Putin nařídil zastavit palbu na pravoslavné Vánoce

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Rusko vyzvalo i ukrajinskou stranu, aby vyhlásila příměří a umožnila lidem účast na bohoslužbách na Štědrý den i na Boží hod, napsala agentura Reuters s odvoláním na agenturu Interfax. Mnoho pravoslavných křesťanů, včetně těch žijících v Rusku a na Ukrajině, slaví Vánoce 6. a 7. ledna. 

„S ohledem na výzvu Jeho Svatosti patriarchy Kirilla nařizuji ministru obrany Ruské federace zavést režim příměří podél celé linie dotyku stran na Ukrajině od 12.00 hodin 6. ledna 2023 do 24.00 hodin 7. ledna 2023,“ uvedl Putin v rozkazu.

„Vycházejíce ze skutečnosti, že v oblastech bojů žije velký počet občanů hlásících se k pravoslaví, vyzýváme ukrajinskou stranu, aby vyhlásila klid zbraní a umožnila jim účast na bohoslužbách na Štědrý den, jakož i na Boží hod,“ dodal Putin. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vydal pokyn k zavedení příměří podél celé linie dotyku mezi oběma stranami na Ukrajině od 12:00 6. ledna do 24:00 7. ledna, uvedla na Telegramu ruská státní agentura TASS.

Ukrajinci vidí příměří jako cynickou past

„Chtějí využít Vánoce jako zástěrku, aby alespoň na chvíli zastavili postup našich mužů na Donbasu a dostali blíže k našim pozicím techniku, munici a mobilizované vojáky. Co to přinese? Jen další nárůst počtu obětí,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml podle něj využívá přestávek v bojích, aby ve válce pokračoval s novou silou.

Vojenský konflikt podle něj skončí ve chvíli, kdy ruští vojáci opustí ukrajinské území. Ve svém večerním projevu se obrátil na samotné Rusy. „K rychlejšímu ukončení války je zapotřebí něco úplně jiného. Je třeba, aby občané Ruska v sobě našli odvahu – i když alespoň na šestatřicet hodin na Vánoce – osvobodit se od svého ostudného strachu z jednoho člověka v Kremlu.“

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak napsal na Twitter, že Ukrajina neútočí na cizí území a nezabíjí civilisty. Rusko podle něj musí nejdřív opustit okupovaná území – jen tak bude mít „dočasné příměří“.

Podoljak podle ruskojazyčného webu stanice BBC označil vánoční příměří za „propagandistické gesto a lest“. Moskva se podle něj snaží alespoň na čas omezit intenzitu bojů a úderů na svá logistická centra, aby mohla budovat opevnění na okupovaných územích a přeskupit jednotky. Podoljak dříve během čtvrtka odmítnul autoritu ruské pravoslavné církve.

„Prezident Zelenskyj navrhl jasný mírový vzorec o deseti krocích. Rusko ho ignoruje a místo toho na Štědrý den ostřelovalo Cherson, podniklo rozsáhlé útoky pomocí raket a dronů na Nový rok,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Ukrajina již dříve uvedla, že jakákoli ruská výzva k příměří by byla pokusem Moskvy zajistit si určitý oddech pro své jednotky, které se Ukrajina snaží vytlačit z území, jež Rusko okupuje od roku 2014 a ve větší míře po invazi loni v únoru.

Zahraniční státníci jsou k příměří skeptičtí

Podle české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je výlučným právem Ukrajinců se rozhodnout, zda má příměří platit nebo ne. Dále řekla, že osobně by byla ráda, kdyby se obě strany dohodly, aby alespoň o vánočních svátcích platil klid zbraní.

Ministryně připomněla, že při prosincové oslavě Vánoc západních křesťanských církví, ke které se připojuje i podstatná část Ukrajinců, žádné příměří neplatilo. Řada lidí na Ukrajině slaví Vánoce na konci prosince stejně jako křesťané na Západě, kteří se řídí gregoriánským kalendářem.

Americký prezident Joe Biden podle Reuters novinářům řekl, že Putin se vyhlášením dočasného příměří snaží popadnout dech.

„Pokud by Putin chtěl mír, stáhl by vojáky domů, a tak by bylo po válce. Očividně chce ale po krátkém přerušení ve válce pokračovat. Takzvané zastavení palby lidem, kteří pod ruskou okupací žijí v každodenním strachu, nepřinese svobodu ani bezpečnost. Proto budeme Ukrajince dále podporovat, aby mohli opět žít v míru a sebeurčení,“ prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Mírové rozhovory jsou v nedohlednu

Rusko a Ukrajina daly ve čtvrtek jasně najevo, že v nejbližší době nedojde k žádným mírovým rozhovorům. Odmítly tak nabídku tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který odděleně hovořil s Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o zprostředkování jednání.

Putin Erdoganovi sdělil, že Moskva je připravena přistoupit k rozhovorům – ale pouze pod podmínkou, že Ukrajina „vezme v úvahu nové územní skutečnosti“. Je to narážka na to, aby Kyjev uznal nelegální anexi části ukrajinského území Moskvou. Ukrajinský poradce Podoljak označil tento požadavek za „zcela nepřijatelný“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko má přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, tvrdí Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 9 mminutami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 42 mminutami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 2 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 3 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 3 hhodinami

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 9 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 12 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 13 hhodinami
Načítání...