Putin nařídil zastavit palbu na pravoslavné Vánoce

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Rusko vyzvalo i ukrajinskou stranu, aby vyhlásila příměří a umožnila lidem účast na bohoslužbách na Štědrý den i na Boží hod, napsala agentura Reuters s odvoláním na agenturu Interfax. Mnoho pravoslavných křesťanů, včetně těch žijících v Rusku a na Ukrajině, slaví Vánoce 6. a 7. ledna. 

„S ohledem na výzvu Jeho Svatosti patriarchy Kirilla nařizuji ministru obrany Ruské federace zavést režim příměří podél celé linie dotyku stran na Ukrajině od 12.00 hodin 6. ledna 2023 do 24.00 hodin 7. ledna 2023,“ uvedl Putin v rozkazu.

„Vycházejíce ze skutečnosti, že v oblastech bojů žije velký počet občanů hlásících se k pravoslaví, vyzýváme ukrajinskou stranu, aby vyhlásila klid zbraní a umožnila jim účast na bohoslužbách na Štědrý den, jakož i na Boží hod,“ dodal Putin. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vydal pokyn k zavedení příměří podél celé linie dotyku mezi oběma stranami na Ukrajině od 12:00 6. ledna do 24:00 7. ledna, uvedla na Telegramu ruská státní agentura TASS.

Ukrajinci vidí příměří jako cynickou past

„Chtějí využít Vánoce jako zástěrku, aby alespoň na chvíli zastavili postup našich mužů na Donbasu a dostali blíže k našim pozicím techniku, munici a mobilizované vojáky. Co to přinese? Jen další nárůst počtu obětí,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml podle něj využívá přestávek v bojích, aby ve válce pokračoval s novou silou.

Vojenský konflikt podle něj skončí ve chvíli, kdy ruští vojáci opustí ukrajinské území. Ve svém večerním projevu se obrátil na samotné Rusy. „K rychlejšímu ukončení války je zapotřebí něco úplně jiného. Je třeba, aby občané Ruska v sobě našli odvahu – i když alespoň na šestatřicet hodin na Vánoce – osvobodit se od svého ostudného strachu z jednoho člověka v Kremlu.“

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak napsal na Twitter, že Ukrajina neútočí na cizí území a nezabíjí civilisty. Rusko podle něj musí nejdřív opustit okupovaná území – jen tak bude mít „dočasné příměří“.

Podoljak podle ruskojazyčného webu stanice BBC označil vánoční příměří za „propagandistické gesto a lest“. Moskva se podle něj snaží alespoň na čas omezit intenzitu bojů a úderů na svá logistická centra, aby mohla budovat opevnění na okupovaných územích a přeskupit jednotky. Podoljak dříve během čtvrtka odmítnul autoritu ruské pravoslavné církve.

„Prezident Zelenskyj navrhl jasný mírový vzorec o deseti krocích. Rusko ho ignoruje a místo toho na Štědrý den ostřelovalo Cherson, podniklo rozsáhlé útoky pomocí raket a dronů na Nový rok,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Ukrajina již dříve uvedla, že jakákoli ruská výzva k příměří by byla pokusem Moskvy zajistit si určitý oddech pro své jednotky, které se Ukrajina snaží vytlačit z území, jež Rusko okupuje od roku 2014 a ve větší míře po invazi loni v únoru.

Zahraniční státníci jsou k příměří skeptičtí

Podle české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je výlučným právem Ukrajinců se rozhodnout, zda má příměří platit nebo ne. Dále řekla, že osobně by byla ráda, kdyby se obě strany dohodly, aby alespoň o vánočních svátcích platil klid zbraní.

Ministryně připomněla, že při prosincové oslavě Vánoc západních křesťanských církví, ke které se připojuje i podstatná část Ukrajinců, žádné příměří neplatilo. Řada lidí na Ukrajině slaví Vánoce na konci prosince stejně jako křesťané na Západě, kteří se řídí gregoriánským kalendářem.

Americký prezident Joe Biden podle Reuters novinářům řekl, že Putin se vyhlášením dočasného příměří snaží popadnout dech.

„Pokud by Putin chtěl mír, stáhl by vojáky domů, a tak by bylo po válce. Očividně chce ale po krátkém přerušení ve válce pokračovat. Takzvané zastavení palby lidem, kteří pod ruskou okupací žijí v každodenním strachu, nepřinese svobodu ani bezpečnost. Proto budeme Ukrajince dále podporovat, aby mohli opět žít v míru a sebeurčení,“ prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Mírové rozhovory jsou v nedohlednu

Rusko a Ukrajina daly ve čtvrtek jasně najevo, že v nejbližší době nedojde k žádným mírovým rozhovorům. Odmítly tak nabídku tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který odděleně hovořil s Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o zprostředkování jednání.

Putin Erdoganovi sdělil, že Moskva je připravena přistoupit k rozhovorům – ale pouze pod podmínkou, že Ukrajina „vezme v úvahu nové územní skutečnosti“. Je to narážka na to, aby Kyjev uznal nelegální anexi části ukrajinského území Moskvou. Ukrajinský poradce Podoljak označil tento požadavek za „zcela nepřijatelný“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 6 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...