Němečtí vojáci se poprvé od konce druhé světové války chystají na stálé nasazení v zahraničí. Tento týden byla zahájena výstavba rozsáhlé základny v Litvě, která má do tří let pojmout až čtyři tisícovky příslušníků Bundeswehru. V Berlíně se zároveň vedou stále živější debaty, zda bude Německo i nadále poskytovat pomoc bojující Ukrajině ze spolkového rozpočtu, nebo použije jiné zdroje.
Německo založilo první zahraniční základnu od druhé světové války
8 minut
Horizont ČT24: Německá základna v Litvě
Založení nové vojenské základny Německa v Pobaltí je jedním z vedlejších efektů ruské invaze na Ukrajinu. Nacházet se bude v litevském Rūdninkai, jedná se o vesnici, ze které je to do metropole Vilniusu jen necelých třicet kilometrů – na hranici s Běloruskem je to ještě o něco méně. Díky tomu má polohu, která podtrhuje strategický význam litevsko-německého podniku.
„To není jen nějaké předvádění se, ukázka síly nebo jen řečičky o velkých budovách a vojenských vozidlech. Jde o velmi seriózní plánování toho, co potřebujeme, abychom skutečně odstrašili případného protivníka,“ prohlásila litevská premiérka Ingrida Šimonytėová.
Těžká stavební technika už začala v písčitém terénu rýsovat první kontury. Jedná se o milník, který podtrhuje historickou změnu.
„Je to jedno z nejdůležitějších úsilí, které německé ozbrojené síly v současnosti podnikají,“ řekl státní sekretář německého ministerstva obrany Nils Hilmer. Podle něj se jedná o novou éru posilování, odstrašování a obrany na východním křídle NATO.
Německá pomoc pro Ukrajinu
Deklarované odhodlání ale tak docela neladí se zprávami o tom, že Berlín zvažuje omezení finanční podpory pro Ukrajinu. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung o víkendu s odvoláním na vládní zdroje přinesl informace o tom, že kabinet spolkového kancléře Olafa Scholze se bude snažit deficit státního rozpočtu snižovat na úkor pomoci Kyjevu.
„Nadále platí slovo kancléře, že podpora Ukrajiny bude pokračovat tak dlouho, jak bude nutné, a že nikdo, a už vůbec ne ruský prezident, nemůže doufat v to, že polevíme,“ deklaroval nicméně mluvčí vlády Wolfgang Büchner.
V roce 2024 Německo na vojenskou pomoc Ukrajině vyčlenilo téměř 7,5 miliardy eur (188 miliard korun). V příštím roce počítá se čtyřmi miliardami (přes sto miliard korun). Tuto sumu může ještě navýšit Spolkový sněm. Kromě toho Berlín počítá s tím, že bude Kyjev v budoucnu zásobovat také pomocí úroků ze zmrazených ruských aktiv.
Politická situace v Německu
Na podpoře Ukrajiny se s vládou shoduje nejsilnější opoziční strana CDU/CSU, které průzkumy veřejného mínění předpovídají, že vyhraje příští všeobecné volby v září 2025, upozornil vedoucí oddělení zahraničního zpravodajství serveru Lidovky.cz Robert Schuster. Proto podle něj bude Německo podporovat napadenou zemi i v dalším volebním období.
Další opoziční strana Alternativa pro Německo se podle něj zaměřuje především na téma migrace a postoj k rusko-ukrajinské válce je pro ni druhořadý.
Schuster také zmínil formaci Spojenectví Sáry Wagenknechtové, jež svůj vznik a své působení ve veřejném prostoru postavila okolo odporu k válce. „Uspořádala několik velkých demonstrací v německých městech, kam přišlo několik tisíc lidí. Je to ta hlavní strana, která patří do řekněme mírového nebo proruského tábora,“ dodal novinář. Spojenectví Sáry Wagenknechtové podle něj může hrát důležitou roli v blížících se zemských volbách v Sasku a Durynsku.
„Podpora německé veřejnosti zůstává stabilní, více než padesát procent Němců podporuje Ukrajinu a vidí v Rusku jednoznačného agresora,“ uvedl Schuster.
