Nová evropská aliance je pro domácí voliče, soudí politologové

22 minut
90 ČT24: Odborníci k připravované nové frakci v Europarlamentu
Zdroj: ČT24

Založením nové frakce v Evropském parlamentu nazvané Patrioti pro Evropu se chtějí její členové zaměřit hlavně na své domácí voliče a méně na vlastní evropskou politiku, uvedli politologové v Devadesátce ČT24. Vznik nového seskupení oznámili v neděli maďarský premiér Viktor Orbán, český expremiér Andrej Babiš (ANO) a šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl. Členství v nové frakci zvažují také italské, portugalské, francouzské či polské strany.

„Andrej Babiš zanevřel na jakoukoliv evropskou politiku a na snahu něco prosadit na evropské úrovni,“ soudí výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek. Podle něj šéf ANO hledal strany s nacionalistickými tendencemi a bude s nimi hrát o pozici v rámci domácí politiky.

Svým českým voličům tím vzkazuje, že se chce zaměřit na témata, která dlouhodobě rezonují v kampaních, jako jsou omezování migrační vlny nebo Green Dealu. Vokálek je považuje za národovecká témata, která mohou vyústit v boj proti tradičním stranám a v rozvrácení současných evropských institucí typu Evropské unie či NATO. Ředitel odhaduje, že se tak ANO ocitne na okraji evropské politiky.

Politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Lubomír Kopeček poznamenal, že čeští voliči se ve své většině nezajímají o to, ve které evropské frakci jejich strany jsou. Nebude to tak tedy ani ovlivňovat voliče ANO v názoru na toto hnutí, předpokládá.

Připomněl také, že Orbán byl vyhozen z frakce Evropská lidová strana (EPP), a proto hledal aranžmá, které se bude aspoň v tomto volebním období Evropského parlamentu jevit jako funkční. Podobnou zhoršující se pozici mělo ANO ve frakci Renew Europe.

Vokálek se také domnívá, že vznik frakce Patrioti pro Evropu je dobrou zprávou pro Rusko. To má podle něj zájem rozvracet tradiční evropské strany a jít proti současnému evropskému establishmentu za každou cenu. „Rozděluje to společnost, přináší to nestabilitu,“ míní.

Myslí si rovněž, že mnoho politiků nově vznikající frakce používá populistickou rétoriku a také narativy ruské propagandy.

Kdo další se připojí?

K připravované frakci v Evropském parlamentu se podle italského tisku připojí i Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini. „Chceme co nejvíce rozšířit hranice silného, vlasteneckého a jednotného klubu, který bude proti zákulisním dohodám,“ prohlásil v neděli Salvini.

Spekuluje se rovněž o zapojení polské strany Právo a spravedlnost (PiS), francouzského Národního sdružení (RN) či portugalské formace Dost (Chega). Německá AfD se k nové frakci prozatím nepřipojí, podle vedení to není na pořadu dne, i když v neděli strana signalizovala otevřenost k „novým možnostem spolupráce“.

Vznikající klub zatím nesplňuje podmínku, podle které musí sdružovat europoslance nejméně ze sedmi zemí EU. Aby byla frakce oficiálně uznána do prvního plenárního zasedání Evropského parlamentu, které se koná od 16. července ve Štrasburku, musí být založena do 15. července.

Starosti pro italskou premiérku

Vznik nové frakce přidělává podle deníku La Repubblica starosti italské premiérce Giorgie Meloniové, která vede konkurenční stranu Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Možný odchod dvaceti europoslanců zvolených za PiS by pro ECR, která je v současnosti třetí největší frakcí, byl tvrdou ranou. Ve frakci ECR podle informací z webu Evropského parlamentu zasedá 83 europoslanců včetně členů české Občanské demokratické strany (ODS).

Podle posledních údajů Evropského parlamentu má EPP 188 mandátů, druhá frakce socialistů a demokratů (S&D) 136 mandátů. Za nimi jsou frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) s 83 mandáty, liberální Renew Europe drží 75 mandátů, skupina Identita a demokracie (ID) 58 mandátů, frakce Zelených / Evropské svobodné aliance 54 mandátů a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) 39 mandátů. Stále velký počet, 42 europoslanců, zůstává v kolonce ostatní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aktivisté pátrají po Izraelcích viněných z válečných zločinů

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.
před 1 hhodinou

Trump telefonoval s Putinem, poté se Zelenským

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání o sestavení vlády v Rakousku ztroskotala, oznámil Kickl

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl ve středu oznámil, že jeho jednání o sestavení vlády s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala, píší agentury. Prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že bude v nadcházejících dnech jednat s jednotlivými stranami. Nevyloučil ani předčasné volby.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko čelí demografické krizi, dětí se narodilo nejmíň od druhé světové války

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Americký Senát potvrdil Gabbardovou do čela tajných služeb

Republikánská většina v americkém Senátu schválila ve středu jednoho z nejpřekvapivějších kandidátů do kabinetu prezidenta Donalda Trumpa, když potvrdila jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové ředitelkou tajných služeb. Bude dohlížet na práci osmnácti různých agentur.
před 4 hhodinami

Fico dal koalici ultimátum. Porušení dohody, soptí Danko

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhne změny ve vládě, pokud dva vládní partneři jeho strany do pondělí nezajistí po ztrátě poslanců koaliční většinu ve sněmovně. Strana Hlas v reakci uvedla, že je připravena jednat o rekonstrukci vlády. Předseda nejmenší vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko kvůli ultimátu obvinil Fica z porušení koaliční dohody.
před 11 hhodinami

„To není možné,“ odmítá Kreml plán Ukrajiny na výměnu území

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.
před 11 hhodinami
Načítání...