Rusové chystají útok v okupované Záporožské jaderné elektrárně, tvrdí Zelenskyj

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

„Připravili (Rusové) pro to vše. Bohužel, není to poprvé, co musím upozornit, že radiace nezná státní hranice, a o tom, koho postihne, rozhodne jen směr větru,“ uvedl Zelenskyj. Kvůli aktivitě ruských sil, které pravidelně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bylo zařízení mnohokrát odpojeno od vnějšího napájení, které je také nutné pro chlazení reaktorů. Podle Kyjeva navíc Rusko opakovaně ostřelovalo místa v bezprostřední blízkosti elektrárny. Moskva ostřelování okolí elektrárny popírá a viní z něj naopak ukrajinské síly.

„Nikdy a nikde by nemělo dojít k žádným teroristickým útokům na jaderné elektrárny. Tentokrát by to nemělo dopadnout jako s Kachovskou přehradou: svět byl varován, proto svět může a musí jednat,“ dodal.

Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře k tomu na Twitteru dodal, že Rusko k plánování „rozsáhlého útoku“ vede vědomí, že jeho síly nedokážou dlouhodobě udržet město Enerhodar, kde elektrárna leží. Rusko podle něj chce poškozením elektrárny zastavit ukrajinskou protiofenzivu a vytvořit neobydlenou šedou zónu, jejíž vznik pak na několik dalších let zafixuje územní status quo.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl Zelenského tvrzení jako „další lež“. Právě ruští představitelé ale ve svých vyjádřeních opakovaně lžou, Moskva do poslední chvíle popírala mimo jiné i to, že hodlá zahájit plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu. 

Zaminovaná elektrárna

Záporožská jaderná elektrárna je považována za největší v Evropě. Ruská vojska ji obsadila krátce po zahájení invaze loni v únoru.

Před dvěma dny šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov v televizi varoval, že hrozba výbuchu či havárie v elektrárně vzrostla, protože ruští vojáci zaminovali chladicí systém, beztak ohrožený zničením Kachovské přehrady, z níž elektrárna za běžných podmínek čerpá vodu potřebnou pro chlazení reaktorů.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) sice oznámila, že během návštěvy jejího ředitele v zařízení nebyly spatřeny miny v prostoru chladicího systému, jiná místa areálu ale podle ní zaminována jsou. 

„Přítomnost jakýchkoli výbušných zařízení sice není v souladu s bezpečnostními standardy, ale hlavní bezpečnostní funkce zařízení by to významným způsobem neovlivnilo,“ uvedla agentura ve své středeční zprávě.

Kyjev v předstihu varoval i před zničením Kachovské přehrady

Zelenskyj už loni varoval před ruským plánem vyhodit do povětří Kachovskou přehradu, jednu z největších vodních nádrží v Evropě. K protržení přehrady, které způsobilo humanitární a ekologickou katastrofu, došlo začátkem června.

Rusko odmítá, že by za zničením přehrady stálo, a tvrdí, že hráz se protrhla po ukrajinském ostřelování. Kyjev i mnozí analytici to ale odmítají s tím, že je fyzicky nemožné hráz vyhodit do povětří zvenčí a že ji zničili Rusové, kteří ji okupovali od začátku své plnohodnotné invaze a zaminovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 43 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 46 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...