Na sociálních sítích se šíří tajné plány USA a NATO na pomoc Ukrajině, únik vyšetřuje Pentagon

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Podle analytiků mohla uniknout více než stovka dokumentů. Když se vezme v potaz jejich citlivost, může případ podle NYT poškodit administrativu prezidenta Joea Bidena, která se zdá být děním zaskočena.

Plány se šíří na Twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Dokumenty byly zřejmě v některých částech upraveny, podhodnocují například americké odhady zabitých ruských vojáků. Tyto úpravy by podle analytiků mohly naznačovat, že jde o snahu Moskvy šířit dezinformace.

Dokumenty neobsahují konkrétní bojové plány, například jak, kdy a kde hodlá Ukrajina zahájit ofenzivu, což se podle amerických představitelů pravděpodobně stane někdy v příštím měsíci. Uniklé plány jsou pět týdnů staré, nabízejí tedy pohled na to, co ukrajinské jednotky potřebovaly k 1. březnu.

Posoudit, jaký bude mít únik dopad, bude podle odborníků těžké

Zkušenému oku ruského válečného plánovače, polního generála nebo zpravodajského analytika však dokumenty podle deníku nepochybně nabízejí mnoho lákavých vodítek a poznatků. Zmiňují se například o míře výdajů na raketové systémy HIMARS. Pentagon veřejně neuvedl, jak rychle ukrajinští vojáci spotřebovávají munici do těchto raketometů, ale v uniklých plánech je to uvedeno.

Posoudit dopad úniku dokumentů na frontové boje v nadcházejících měsících může být podle analytiků obtížné. Nedávnou ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny poznamenaly problémy a západní experti se přou o tom, zda je ruská armáda schopna zorganizovat další ofenzivu nebo čelit útoku, když utrpěla tak ohromující ztráty.

Není jasné, jak se dokumenty dostaly na sociální sítě, hojně je však šířily proruské vládní kanály. Jejich příspěvky mohou být selektivně upraveny tak, aby prezentovaly dezinformace Kremlu. V jednom z příspěvků je například uvedeno, že při invazi zemřelo 16 tisíc až 17,5 tisíce ruských vojáků. Pentagon a další analytici ale ve skutečnosti odhadují, že Rusko přišlo až o dvě stě tisíc vojáků.

Podoljak hovoří o fiktivních informacích

Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljaka se Rusko snaží šířit pochybnosti o chystané ukrajinské protiofenzivě a chtělo by se ve své invazi na Ukrajinu znovu ujmout iniciativy. Uniklé dokumenty podle něho obsahují „obrovské množství fiktivních informací“.

Zástupce Ruskem dosazených úřadů v okupované Záporožské oblasti Vladimir Rogov agentuře TASS řekl, že jde o „klasickou speciální informační operaci, která v nás má vyvolat mylnou představu, že ukrajinské jednotky ještě nejsou připraveny“.

Některé části dokumentů se podle odborníků zdají autentické a Rusku poskytnou cenné informace, jako jsou harmonogramy dodávek zbraní, počty ukrajinských vojáků a další válečné detaily.

Skutečnost, že se dokumenty pravděpodobně dostaly do rukou ruských představitelů a jsou hojně sdíleny na sociálních sítích, je pro Moskvu velkým úspěchem v době, kdy se zdálo, že zaostává za Washingtonem v oblasti shromažďování zpravodajských informací na Ukrajině.

Informační spolupráce mezi Kyjevem a Washingtonem

Spojené státy poskytují Ukrajině informace o velitelských stanovištích, muničních skladech a ruských vojenských liniích od začátku invaze. Takové informace v reálném čase umožňují Ukrajincům mimo jiné zaměřovat se na vysoce postavené generály nebo strategicky přesouvat zásoby munice.

Ukrajinci na začátku války váhali se sdílením svých bojových plánů s USA, protože se obávali úniku informací. Měli také obavy, že sdílení informací by mohlo poukázat na jejich slabiny a odradit Američany od další pomoci, a proto je pečlivě střežili. Výměna zpravodajských informací mezi Kyjevem a Washingtonem se loni na podzim značně uvolnila a obě země úzce spolupracovaly na variantách ukrajinské ofenzivy.

Únik zpravodajských informací tohoto druhu, zveřejněný na sociálních sítích a dostupný po celém světě, však sdílení zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy podle NYT určitě poškodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled