužit jako ochrana spolkové vlády.
Faeserová rovněž řekla, že německá vláda chce posílit ústavní soud tak, aby byl lépe chráněn před vlivem nepřátel demokracie a aby radikálové neměli žádný vliv na jmenování ústavních soudců. Prohlásila také, že je třeba usnadnit vyloučení radikálů ze spolkových úřadů. „Extremisté nemají ve veřejné službě co dělat,“ prohlásila.
Pravicových extremistů přibývá
Spolu s Faeserovou na tiskové konferenci vystoupili šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch a šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang, jehož úřad zastává funkci civilní kontrarozvědky. Oba shodně označili krajní pravici za největší hrozbu pro německou demokracii.
Pravicových extremistů v Německu přibývá. Před dvěma lety jich německá kontrarozvědka evidovala téměř 39 tisíc, z toho čtrnáct tisíc z nich je schopných a ochotných použít násilí. „Trend pro rok 2023 je opět jasně vzestupný. Odpovídající čísla představíme s ministryní vnitra už brzy spolu s výroční zprávou kontrarozvědky,“ uvedl nyní Haldenwang.
Varoval také, že krajní pravice v šíření svých myšlenek používá termíny, kterými se snaží radikální návrhy skrýt. Jako příklad zmínil takzvanou remigraci, jak extremisté označují plány na masové deportace přistěhovalců. „A nebo etnopluralismus, což není nic jiného než nakašírovaný rasismus,“ řekl Haldenwang.
Krajní pravice v Německu začala sílit už během migrační krize. Její ideologové se účastnili na konci loňského roku tajného setkání v Postupimi, kde nastínili plán masových deportací uprchlíků a neasimilovaných německých občanů. Informace o schůzce německou veřejností otřásly.
Od poloviny ledna demonstrují v německých městech statisíce lidí proti pravicovému extremismu. Protesty se obracejí hlavně proti pravicově populistické straně AfD, která během loňského roku v průzkumech neustále posilovala. Demonstrace tento trend zastavily a také mírně zvrátily. AfD zkraje roku ztratila až tři procentní body, přesto nadále zůstává druhou nejsilnější stranou v zemi.
