Několik bezpilotních letounů zaútočilo v Moskvě na obytné budovy. Tamní úřady obvinily Kyjev

Bezpilotní letouny zasáhly v úterý brzy ráno dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. O život podle informací tamních úřadů nikdo nepřišel, domy jsou lehce poškozeny. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za terorismus a obvinilo z něj „kyjevský režim“. Vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je záhodno zlepšit protiletadlovou obranu hlavního města. Kyjev se k útoku nepřihlásil. Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl k tomu později Bílý dům.

Rusko v poslední době čelí útokům na svém území stále častěji. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé. Některé drony byly sestřeleny, když se blížily k Moskvě, uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Informace později potvrdil i ruský vyšetřovací výbor, tedy federální kriminální ústředna. 

„Dnes (v úterý) ráno za úsvitu způsobily útoky dronů menší škody na několika budovách. Na místě jsou všechny záchranné složky. Nikdo nebyl vážně zraněn,“ uvedl podle agentury AFP na Telegramu moskevský starosta Sergej Sobjanin. Později však doplnil, že dva lidé museli po útoku vyhledat lékařskou pomoc.

3 minuty
Události: Kyjev i Moskva terčem útoků desítek bezpilotních strojů
Zdroj: ČT24

Starosta dodal, že někteří obyvatelé byli evakuováni. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že evakuováno bylo několik obyvatel z budovy v ulici Profsojuznaja na jihu metropole.

Podle serveru Meduza další dron s výbušninou proletěl oknem do bytu v domě na Leninském prospektu, ale neexplodoval.

Putin: Podíváme se, co s tím uděláme

Putin řekl, že ukrajinský útok mířil na civilní cíle ve snaze zastrašit ruskou společnost, zatímco „Rusko na Ukrajině útočí jen na vojenské cíle“. Ve vysílání televize Rossija 24 tvrdil, že například před dvěma třemi dny Rusko napadlo štáb ukrajinské rozvědky. V odvetě Kyjev podle ruského diktátora zaútočil na obytné domy, aby „zastrašil“ Moskvu.

Rusko dlouhodobě terorizuje ukrajinská města a civilní cíle. Rakety pravidelně dopadají do rezidenčních oblastí. O víkendu zejména Kyjev čelil masivnímu náletu ruských dronů. Kreml se také rozsáhlým bombardováním opakovaně snažil zlikvidovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zejména během chladných měsíců.

Putin prohlásil, že protivzdušná obrany Moskvy a jejího okolí „fungovala normálně“, ale dodal, že „je na čem pracovat“. Záhodno je podle něj „utěsnit protivzdušnou obranu v hlavním městě“, což se prý také stane. Kyjev se podle Putina snaží „vyprovokovat Rusko“, aby odpovědělo stejně. „Podíváme se, co s tím uděláme,“ řekl.

USA nepodporují útoky na cíle v Rusku

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl v úterý k náletům dronů Bílý dům. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami.

Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

Kdo drony vypouští?

Podle agentury Reuters se na ruských kanálech na Telegramu objevují zprávy o čtyřech až deseti dronech, jiné ale uvádí ještě vyšší počty. Několik bezpilotních letounů se podle ruských úřadů podařilo sestřelit. Informaci nelze nezávisle ověřit.

„Nevíme, kdo drony vypouští,“ uvedla ukrajinistka Lenka Víchová ve vysílání ČT24 o útoku na obytné budovy v Moskvě. Může podle ní jít i o samotné Rusko, aby mobilizovalo společnost podobně jako v 90. letech před čečenskou válkou. „Může to být i třetí síla. Partyzáni nebo odboj v Rusku. Může to být i ukrajinská strana, ale protože šlo o obytné budovy, nebyl to legitimní vojenský cíl, tak bych o tom pochybovala,“ řekla.

Podle ruského zpravodajského kanálu Baza nad ruské hlavní město mířilo ve velmi malé výšce přibližně 25 bezpilotních letadel. Některá se ruské protiletecké obraně podařilo sestřelit, jiná se například zamotala do drátů vysokého napětí. Baza uvádí, že nejméně tři následně narazila do obytných domů.

Ruská média se neshodnou na přesném počtu letounů

Proruské kanály na Telegramu na základě některých na síti zveřejněných záběrů uvádí, že při útoku byly kromě jiného využity také drony UJ-22 Airborne, kterých mají ukrajinské ozbrojené síly ve výzbroji několik stovek kusů.

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov  upozornil, že během úterního rána mohli obyvatelé některých částí slyšet zvuky výbuchů, které podle něj byly důsledkem práce protiletadlové obrany. „Při příletu do Moskvy bylo sestřeleno několik bezpilotních letounů. Prosím obyvatele, aby zachovali klid,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany podle ruských agentur uvedlo, že při útoku bylo použito „osm podomácku vyrobených létajících aparátů“. Tři prý byly s pomocí prostředků radioelektronického boje odkloněny od původních cílů, pět mělo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany.

Vzájemné obviňování

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak spojil v ukrajinském zpravodajském pořadu Breakfast Show nálet dronů v Rusku s nepřestávajícími ruskými útoky na ukrajinské civilní cíle. „Možná, že ne všechny drony jsou připraveny zaútočit na Ukrajinu a chtějí se vrátit ke svým stvořitelům a zeptat se jich: 'Proč nás posíláte útočit na ukrajinské děti, na Kyjev?'“ uvedl. Dodal, že úterní události v Moskvě jsou z ukrajinského pohledu málo důležité.

Útok na Moskvu přišel několik hodin poté, co ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu ruskému vzdušnému úderu, který si vyžádal nejméně jednu oběť a několik raněných.

Na začátku měsíce byla Moskva svědkem dronového útoku na kremelskou rezidenci ruského vůdce a incidenty s drony jsou v poslední době hlášeny z různých míst Ruska. Ukrajina se k nim nehlásí. List The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb minulý týden napsal, že útok na Kreml pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky.

Odborník na bezpečnost z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan se intuitivně domnívá, že za útokem stojí Kyjev. Ukrajinci se podle něho rozhodli, že je čas dát vědět, že válka nebude izolována jen na jejich území. „Že Rusko nemůže beztrestně atakovat ukrajinská města, že se válka jednoho dne přesune směrem do Ruska,“ řekl v pořadu Události, komentáře. 

Uznal, že Západ by byl nerad, kdyby se válka posunula do ruského vnitrozemí, na druhou stranu vše podle něj nasvědčuje tomu, že použité drony byly ukrajinské výroby. Byla tak splněna podmínka Západu, že jím dodané zbraně nebudou použity na ruském území. Není také známo, jaké ujednání padla mezi Kyjevem a jeho klíčovými spojenci, zda existují nějaké podmínky, za nichž by byl ukrajinský útok na ruské území možný. Kromě toho toto nebyl masivní útok na ruskou metropoli, ale symbolický atak. Navíc Ukrajinci říkají, že po tolika měsících války už nemají co ztratit.

8 minut
Emil Aslan hovořil o dronových útocích v Moskvě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
před 18 mminutami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 26 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 3 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 5 hhodinami
Načítání...