Založením nové frakce v Evropském parlamentu nazvané Patrioti pro Evropu se chtějí její členové zaměřit hlavně na své domácí voliče a méně na vlastní evropskou politiku, uvedli politologové v Devadesátce ČT24. Vznik nového seskupení oznámili v neděli maďarský premiér Viktor Orbán, český expremiér Andrej Babiš (ANO) a šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl. Členství v nové frakci zvažují také italské, portugalské, francouzské či polské strany.
Nová evropská aliance je pro domácí voliče, soudí politologové
22 minut
90 ČT24: Odborníci k připravované nové frakci v Europarlamentu
„Andrej Babiš zanevřel na jakoukoliv evropskou politiku a na snahu něco prosadit na evropské úrovni,“ soudí výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek. Podle něj šéf ANO hledal strany s nacionalistickými tendencemi a bude s nimi hrát o pozici v rámci domácí politiky.
Svým českým voličům tím vzkazuje, že se chce zaměřit na témata, která dlouhodobě rezonují v kampaních, jako jsou omezování migrační vlny nebo Green Dealu. Vokálek je považuje za národovecká témata, která mohou vyústit v boj proti tradičním stranám a v rozvrácení současných evropských institucí typu Evropské unie či NATO. Ředitel odhaduje, že se tak ANO ocitne na okraji evropské politiky.
Politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Lubomír Kopeček poznamenal, že čeští voliči se ve své většině nezajímají o to, ve které evropské frakci jejich strany jsou. Nebude to tak tedy ani ovlivňovat voliče ANO v názoru na toto hnutí, předpokládá.
Připomněl také, že Orbán byl vyhozen z frakce Evropská lidová strana (EPP), a proto hledal aranžmá, které se bude aspoň v tomto volebním období Evropského parlamentu jevit jako funkční. Podobnou zhoršující se pozici mělo ANO ve frakci Renew Europe.
Vokálek se také domnívá, že vznik frakce Patrioti pro Evropu je dobrou zprávou pro Rusko. To má podle něj zájem rozvracet tradiční evropské strany a jít proti současnému evropskému establishmentu za každou cenu. „Rozděluje to společnost, přináší to nestabilitu,“ míní.
Myslí si rovněž, že mnoho politiků nově vznikající frakce používá populistickou rétoriku a také narativy ruské propagandy.
Kdo další se připojí?
K připravované frakci v Evropském parlamentu se podle italského tisku připojí i Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini. „Chceme co nejvíce rozšířit hranice silného, vlasteneckého a jednotného klubu, který bude proti zákulisním dohodám,“ prohlásil v neděli Salvini.
Spekuluje se rovněž o zapojení polské strany Právo a spravedlnost (PiS), francouzského Národního sdružení (RN) či portugalské formace Dost (Chega). Německá AfD se k nové frakci prozatím nepřipojí, podle vedení to není na pořadu dne, i když v neděli strana signalizovala otevřenost k „novým možnostem spolupráce“.
Vznikající klub zatím nesplňuje podmínku, podle které musí sdružovat europoslance nejméně ze sedmi zemí EU. Aby byla frakce oficiálně uznána do prvního plenárního zasedání Evropského parlamentu, které se koná od 16. července ve Štrasburku, musí být založena do 15. července.
Starosti pro italskou premiérku
Vznik nové frakce přidělává podle deníku La Repubblica starosti italské premiérce Giorgie Meloniové, která vede konkurenční stranu Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Možný odchod dvaceti europoslanců zvolených za PiS by pro ECR, která je v současnosti třetí největší frakcí, byl tvrdou ranou. Ve frakci ECR podle informací z webu Evropského parlamentu zasedá 83 europoslanců včetně členů české Občanské demokratické strany (ODS).
Podle posledních údajů Evropského parlamentu má EPP 188 mandátů, druhá frakce socialistů a demokratů (S&D) 136 mandátů. Za nimi jsou frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) s 83 mandáty, liberální Renew Europe drží 75 mandátů, skupina Identita a demokracie (ID) 58 mandátů, frakce Zelených / Evropské svobodné aliance 54 mandátů a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) 39 mandátů. Stále velký počet, 42 europoslanců, zůstává v kolonce ostatní.
