Několik bezpilotních letounů zaútočilo v Moskvě na obytné budovy. Tamní úřady obvinily Kyjev

Bezpilotní letouny zasáhly v úterý brzy ráno dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. O život podle informací tamních úřadů nikdo nepřišel, domy jsou lehce poškozeny. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za terorismus a obvinilo z něj „kyjevský režim“. Vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je záhodno zlepšit protiletadlovou obranu hlavního města. Kyjev se k útoku nepřihlásil. Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl k tomu později Bílý dům.

Rusko v poslední době čelí útokům na svém území stále častěji. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé. Některé drony byly sestřeleny, když se blížily k Moskvě, uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Informace později potvrdil i ruský vyšetřovací výbor, tedy federální kriminální ústředna. 

„Dnes (v úterý) ráno za úsvitu způsobily útoky dronů menší škody na několika budovách. Na místě jsou všechny záchranné složky. Nikdo nebyl vážně zraněn,“ uvedl podle agentury AFP na Telegramu moskevský starosta Sergej Sobjanin. Později však doplnil, že dva lidé museli po útoku vyhledat lékařskou pomoc.

3 minuty
Události: Kyjev i Moskva terčem útoků desítek bezpilotních strojů
Zdroj: ČT24

Starosta dodal, že někteří obyvatelé byli evakuováni. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že evakuováno bylo několik obyvatel z budovy v ulici Profsojuznaja na jihu metropole.

Podle serveru Meduza další dron s výbušninou proletěl oknem do bytu v domě na Leninském prospektu, ale neexplodoval.

Putin: Podíváme se, co s tím uděláme

Putin řekl, že ukrajinský útok mířil na civilní cíle ve snaze zastrašit ruskou společnost, zatímco „Rusko na Ukrajině útočí jen na vojenské cíle“. Ve vysílání televize Rossija 24 tvrdil, že například před dvěma třemi dny Rusko napadlo štáb ukrajinské rozvědky. V odvetě Kyjev podle ruského diktátora zaútočil na obytné domy, aby „zastrašil“ Moskvu.

Rusko dlouhodobě terorizuje ukrajinská města a civilní cíle. Rakety pravidelně dopadají do rezidenčních oblastí. O víkendu zejména Kyjev čelil masivnímu náletu ruských dronů. Kreml se také rozsáhlým bombardováním opakovaně snažil zlikvidovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zejména během chladných měsíců.

Putin prohlásil, že protivzdušná obrany Moskvy a jejího okolí „fungovala normálně“, ale dodal, že „je na čem pracovat“. Záhodno je podle něj „utěsnit protivzdušnou obranu v hlavním městě“, což se prý také stane. Kyjev se podle Putina snaží „vyprovokovat Rusko“, aby odpovědělo stejně. „Podíváme se, co s tím uděláme,“ řekl.

USA nepodporují útoky na cíle v Rusku

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl v úterý k náletům dronů Bílý dům. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami.

Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

Kdo drony vypouští?

Podle agentury Reuters se na ruských kanálech na Telegramu objevují zprávy o čtyřech až deseti dronech, jiné ale uvádí ještě vyšší počty. Několik bezpilotních letounů se podle ruských úřadů podařilo sestřelit. Informaci nelze nezávisle ověřit.

„Nevíme, kdo drony vypouští,“ uvedla ukrajinistka Lenka Víchová ve vysílání ČT24 o útoku na obytné budovy v Moskvě. Může podle ní jít i o samotné Rusko, aby mobilizovalo společnost podobně jako v 90. letech před čečenskou válkou. „Může to být i třetí síla. Partyzáni nebo odboj v Rusku. Může to být i ukrajinská strana, ale protože šlo o obytné budovy, nebyl to legitimní vojenský cíl, tak bych o tom pochybovala,“ řekla.

Podle ruského zpravodajského kanálu Baza nad ruské hlavní město mířilo ve velmi malé výšce přibližně 25 bezpilotních letadel. Některá se ruské protiletecké obraně podařilo sestřelit, jiná se například zamotala do drátů vysokého napětí. Baza uvádí, že nejméně tři následně narazila do obytných domů.

Ruská média se neshodnou na přesném počtu letounů

Proruské kanály na Telegramu na základě některých na síti zveřejněných záběrů uvádí, že při útoku byly kromě jiného využity také drony UJ-22 Airborne, kterých mají ukrajinské ozbrojené síly ve výzbroji několik stovek kusů.

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov  upozornil, že během úterního rána mohli obyvatelé některých částí slyšet zvuky výbuchů, které podle něj byly důsledkem práce protiletadlové obrany. „Při příletu do Moskvy bylo sestřeleno několik bezpilotních letounů. Prosím obyvatele, aby zachovali klid,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany podle ruských agentur uvedlo, že při útoku bylo použito „osm podomácku vyrobených létajících aparátů“. Tři prý byly s pomocí prostředků radioelektronického boje odkloněny od původních cílů, pět mělo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany.

Vzájemné obviňování

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak spojil v ukrajinském zpravodajském pořadu Breakfast Show nálet dronů v Rusku s nepřestávajícími ruskými útoky na ukrajinské civilní cíle. „Možná, že ne všechny drony jsou připraveny zaútočit na Ukrajinu a chtějí se vrátit ke svým stvořitelům a zeptat se jich: 'Proč nás posíláte útočit na ukrajinské děti, na Kyjev?'“ uvedl. Dodal, že úterní události v Moskvě jsou z ukrajinského pohledu málo důležité.

Útok na Moskvu přišel několik hodin poté, co ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu ruskému vzdušnému úderu, který si vyžádal nejméně jednu oběť a několik raněných.

Na začátku měsíce byla Moskva svědkem dronového útoku na kremelskou rezidenci ruského vůdce a incidenty s drony jsou v poslední době hlášeny z různých míst Ruska. Ukrajina se k nim nehlásí. List The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb minulý týden napsal, že útok na Kreml pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky.

Odborník na bezpečnost z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan se intuitivně domnívá, že za útokem stojí Kyjev. Ukrajinci se podle něho rozhodli, že je čas dát vědět, že válka nebude izolována jen na jejich území. „Že Rusko nemůže beztrestně atakovat ukrajinská města, že se válka jednoho dne přesune směrem do Ruska,“ řekl v pořadu Události, komentáře. 

Uznal, že Západ by byl nerad, kdyby se válka posunula do ruského vnitrozemí, na druhou stranu vše podle něj nasvědčuje tomu, že použité drony byly ukrajinské výroby. Byla tak splněna podmínka Západu, že jím dodané zbraně nebudou použity na ruském území. Není také známo, jaké ujednání padla mezi Kyjevem a jeho klíčovými spojenci, zda existují nějaké podmínky, za nichž by byl ukrajinský útok na ruské území možný. Kromě toho toto nebyl masivní útok na ruskou metropoli, ale symbolický atak. Navíc Ukrajinci říkají, že po tolika měsících války už nemají co ztratit.

8 minut
Emil Aslan hovořil o dronových útocích v Moskvě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 11 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 20 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 39 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...