AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.

Podle státní tajemnice na německém ministerstvu zahraničí Serap Gülerové AfD zvolila termín a místo svého celoněmeckého sjezdu úmyslně. „Vědomě zvolená paralela znovu ukazuje, čí duchovní dítě AfD je,“ řekla listu Kölner Stadtanzeiger. „AfD ví naprosto přesně, co dělá,“ dodala politička vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Volba termínu sjezdu je také podle vlivného sociálního demokrata Rolfa Mützenicha cílenou provokací, kterou chce AfD vyvolat pozornost. Zařadí se tak podle něj po boku nechvalně proslulých výroků některých členů AfD.

Zmínil například 84letého bývalého předsedu strany Alexandera Gaulanda, který opakovaně zlehčoval zločiny nacismu. Uvedl mimo jiné, že diktátor Adolf Hitler a nacisté jsou jen ptačí trus na více než tisíci letech úspěšných německých dějin.

Kontroverzními výroky proslul také Björn Höcke, klíčová postava národoveckého křídla strany a spolupředseda její durynské organizace, která má sjezd pořádat. Vystudovaného učitele dějepisu soud opakovaně potrestal za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.

AfD je nejsilnější opoziční stranou

Kvůli těmto i dalším výrokům členů AfD prohlásil loni Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu brání u soudu. Od loňských únorových předčasných parlamentních voleb má AfD druhou nejsilnější frakci ve Spolkovém sněmu a je nejsilnější opoziční stranou. Ve volbách získala 20,8 procenta hlasů.

Stefan Möller, který straně předsedá v Durynsku spolu s Höckem, kritiku odmítl. „Ten, kdo kvůli stranickému sjezdu AfD v Erfurtu činí srovnání se stranickým sjezdem NSDAP ve Výmaru před sto lety, má zjevně zájem jen o nucenou instrumentalizaci dějin,“ řekl.

Výmarský sněm NSDAP se konal 3. a 4. července 1926. Byl prvním po znovuzaložení strany v roce 1925. Podle německých historiků byl zlomový pro konsolidaci strany. Nacisté se následně chopili moci v roce 1933.Hitler se stal říšským kancléřem a v roce 1939 rozpoutal – i díky spojenectví se Sovětským svazem – druhou světovou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 44 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...