Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.
Ruský útok zabil v Chersonu šest lidí, Bělorusko stupňuje agresivní rétoriku vůči Ukrajině
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2023)
- 23:47
On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude ve středu 1. března. Děkujeme za pozornost.
- 23:46
Finsko začalo stavět oplocení na hranici s Ruskem, aby posílilo svou bezpečnost. Informovala o tom stanice BBC News na svém webu s odvoláním na finskou pohraniční stráž. Bariéra má být podle ní dlouhá 200 kilometrů a vysoká tři metry, na její horní části bude ostnatý drát. Finsko s Ruskem sdílí nejdelší hranici ze zemí Evropské unie, měří přibližně 1300 kilometrů.
- 23:41
Ruské síly pokračují v útoku na Bachmut ve východní Doněcké oblasti a zároveň se snaží vytvořit podmínky pro ofenzivu v některých oblastech jižního Chersonu a jihovýchodního Záporoží, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ve své večerní zprávě.
„Cherson je ostřelován. Pravděpodobně ‚Grad‘. Už asi dvacet výbuchů. Buďte v krytech nebo na bezpečných místech,“ napsal na Facebooku šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin s odkazem na raketomety Grad.
Podle ukrajinské armády zasáhlo ostřelování kromě veřejné dopravy také trh, nemocnici nebo mateřskou školu. Zatím se ví o šesti mrtvých a dvanácti zraněných civilistech, uvedlo operační velitelství Jih. Ruské invazní síly podle něj ostřelovaly Cherson v době projevu ruského vůdce Vladimira Putina, který v něm tvrdil, že jeho země není ve válce s ukrajinskými lidmi.
Ukrajinská armáda osvobodila Cherson od ruské okupace loni v listopadu, město je od té doby opakovaně terčem ostřelování ze strany invazních sil, které se stáhly na protější břeh řeky Dněpr.
Minsk stupňuje agresivitu, Kyjev akutní hrozbu nevidí
Běloruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že u jeho hranic s Ukrajinou se soustředí významné množství ukrajinských vojáků a že to představuje ohrožení bezpečnosti. Píše to agentura Reuters, která poznamenala, že nebyla schopna tvrzení ověřit. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že Minsk před prvním výročím zahájení ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu zesiluje agresivní a militaristickou rétoriku. Kyjev ovšem podle něj nevidí ze strany Běloruska bezprostřední hrozbu.
„Nevidíme v Bělorusku žádnou logistickou akci zaměřenou na vytvoření úderné síly. Stejně tak nevidíme hromadění vybavení potřebného pro pozemní ofenzivu,“ řekl Podoljak agentuře Reuters. „Minsk neochvějně podporuje Rusko po informační stránce. Nicméně máme severní směr (do Běloruska) pod zvláštní kontrolou.“
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko opakovaně prohlásil, že jeho armáda se do bojů zapojí pouze v případě napadení Běloruska. Podobně se vyjádřil také v polovině února, kdy řekl: „Jsem připraven bojovat společně s Rusy z území Běloruska zatím jen v jediném případě: pokud odtamtud (z Ukrajiny) přijde jediný voják zabíjet mé lidi.“
„V současné době je v bezprostřední blízkosti bělorusko-ukrajinského úseku státní hranice soustředěno významné uskupení ukrajinské armády,“ uvedlo běloruské ministerstvo obrany v příspěvku na sociální síti Telegram. „Pravděpodobnost ozbrojených provokací, které mohou přerůst v pohraniční incidenty, je dlouhodobě vysoká.“
Podle ruské agentury Interfax běloruské ministerstvo obrany rovněž oznámilo, že přešlo „k opatřením adekvátní reakce“ na to, co označuje za provokace. Zmiňuje „průzkumné aktivity“, které podle něj pravidelně narušují hranice ve vzdušném prostoru.
Minsk buduje dobrovolnickou územní obranu
V pondělí Lukašenko podle agentury Reuters oznámil, že nařídil vytvoření nové dobrovolnické územní obrany, která by podle ministra obrany Viktara Chrenina měla čítat sto tisíc až sto padesát tisíc dobrovolníků, případně i více.
„Situace není jednoduchá. Řekl jsem ne jedenkrát: každý muž – a nejen muž – by měl umět alespoň zacházet se zbraněmi,“ prohlásil Lukašenko na zasedání bezpečnostní rady. Polovojenská formace má být podle běloruských činitelů v každé vesnici a městě.
Podle bilance Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) z roku 2022 má profesionální běloruská armáda přibližně 48 tisíc vojáků a zhruba dvanáct tisíc příslušníků ostrahy hranic.