Několik bezpilotních letounů zaútočilo v Moskvě na obytné budovy. Tamní úřady obvinily Kyjev

Bezpilotní letouny zasáhly v úterý brzy ráno dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. O život podle informací tamních úřadů nikdo nepřišel, domy jsou lehce poškozeny. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za terorismus a obvinilo z něj „kyjevský režim“. Vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je záhodno zlepšit protiletadlovou obranu hlavního města. Kyjev se k útoku nepřihlásil. Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl k tomu později Bílý dům.

Rusko v poslední době čelí útokům na svém území stále častěji. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé. Některé drony byly sestřeleny, když se blížily k Moskvě, uvedl gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Informace později potvrdil i ruský vyšetřovací výbor, tedy federální kriminální ústředna. 

„Dnes (v úterý) ráno za úsvitu způsobily útoky dronů menší škody na několika budovách. Na místě jsou všechny záchranné složky. Nikdo nebyl vážně zraněn,“ uvedl podle agentury AFP na Telegramu moskevský starosta Sergej Sobjanin. Později však doplnil, že dva lidé museli po útoku vyhledat lékařskou pomoc.

3 minuty
Události: Kyjev i Moskva terčem útoků desítek bezpilotních strojů
Zdroj: ČT24

Starosta dodal, že někteří obyvatelé byli evakuováni. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že evakuováno bylo několik obyvatel z budovy v ulici Profsojuznaja na jihu metropole.

Podle serveru Meduza další dron s výbušninou proletěl oknem do bytu v domě na Leninském prospektu, ale neexplodoval.

Putin: Podíváme se, co s tím uděláme

Putin řekl, že ukrajinský útok mířil na civilní cíle ve snaze zastrašit ruskou společnost, zatímco „Rusko na Ukrajině útočí jen na vojenské cíle“. Ve vysílání televize Rossija 24 tvrdil, že například před dvěma třemi dny Rusko napadlo štáb ukrajinské rozvědky. V odvetě Kyjev podle ruského diktátora zaútočil na obytné domy, aby „zastrašil“ Moskvu.

Rusko dlouhodobě terorizuje ukrajinská města a civilní cíle. Rakety pravidelně dopadají do rezidenčních oblastí. O víkendu zejména Kyjev čelil masivnímu náletu ruských dronů. Kreml se také rozsáhlým bombardováním opakovaně snažil zlikvidovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zejména během chladných měsíců.

Putin prohlásil, že protivzdušná obrany Moskvy a jejího okolí „fungovala normálně“, ale dodal, že „je na čem pracovat“. Záhodno je podle něj „utěsnit protivzdušnou obranu v hlavním městě“, což se prý také stane. Kyjev se podle Putina snaží „vyprovokovat Rusko“, aby odpovědělo stejně. „Podíváme se, co s tím uděláme,“ řekl.

USA nepodporují útoky na cíle v Rusku

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl v úterý k náletům dronů Bílý dům. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami.

Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

Kdo drony vypouští?

Podle agentury Reuters se na ruských kanálech na Telegramu objevují zprávy o čtyřech až deseti dronech, jiné ale uvádí ještě vyšší počty. Několik bezpilotních letounů se podle ruských úřadů podařilo sestřelit. Informaci nelze nezávisle ověřit.

„Nevíme, kdo drony vypouští,“ uvedla ukrajinistka Lenka Víchová ve vysílání ČT24 o útoku na obytné budovy v Moskvě. Může podle ní jít i o samotné Rusko, aby mobilizovalo společnost podobně jako v 90. letech před čečenskou válkou. „Může to být i třetí síla. Partyzáni nebo odboj v Rusku. Může to být i ukrajinská strana, ale protože šlo o obytné budovy, nebyl to legitimní vojenský cíl, tak bych o tom pochybovala,“ řekla.

Podle ruského zpravodajského kanálu Baza nad ruské hlavní město mířilo ve velmi malé výšce přibližně 25 bezpilotních letadel. Některá se ruské protiletecké obraně podařilo sestřelit, jiná se například zamotala do drátů vysokého napětí. Baza uvádí, že nejméně tři následně narazila do obytných domů.

Ruská média se neshodnou na přesném počtu letounů

Proruské kanály na Telegramu na základě některých na síti zveřejněných záběrů uvádí, že při útoku byly kromě jiného využity také drony UJ-22 Airborne, kterých mají ukrajinské ozbrojené síly ve výzbroji několik stovek kusů.

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov  upozornil, že během úterního rána mohli obyvatelé některých částí slyšet zvuky výbuchů, které podle něj byly důsledkem práce protiletadlové obrany. „Při příletu do Moskvy bylo sestřeleno několik bezpilotních letounů. Prosím obyvatele, aby zachovali klid,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany podle ruských agentur uvedlo, že při útoku bylo použito „osm podomácku vyrobených létajících aparátů“. Tři prý byly s pomocí prostředků radioelektronického boje odkloněny od původních cílů, pět mělo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany.

Vzájemné obviňování

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak spojil v ukrajinském zpravodajském pořadu Breakfast Show nálet dronů v Rusku s nepřestávajícími ruskými útoky na ukrajinské civilní cíle. „Možná, že ne všechny drony jsou připraveny zaútočit na Ukrajinu a chtějí se vrátit ke svým stvořitelům a zeptat se jich: 'Proč nás posíláte útočit na ukrajinské děti, na Kyjev?'“ uvedl. Dodal, že úterní události v Moskvě jsou z ukrajinského pohledu málo důležité.

Útok na Moskvu přišel několik hodin poté, co ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu ruskému vzdušnému úderu, který si vyžádal nejméně jednu oběť a několik raněných.

Na začátku měsíce byla Moskva svědkem dronového útoku na kremelskou rezidenci ruského vůdce a incidenty s drony jsou v poslední době hlášeny z různých míst Ruska. Ukrajina se k nim nehlásí. List The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb minulý týden napsal, že útok na Kreml pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky.

Odborník na bezpečnost z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan se intuitivně domnívá, že za útokem stojí Kyjev. Ukrajinci se podle něho rozhodli, že je čas dát vědět, že válka nebude izolována jen na jejich území. „Že Rusko nemůže beztrestně atakovat ukrajinská města, že se válka jednoho dne přesune směrem do Ruska,“ řekl v pořadu Události, komentáře. 

Uznal, že Západ by byl nerad, kdyby se válka posunula do ruského vnitrozemí, na druhou stranu vše podle něj nasvědčuje tomu, že použité drony byly ukrajinské výroby. Byla tak splněna podmínka Západu, že jím dodané zbraně nebudou použity na ruském území. Není také známo, jaké ujednání padla mezi Kyjevem a jeho klíčovými spojenci, zda existují nějaké podmínky, za nichž by byl ukrajinský útok na ruské území možný. Kromě toho toto nebyl masivní útok na ruskou metropoli, ale symbolický atak. Navíc Ukrajinci říkají, že po tolika měsících války už nemají co ztratit.

8 minut
Emil Aslan hovořil o dronových útocích v Moskvě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...