Na sociálních sítích se šíří tajné plány USA a NATO na pomoc Ukrajině, únik vyšetřuje Pentagon

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Podle analytiků mohla uniknout více než stovka dokumentů. Když se vezme v potaz jejich citlivost, může případ podle NYT poškodit administrativu prezidenta Joea Bidena, která se zdá být děním zaskočena.

Plány se šíří na Twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Dokumenty byly zřejmě v některých částech upraveny, podhodnocují například americké odhady zabitých ruských vojáků. Tyto úpravy by podle analytiků mohly naznačovat, že jde o snahu Moskvy šířit dezinformace.

Dokumenty neobsahují konkrétní bojové plány, například jak, kdy a kde hodlá Ukrajina zahájit ofenzivu, což se podle amerických představitelů pravděpodobně stane někdy v příštím měsíci. Uniklé plány jsou pět týdnů staré, nabízejí tedy pohled na to, co ukrajinské jednotky potřebovaly k 1. březnu.

Posoudit, jaký bude mít únik dopad, bude podle odborníků těžké

Zkušenému oku ruského válečného plánovače, polního generála nebo zpravodajského analytika však dokumenty podle deníku nepochybně nabízejí mnoho lákavých vodítek a poznatků. Zmiňují se například o míře výdajů na raketové systémy HIMARS. Pentagon veřejně neuvedl, jak rychle ukrajinští vojáci spotřebovávají munici do těchto raketometů, ale v uniklých plánech je to uvedeno.

Posoudit dopad úniku dokumentů na frontové boje v nadcházejících měsících může být podle analytiků obtížné. Nedávnou ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny poznamenaly problémy a západní experti se přou o tom, zda je ruská armáda schopna zorganizovat další ofenzivu nebo čelit útoku, když utrpěla tak ohromující ztráty.

Není jasné, jak se dokumenty dostaly na sociální sítě, hojně je však šířily proruské vládní kanály. Jejich příspěvky mohou být selektivně upraveny tak, aby prezentovaly dezinformace Kremlu. V jednom z příspěvků je například uvedeno, že při invazi zemřelo 16 tisíc až 17,5 tisíce ruských vojáků. Pentagon a další analytici ale ve skutečnosti odhadují, že Rusko přišlo až o dvě stě tisíc vojáků.

Podoljak hovoří o fiktivních informacích

Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljaka se Rusko snaží šířit pochybnosti o chystané ukrajinské protiofenzivě a chtělo by se ve své invazi na Ukrajinu znovu ujmout iniciativy. Uniklé dokumenty podle něho obsahují „obrovské množství fiktivních informací“.

Zástupce Ruskem dosazených úřadů v okupované Záporožské oblasti Vladimir Rogov agentuře TASS řekl, že jde o „klasickou speciální informační operaci, která v nás má vyvolat mylnou představu, že ukrajinské jednotky ještě nejsou připraveny“.

Některé části dokumentů se podle odborníků zdají autentické a Rusku poskytnou cenné informace, jako jsou harmonogramy dodávek zbraní, počty ukrajinských vojáků a další válečné detaily.

Skutečnost, že se dokumenty pravděpodobně dostaly do rukou ruských představitelů a jsou hojně sdíleny na sociálních sítích, je pro Moskvu velkým úspěchem v době, kdy se zdálo, že zaostává za Washingtonem v oblasti shromažďování zpravodajských informací na Ukrajině.

Informační spolupráce mezi Kyjevem a Washingtonem

Spojené státy poskytují Ukrajině informace o velitelských stanovištích, muničních skladech a ruských vojenských liniích od začátku invaze. Takové informace v reálném čase umožňují Ukrajincům mimo jiné zaměřovat se na vysoce postavené generály nebo strategicky přesouvat zásoby munice.

Ukrajinci na začátku války váhali se sdílením svých bojových plánů s USA, protože se obávali úniku informací. Měli také obavy, že sdílení informací by mohlo poukázat na jejich slabiny a odradit Američany od další pomoci, a proto je pečlivě střežili. Výměna zpravodajských informací mezi Kyjevem a Washingtonem se loni na podzim značně uvolnila a obě země úzce spolupracovaly na variantách ukrajinské ofenzivy.

Únik zpravodajských informací tohoto druhu, zveřejněný na sociálních sítích a dostupný po celém světě, však sdílení zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy podle NYT určitě poškodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 43 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 56 mminutami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 4 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.